Pracovní doba

Nerovnomerne rozvrzená pracovní doba

16.02.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní doba

Pracuji pouze dvanáctihodinové nocní smeny a to vzdy 3 x po sobe a pak 3 dny volno. Zamestnavatel mi pocítá pouze 11 hodin. I kdyz odpracuji vsechny smeny v daném rezimu, tak mi stále chybí hodiny a to kazdý mesíc. Zamestnavatel bere plánovaný mesícní fond pracovní doby dle klasického kalendáre osmihodinové smeny od pondelí do pátku. Je to tak správné nebo by mel pocítat pouze 7,5 hod.? Nebo bych mel mít v prípade nerovnomerné pracovní doby stanovený individuální rozpis?

Z Vaseho dotazu tedy vyplývá, ze pracujete v jednosmenném nerovnomerne rozvrzeném pracovním rezimu. Jednosmenný je proto, ze pracujete pouze na nocní smeny, nestrídáte se týden ranní, týden odpolední a týden nocní smeny (coz by byl trísmenný rezim s pracovní dobou 37,5 hodin týdne) a nestrídáte se ani jeden týden denní, druhý týden nocní smeny (coz by byl dvousmenný rezim s pracovní dobou  38,75 hodin týdne). Proto je správné, ze Vase stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin.

Vase pracovní doba je vsak – jak vyplývá z dotazu dále – nerovnomerne rozvrzena. Pro ni platí obecná zásada, ze prumerná týdenní pracovní doba bez práce prescas (tedy onech 40 hodin týdne)  nesmí pri nerovnomerném rozvrzení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu smen presáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které muze cinit nejvýse 26 týdnu po sobe jdoucích, s tím, ze jen kolektivní smlouva muze vymezit toto období nejvýse na 52 týdnu po sobe jdoucích. Dále platí, ze pri nerovnomerném rozvrzení pracovní doby nesmí délka smeny presáhnout 12 hodin. Vzhledem k tomu, ze pracujete v nocní dobe je treba aplikovat i § 94 zákoníku práce „Délka smeny zamestnance pracujícího v noci nesmí prekrocit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobe jdoucích; není-li to z provozních duvodu mozné, je zamestnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby prumerná délka smeny neprekrocila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnu po sobe jdoucích, pricemz pri výpoctu prumerné délky smeny zamestnance pracujícího v noci se vychází z petidenního pracovního týdne.“ Má se tedy za to, ze zamestnanec pracoval 5 dní v týdnu, i kdyz ve skutecnosti byl pocet odpracovaných dní mensí. To dává dostatecný prostor pro potreby zamestnavatele stanovit napr. i v nepretrzitém provozu rezim 11 a 12hodinových smen. Nebýt tohoto ustanovení nemuzete v noci ve 12hodinových smenách pracovat. Navíc se musí Vase týdenní stanovená pracovní doba „srovnat“ v rámci období nejdéle 26 týdnu, tedy pololetí. 

Jinak platí dále, ze zamestnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zamestnance nejpozdeji 2 týdny pred zacátkem období, na nez je pracovní doba nerovnomerne rozvrzena, pokud se nedohodne se zamestnancem na jiné dobe seznámení. Základní zásadou pracovního pomeru je totiz povinnost zamestnavatele od vzniku pracovního pomeru pridelovat zamestnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytváret podmínky pro plnení jeho pracovních úkolu a dodrzovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními predpisy, smlouvou nebo stanovené vnitrním predpisem. Zamestnavatel Vám tedy musí rozvrhnout pracovní dobu tak, abyste mohl odpracovat v rámci vyrovnávacího období v prumeru 40 hodin týdne, tedy Vasi stanovenou týdenní pracovní dobu, i kdyby Vám mel do rozvrhu pridat napr. jednou za tri týdny jednu smenu navíc oproti pravidelnému cyklu 3 dny práce 3 dny volna.

Druhá otázka jsou pak prestávky v práci. Platí zásada, ze zamestnavatel je povinen poskytnout zamestnanci nejdéle po 6 hodinách nepretrzité práce prestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméne 30 minut. Doba 6 hodin je nejdelsí dobou, po které je zamestnavatel povinen onu prestávku urcit. S ohledem ale na základní zásadu zákoníku práce, co není zákonem zakázáno je dovoleno, není zajisté v rozporu se zákonem, kdyz zamestnavatel urcí zamestnanci behem 12hodinové smeny dve prestávky na jídlo a oddech. Naopak osobne jsem vzdy zastávala názor, ze tak být musí, protoze prestávka je v podstate odpocinek zamestnance a ze pri 12 hodinové smene jsou treba dve prestávky na jídlo a oddech, aby zamestnanec nebyl unaven. Jak je známo do r. 2004 se prestávka na jídlo a oddech urcovala nejdéle po 4,5 hodinách nepretrzité práce, to jasne znamenalo, ze ve 12hodinové smene se pracovalo pouze 11 hodin cisté pracovní doby. A práve zastánci soucasné právní úpravy argumentovali tím, ze prestávka az po 6 hodinách nepretrzité práce bude výhodou pro zamestnace pracující ve 12hodinových smenách, nebot  budou pracovat jen 11,5 hodin a ze tedy v rámci vyrovnávacího období (u Vás v rámci pololetí) usetrí nekolik smen. To kolik prestávek na jídlo a oddech vsak budete mít, to zálezí na zamestnavateli a také do jisté míry na jeho vyhodnocení prevence rizik Vámi vykonávané práce. Je ale treba upozornit, ze aby se prestávka na jídlo a oddech mohla odpocítávat z odpracované doby, musí mít zamestnanec moznost ji skutecne in natura cerpat, to znamená, musí být vystrídán nebo musí prerusit práci, prestávka musí být skutecným volnem zamestnace ve vetsine prípadu s mozností i opustit pracoviste na tuto dobu.

Z praxe znám radu zamestnancu, kterí pracují v noci a vubec prestávku na jídlo a oddech necerpají. To jsou predevsím zamestnanci ostrah budov, velínu a ruzných jednomuzných pracovist. Tam se prestávka na jídlo a oddech vubec necerpá, tam zamestnavatel ve smyslu § 88 odst. 1 veta druhá zákonííku práce poskytuje pouze zamestnancum  primerenou dobu na oddech a jídlo a tato se do pracovní doby zapoocítává. (viz „Jde-li o práce, které nemohou být preruseny, musí být zamestnanci i bez prerusení provozu nebo práce zajistena primerená doba na oddech a jídlo; tato doba se zapocítává do pracovní doby.“). Z Vaseho dotazu vsak nevyplývá jaký druh práce vykonáváte, tak nemohu poskytnout blizsí výklad.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM