Pracovní doba

Prestávky, strídání cinností nebo zamestnancu pri monotonních pracích

14.06.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: prestávky

V nasí firme nyní resíme otázku správného výkladu ustanovení § 33 NV c. 361/2007 Sb., ve znení NV c. 68/2010 Sb., o minimálních opatreních k ochrane zdraví pri práci, kde je uvedeno, ze: "Práce spojené s monotonií, jakoz i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepríznivého vlivu na zdraví prerusovány bezpecnostními prestávkami v trvání 5 az 10 minut po kazdých 2 hodinách nepretrzité práce nebo musí být zajisteno strídání cinností nebo zamestnancu." Muj dotaz zní: Je v souladu s tímto ustanovením situace, pokud vystrídáme cinnost operátora linky, který pracuje na pracovisti zarazeném do kategorie práce 3 (monotonie + vnucené prac. tempo) po 2 hodinách od zapocetí práce na jiné pracoviste (odlisná pracovní pozice), která je ale rovnez v kategorii práce 3 (opet monotonie + vnucené prac. tempo)? V tomto prípade by podle jmenovaného ustanovení NV nemel mít operátor nárok na bezpecnostní prestávku, protoze bylo zajisteno strídání cinností nebo zamestnancu. Uvedené NV neresí, za jakou práci je nutné vystrídat. Je tento postup v souladu s citovaným ustanovením NV správný?

Obdobná právní úprava jako v § 33 je obsazena i v § 35 narízení vlády c. 361/2007 Sb. po novele. Novela sledovala za cíl, aby se sjednotila opatrení k ochrane zdraví pri práci obdobne jako u celkové fyzické záteze, lokální svalové záteze, v neprijatelných a podmínene prijatelných pracovních polohách, práce spojené s rucní manipulací s bremenem také u psychické záteze, zejména pak u práce spojené s monotonií a práce vykonávané ve vnuceném pracovním tempu a dále u práce spojené se zrakovou zátezí, nebot jde o faktory, jejichz minimalizaci vlivu na zdraví lze omezovat v zásade jen rezimovými opatreními.proto v obou ustanoveních byla slova „nepretrzité práce nebo musí být zajisteno strídání cinností nebo zamestnancu“ nahrazena slovy „od zapocetí výkonu práce nebo musí být zajisteno strídání cinností nebo zamestnancu“.

Obecne vsak platí, ze strídání zamestnance pracujícího v riziku není vyreseno tím, ze dotycný bude vykonávat jinou práci v riziku. Bezpecnostní prestávka je pojmove urcena k ochrane pred skodlivými vlivy práce v riziku. Proto by bylo zcela protismyslné, kdyby zamestnanec odesel z rizika vykonávat jinou práci v riziku, tím by se nedosáhlo sledovaného úcelu. Samozrejme ze je mozno zamestnanci po dobu bezpecnostní prestávky pridelit jinou práci – napr. zamestnanci nepretrzite vkládajícímu data do pocítace muze být stanovena bezpecnostní prestávka tak, ze po dvou hodinách nepretrzité práce bude na 15 minut vykonávat jinou administrativní práci (napr. vkládat dopisy do obálek apod.), ale nemohu takovému zamestnanci narídit jinou práci v riziku. Klasicky je to videt u ridicu napr. autobusu, ti kdyz cerpají bezpecnostní prestávku, tak treba také nemohou opustit autobus, ale po tu dobu si vyrizují tzv. papíry apod., ale nemohou rídit, nemohou vykonávat svoji rizikovou práci.  Pokud zamestnavatel nemá pro zamestnance jinou vhodnou práci „nerizikovou“, pak zamestnanec prestávku cerpá oddechem.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM