Pracovní doba

Muze být krácena dovolená z duvodu pracovní neschopnosti?

23.07.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: dovolená, doba pracovní, zamestnavatelé, zivnostníci, koordinátori, praha, inspekce, mimooip, pozární ochrana

Pracovala jsem na dvanáctihodinové smeny. V pracovní smlouve mám týdenní pracovní dobu 37,5 hod. Mám nyní problém se zamestnavatelem ohledne proplacení nevycerpané rádné dovolené. Úcetní tvrdí, ze musím odpracovat 60 kalendárních dnu 12hodinových smen, abych mela nárok na dovolenou. Je pravda, ze propocítáním odpracovaných hodin v mesíci jsem pracovala celý mesíc, i kdyz na 12hod. smeny to bylo jen napr. 15 smen a nikoli 20 pracovních dní? A muze mi být krácena dovolená proto, ze jsem byla v pracovní neschopnosti v dobe nároku na dovolenou s pracovním úrazem?

Je pravdou, ze podmínkou vzniku práva na dovolenou podle ustanovení § 212 zákoníku práce je odpracování 60 dnu v kalendárním roce s tím, ze za odpracovaný den se povazuje den, v nemz zamestnanec odpracoval preváznou cást své smeny. Zároven vsak platí také ustanovení § 216 odst. 4 zákoníku práce "Pro zjistení, zda jsou splneny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zamestnanec, který je zamestnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendárním týdnu pracoval 5 pracovních dnu, i kdyz jeho pracovní doba není rozvrzena na vsechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro úcely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené neprítomnosti v práci." Z toho vyplývá, ze kdyz máte sjednán pracovní pomer na stanovenou pracovní dobu (ve Vasem prípade 37 a ½ hodiny týdne) pak Vám musí zamestnavatel pro úcely vzniku práva na dovolenou zapocítávat týden jako pet pracovních dnu a nesmí hledet na to, ze pracujete ve 12hodinových smenách. V podstate to znamená, ze po 12 odpracovaných týdnech Vám vzniká právo na dovolenou. Dále pak platí zásada (a to platilo jiz za starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb.) obsazená v ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce, ze "Pro úcely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameskaná pro dulezité osobní prekázky v práci, pokud nejsou uvedeny v provádecím právním predpisu (§ 199 odst. 2). Doba cerpání materské dovolené a doba, po kterou zamestnanec cerpá rodicovskou dovolenou do doby, po kterou je zamestnankyne oprávnena cerpat materskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v dusledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním se pro úcely dovolené posuzuje jako výkon práce." Jinými slovy receno – doba pracovní neschopnosti z titulu pracovní úrazu se povazuje pro úcely dovolené za výkon práce a dovolená se pro ni nekrátí! Stejne tak se nekrátí dovolená zene na materské (ne rodicovské) dovolené, i tato doba je povazována za výkon práce a nakonec i doba prekázek v práci uvedených v príloze k narízení vlády c. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah dulezitých osobních prekázek v práci. Co se povazuje za výkon práce nám jeste dále stanoví § 348 odst. 1 zákoníku práce, takze pri rozhodování, zda-li zamestnanec splnil podmínku vzniku práva na dovolenou a zda-li se mu bude dovolená krátit je treba vzít v úvahu ustanovení § 216 a 348 zákoníku práce. Z Vaseho dotazu nevyplývá, jestli se nejedná o právo na dovolenou za lonský rok, i v tom prípade za platnosti tzv. starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb. byla právní úprava stejná, vecne se na ní nic nemenilo. Výse citované zásady byly obsazeny v ustanovení § 43 narízení vlády c. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a nekteré dalsí zákony, ve znení pozdejsích predpisu. Z toho duvodu doporucuji, abyste zamestnavatele písemne vyzvala, aby Vám s ohledem na výse uvedené stanovil Vase právo na dovolenou správne a upozornila ho, ze v opacném prípade byste byla nucena se obrátit na soud. Jinak doporucuji neváhat, lonskou dovolenou si musíte docerpat do konce letosního roku, jinak právo na ni zaniká.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM