BOZPinfo.cz logo
03:44 | Pátek 25. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VEDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁRE PRACOVNÍ MÍSTA
CASOPIS JOSRA MSP & OSVC

KDE JSEM: Hlavní strana > Rady pro Vás > Otázky a odpovedi > Poskození zdraví > Uznali mi nemoc z povolání a nemohu najít práci. Mám nárok na rentu?

Otázky a odpovedi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napiste nám


Doporucit server

Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:

Vase jméno:

E-mail príjemce:

Clánek

Poskození zdraví

Uznali mi nemoc z povolání a nemohu najít práci. Mám nárok na rentu?

28.02.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: nemoci z povolání

Dostala jsem výpoved z organizacních duvodu s petimesícním odstupným. Mezitím mi byla uznána nemoc z povolání, odskodnení jsem dostala. Momentálne jsem hlásena na úradu práce. Chci se zeptat, jestli mám nárok na rentu, kdyz si nemohu najít práci ze zdravotních duvodu.

Omlouvám se, ale bohuzel nemohu odpovedet na Vás dotaz presne, protoze nevím, kdy presne byla uznána Vase nemoc z povolání a kdy skoncil pracovní pomer. Také je dulezité, jestli odpovedným zamestnavatelem za nemoc z povolání je poslední Vás zamestnavatel. To je patrno z posudku o uznání nemoci z povolání. Nemoc z povolání není pracovní úraz, u nemoci odpovídá poslední zamestnavatel, u kterého pracoval zamestnanec za podmínek, z nichz nemoc z povolání vzniká.

Pokud nemoc z povolání byla uznána pred skoncením pracovního pomeru a Vám jiz u zamestnavatele vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti podle § 371 ZP, pak se nic nedeje a právo na náhradu za ztrátu na výdelku je Vám zachováno ve výsi poslední renty, kterou jste u zamestnavatele obdrzela. Tomu judikatura ríká stop výdelek. Odstupné neovlivnuje nárok na náhradu za ztrátu na výdelku, to se vubec nepocítá, stejne se nepocítá podpora v nezamestnanosti. Odstupné je náhrada za ztrátu zamestnání a nemá spojitost s odskodnením nemoci z povolání. Pro nárok na náhradu za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti je rozhodující výse prumerného výdelku pred vznikem skody a výse výdelku po vzniku skody, to je rovnice, z které se stanoví výse renty.

Pokud ale nárok na náhradu za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti Vám nevznikl u zamestnavatele za trvání pracovního pomeru, pak je treba vycházet z judikátu Nejvyssího soudu 21 Cdo 1199/2002. Soudy se zde ustálily v názoru, ze ke ztráte na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti nemusí vzdy dojít jiz za trvání pracovního pomeru u zamestnavatele, který zamestnanci odpovídá za skodu vzniklou následkem nemoci z povolání. Doslo-li u zamestnance ke ztráte na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti az v dobe po rozvázání tohoto pracovního pomeru, je zamestnavatel povinen mu tuto skodu nahradit, jestlize byly splneny predpoklady vzniku odpovednosti za skodu pri nemocech z povolání, tedy ze nemoc z povolání vznikla za podmínek stanovených v narízení vlády c. 290/1995 Sb. a ze je potvrzen vznik skody a prícinná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem skody.

V prípade, ze ke ztráte na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti doslo az po skoncení pracovního pomeru u zamestnavatele, který za skodu pri nemoci z povolání odpovídá, je pro posouzení nároku na náhradu za tuto ztrátu na výdelku významné také to, zda k rozvázání pracovního pomeru doslo pro následky nemoci z povolání nebo zda jeho duvodem byla jiná skutecnost. Byla-li prícinou rozvázání pracovního pomeru jiná skutecnost nez nemoc z povolání (a to jde ve Vasem prípade, protoze duvodem skoncení pracovního pomeru byly organizacní duvody u zamestnavatele), ze zamestnavatel nemá povinnost pridelovat poskozenému práci, a ze tedy zamestnanec nadále nemuze dosahovat stejný výdelek jako pred poskozením (pobíraný u bývalého zamestnavatele), i kdyby nemocí z povolání nebyl postizen. Jestlize tedy ztráta na výdelku nevznikla následkem nepríznivého zdravotního stavu zpusobeného nemocí z povolání, ale proto, ze na základe jiné skutecnosti zamestnanec nemohl u (bývalého) zamestnavatele dále pracovat, není mezi ztrátou na výdelku, který zamestnanec dosahoval u (bývalého) zamestnavatele a nemocí z povolání vztah prícinné souvislosti; na odskodnení této ztráty na výdelku zamestnanec nemuze mít nárok.

Nárok na náhradu za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti za této situace muze poskozenému (bývalému) zamestnanci vzniknout (z hlediska prícinné souvislosti) jen tehdy, kdyby nebyl pro následky nemoci z povolání schopen konat stejnou práci (práci stejného druhu), kterou konal u (bývalého) zamestnavatele pred zjistením nemoci z povolání a kdyby byl pro následky nemoci z povolání  schopen konat jinou, méne placenou práci.

Východiskem pro výpocet náhrady za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti není prumerný výdelek pred zjistením nemoci z povolání, ale prumerný výdelek poskozeného pred vznikem skody. Vznikl-li nárok na náhradu za tuto ztrátu na výdelku az po skoncení pracovního pomeru poskozeného zamestnance u zamestnavatele, který mu za skodu odpovídá, a nemohou-li být  pri stanovení prumerného výdelku pred vznikem skody brány v úvahu príjmy, které poskozený pobíral od bývalého zamestnavatele, je treba prihlédnout k tomu, ze zamestnanec (neodchází-li soucasne do starobního duchodu nebo do predcasného starobního duchodu, kdy mu nárok na náhradu za ztrátu na výdelku  nenálezí - srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 1995, sp. zn. 6 Cdo 127/94, uverejnený pod c. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roc. 1996) svou pracovní zpusobilost - kdyby nebyla následkem nemoci z povolání snízena (omezena) nebo nezanikla - vyuzil nebo byl schopen vyuzít k dosazení výdelku u jiného zamestnavatele. V prícinné souvislosti s nemocí z povolání je proto v tomto prípade taková ztráta na výdelku, která vychází z prumerného výdelku, jehoz by poskozený zamestnanec prokazatelne dosáhl u jiného zamestnavatele za práci, kterou by pro nej vykonal, kdyby k poskození na zdraví zpusobenému nemocí z povolání nedoslo (srov. téz právní názor týkající se obdobné veci vyjádrený v rozsudku Nejvyssího soudu ze dne 8. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 350/98, uverejneném pod c. 132 v casopise Soudní judikatura, roc. 1999, a v rozsudku Nejvyssího soudu ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1185/2002).

Na základe toho Vás bude tedy pojistovna (Kooperativa nebo Ceská pojistovna) odskodnovat. Podle mého názoru je treba jeste tuto otázku doresit s bývalým (odpovedným) zamestnavatelem, aby on vesel v jednání s pojistovnou, jak budete odskodnována. Jinak byste musela svuj nárok uplatnit soudní cestou.

 


TISKNOUT | POSLAT MAILEM

DISKUZE KE CLÁNKU

Celkem 0 príspevku : VLOZTE JAKO PRVNÍ SVUJ NÁZOR