Poskození zdraví

Mají se uznávat úrazy zad jako pracovní?

07.04.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy

Pracuji jako bezpecnostní technik jiz pres 13 let, ale nikdy jsem se nesetkal s tlakem vedení nekterých firem v oblasti uznávání pracovních úrazu zad, jako poslední dobou. V jedné firme byl jejich personalista na nejakém skolení, kde mu mel prednásející právník na otázku, zda má firma uznávat pracovní úrazy zad dokonce odpovedet, ze nikoliv. A já ted nedokázu vedení té firmy presvedcit, ze to tak není. Mohu pozádat o názor, radu? Poprípade o odkaz na internet na nejaké judikatury k pracovním úrazum zad?

K Vasí otázce asi tolik. Pracovním úrazem se podle judikatury rozumí porusení zdraví, které bylo zamestnanci zpusobeno v prímé souvislosti s výkonem jeho zamestnání nezávisle na jeho vuli krátkodobým, náhlým a násilným pusobením zevních vlivu. Toto zevní pusobení, oznacované také jako úrazový dej, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postizeného subjektivní potíze, které mu nedovolují pokracovat v obvyklé práci nebo jen s urcitými potízemi anebo jej dokonce z práce vylucují. O úrazový dej muze jít i v prípadech náhlého poskození zdraví, které nastalo pri náhlém vypetí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon presahuje hranice obvyklé tezké práce, ale za nepríznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou vsak organismus pracovníka není prizpusoben nebo na kterou svými schopnostmi nestací. Existence urcitého chorobného stavu, byt latentního, nemuze vyloucit záver, ze mezi úrazovým dejem a jím vyvolaným následným stavem je prímá prícinná souvislost a ze tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo zpusobeno jako jednou z hlavních prícin, které je vyvolaly pracovním úrazem zamestnance, pri jehoz provádení k úrazu doslo. Na tom nemuze niceho menit ani skutecnost, ze na vznik poskození zdraví vyvolaného úrazovým dejem spolupusobily i jiné vnitrní faktory, vrozené nebo získané, jez vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky jako je tomu u disposice vyvolané dríve vzniklým chorobným stavem.

Pusobení zevních vlivu nemusí spocívat jen v pusobení zevních sil (pádu bremena, napadení cizí osobou), ale muze se jednat i o vlastní pusobení telesné síly (uklouznutí, zakopnutí). Pusobení zevních vlivu musí být krátkodobé a náhlé, takze muze jít i treba o náhlou otravu zplodinami nebo úpal, omrzliny apod. Pusobení zevních sil musí být násilné, proto pracovním úrazem muze být i výhrez meziobratlové ploténky, doslo-li k nemu za situace, kdy byl zamestnanec nucen okamzitým vypetím sil prekonávat vnejsí odpor a zvýsit tak náhle, nadmerne a neobvykle svoji námahu (zvedání bremena). Pozadavek náhlého pusobení zevních vlivu vsak není naplnen, jestlize dojde k výhrezu meziobratlové ploténky napr. pri shýbnutí, protoze v takovém prípade je prícinou poskození zdraví zamestnance manifestace obecného onemocnení zamestnance.

Proto, aby bylo mozno uznat úraz zad nebo pátere za úraz pracovní, musí být jednoznacne prokázána ona prímá prícinná souvislost mezi pusobením zevních vlivu a vznikem úrazu. Praxe se techto úrazu tak ríkajíc bojí, protoze jsou velice obtízné na dokazování.

Judikatura :
Pracovní úraz – rozhodnutí KS v Plzni ze dne 30. 6. 1961 sp.zn. 4 Co 172/61 (R 27/1962)
Pracovní úraz – rozhodnutí NS ze dne 28. 4. 1962 sp. zn. 4 Cz 86/61 (R 1/1963)
Predispozice zamestnance – zhodnocení NS CR ze dne 27. 1. 1974 sp.zn. Cpj 37/74 (R11/1976)
R znamená Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek vydávanou NS CSFR, NS CR a NS SR v dobe do 31.12.1992

TISKNOUT | POSLAT MAILEM