Pracovní doba

Narizování práce prescas

10.05.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: práce prescas, pracovní doba

Zamestnavatel narizuje práci prescas dvakrát nebo trikrát týdne v délce 2,5 hodiny po smene. Jak nás zamestnavatel muze postihnout v prípade odmítnutí práce prescas? Oznamuje to 2 hodiny pred koncem smeny a ne vzdy máme zrovna cas zustávat v práci déle (nekdo musí vyzvednout deti atd.). Zamestnavatel to vyuzívá casto a v prípade odmítnutí uplatnuje písemnou výtku, na nejaké "dnes nemuzu" nebere zretel a kdyz z triceti lidí potrebuje deset, tak to narídí presto vsem. Zapocítává se do limitu práce prescas i prescas ve dnech pracovního klidu, kdy máme volno a do práce jdeme kvuli privýdelku, dle zamestnavatele tedy dobrovolne? Limit 150 hodin je za kalendární rok, t.j. 2010, nebo za predchozích 12 mesícu?

Pravdou je, ze kazdý zamestnavatel muze kazdému zamestnanci narídit 8 hodin práce prescas týdne a 150 hodin rocne. S tím musí pocítat kazdý zamestnanec. Ostatní práci prescas nad limit 150 hodin rocne muze zamestnavatel narídit zamestnanci jen po vzájemné dohode. Rocne muzete pracovat do limitu 8 hodin týdne, coz znamená, ze kdyz odpracujete v roce cca 47 týdnu (52 týdnu minus 5 týdnu dovolené) muzete pracovat 376 hodin práce prescas. Pokud byste byl v roce práce neschopen, limit celorocní práce prescas by se samozrejme snizoval. Platí totiz zásada, ze kazdý odpracovaný týden muzete odpracovat 8 hodin práce prescas. To jsou hodiny, které Vám muze zamestnavatel proplatit s príplatkem. Hodiny práce prescas, za které Vám zamestnavatel poskytne náhradní volno, se do tohoto limitu nezapocítávají. Jinak se jedná samozrejme o limity na kalendární rok, tedy napr. na rok 2010. Do techto limitu se Vám samozrejme zapocítávají i hodiny odpracované ve dnech pracovního klidu, pokud Vám za ne zamestnavatel neposkytl náhradní volno.

Jiné je to s tzv. referencními obdobími, to jsou období, kdy zamestnavatel nesmí pridelovat práci prescas. Príklad: v lednu dohodne zamestnavatel se zamestnancem, ze z duvodu opravy linky bude pracovat napr. 80 hodin práce prescas (20 hodin týdne). Protoze tím zamestnavatel prekrocil limit 8 hodin práce prescas na týden, musí zamestnanci poskytnout odpocinek po dobu dalsích 6 týdnu, tedy do konce 10. týdne, kdy se odpracovaná práce prescas srovná do prumeru 8 hodin týdne. Toto referencní období pak muze precházet z roku do roku  (kdyz napr. práce prescas byla konána v listopadu a zamestnavatel nemuze práci prescas pridelovat az do února) a u zamestnavatele, u kterého nepusobí odbory, muze být maximálne 26týdenní.

Jinak jeste poznámka k urcování práce prescas ze strany zamestnavatele. Vámi popisovaný postup zamestnavatele je samozrejme v rozporu s dobrými mravy. Zákoník práce je veden zásadou dobrých mravu, a proto i pro narizování práce prescas musí tato zásada platit. Navíc zákoník práce výslovne stanoví, ze pri rozvrzení pracovní doba (coz je i onech 8 hodin týdne práce prescas) je zamestnavatel povinen prihlédnout  pri zarazování zamestnancu do smen k potrebám zamestnancu a zamestnankyn pecujících o díte. Vzhledem k tomu, ze zákoník práce výslovne stanoví, ze práci prescas  lze konat jen výjimecne a ze práci prescas muze zamestnavatel narídit zamestnanci jen z vázných provozních duvodu, neupravuje výslovne v jakém casovém predstihu má zamestnavatel oznámit zamestnanci práci prescas. Práce prescas má být skutecne mimorádná práce. Prípady, kdy zamestnavatel a nakonec i zamestnanci povazují práci prescas za soucást pracovní doby a moznost privýdelku jsou výsledkem spatné organizace práce u zamestnavatele. Nakonec i evropská smernice o pracovní dobe, kterou máme v zákoníku práce transponovanou, je vedena zásadou, ze práce prescas má být výjimecnou zálezitostí a ze kazdý zamestnavatel se má snazit o zkracování pracovní doby, protoze to je v zájmu bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Odpocatý zamestnanec snizuje riziko pracovního úrazu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM