Poskození zdraví

Pracovní úraz zamestnance na dohodu o provedení práce

19.10.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy

Manzel v zárí 2008 pracoval na dohodu o provedení práce a zpusobil si pracovní úraz. Byl prevezen do nemocnice s cástecnou amputací prstu. V prubehu roku absolvoval jeste dalsí operaci. Nyní byla ukoncena lécba. Jelikoz byl zamestnán na dohodu o provedení práce, nebyla mu vyplácená nemocenská a zustal bez prostredku. Má nárok na vyplacení bolestného, náhrady ztráty na výdelku a ztízení spolecenského uplatnení?

Oporu pro právo Vaseho manzela na náhradu skody za bolest a ztízení spolecenského uplatnení jakoz i na úcelne vynalozené náklady spojené s lécením dává ustanovení § 77 odst. 1 zákoníku práce, které výslovne stanoví, ze není-li v tomto zákone dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základe dohod o pracích konaných mimo pracovní pomer úprava pro výkon práce v pracovním pomeru; to vsak neplatí, pokud jde o odstupné, pracovní dobu a dobu odpocinku, prekázky v práci na strane zamestnance, skoncení pracovního pomeru a odmenu z dohody o práci konané mimo pracovní pomer. Z tohoto ustanovení  je tedy zrejmé, ze zamestnavatel musí odskodnit i pracovní úraz utrpený pri práci na základe dohody o provedení práce.

Jiná je otázka, ze vzhledem k tomu, ze dohoda o provedení práce je pracovneprávní vztah malého rozsahu (cca 4 týdny stanovené týdenní doby za rok) a ze nezakládá nárok na dávky nemocenského,  neresí zákoník práce (a neresila ani právní úprava ve starém zákoníku práce) odskodnení pracovního úrazu pri dohode o provedení práce formou náhrad za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti a náhrady za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti. Pouze v § 386 zákoníku práce výslovne pripomíná, ze zamestnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u nehoz byla zjistena nemoc z povolání v pracovním pomeru sjednaném na dobu urcitou nebo pri výkonu práce na základe dohody o pracovní cinnosti uzavrené na dobu urcitou, príslusí náhrada za ztrátu na výdelku jen do doby, kdy mel tento pracovneprávní vztah skoncit. Po této dobe príslusí náhrada za ztrátu na výdelku, jestlize je mozné podle okolností predpokládat, ze postizený by byl i nadále zamestnán. Ostatní práva vyplývající z odskodnení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotcena.

Z uvedených dvou ustanovení zákoníku práce vyplývá, ze zamestnavatel musí u pracovního úrazu utrpeného pri výkonu cinnosti na základe dohody o provedení práce odskodnit mimo vecné skody náhradu za bolest a ztízení spolecenského uplatnení a náhradu úcelne vynalozených nákladu spojených s lécením.

Ustanovení § 3 vyhlásky c. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znení pozdejsích predpisu, výslovne uvádí, ze zamestnavatel má právo, aby za neho pojistovna príslusná podle § 1 (dále jen "pojistovna") nahradila skodu, která vznikla zamestnanci pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zamestnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Na základe tohoto ustanovení bude pak za zamestnavatele provádet úhradu pojistného pojistovna, u které je zamestnavatel pojisten podle § 205d zákoníku práce c. 65/1965 Sb.citovaný § 205d starého zákoníku práce i vyhláska c. 125/1993 Sb. pojednává pouze o zamestnavateli a o zamestnanci a nerozlisuje odpovednost zamestnavatele podle konkrétního pracovneprávního vztahu zamestnance, ale obecne pojednává o zamestnavateli a zamestnanci.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM