Poskození zdraví

Jak se resí pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti?

30.01.2012 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy, odskodnování

Kam a jak se má hlásit pracovní úraz, u nehoz nebyla zpusobena pracovní neschopnost delsí nez 3 dny a tudíz nepripadá v úvahu vyporádání dle narízení vlády c. 201/2010 Sb.? Príklad: Pracovník upadne, trochu ho bolí koleno, vse se rádne zapíse do knihy úrazu, pracovní neschopnost z toho není. Po dvou týdnech prijde dotycný s tím, ze koleno je oteklé a musí k lékari. Práce neschopen není, ale chodí na prevazy a nejaké terapie. Pak prinese od lékare soupis bodu o bolestném apod. pro pojistovnu. Nebo je práce neschopen více nez 3 dny, ale je prílis pozde na to, aby se pracovní úraz mohl rádne vyporádat podle NV 201/2010 Sb. Jak a kam to hlásit a jak vyrídit s pojistovnou, aby zamestnanec dostal nejaké odskodnení a vse probehlo rádne podle práva?

Odskodnování pracovních úrazu se nedeje podle narízení vlády c. 201/2010 Sb., ale podle zákoníku práce. NV c. 201/2010 Sb. upravuje pouze postup pri evidenci pracovních úrazu a zjména pri evidenci pracovních úrazu s pracovní neschopností delsí 3 kalendární dny, jak uvádíte v dotazu. Odskodnování vsech pracovních úrazu, tj. úrazu, které vznikly pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním, anebo úrazy, ke kterým dojde pro plnení pracovních úkolu, se odskodnují podle zákoníku práce u pojistovny, u které je zamestnavatel pojisten pro prípad své odpovednosti za skodu ve smyslu § 205d zákona c. 65/1965 Sb. (pozn. ze starého ZP platí pouze tento jeden §) bez ohledu na to, zda tam probehne pracovní neschopnost nebo ne. Proto pojistovna odskodnuje radu prípadu napr. vyvrknutých kotníku, zlomenin ruky, kdy zamestnanec chodí dále do práce a neschopnost mu vystavena není. V tom není problém.

V prípade Vámi uvádeného príkladu bych ale trochu videla problém. Tam se skutecne musí prokázat, ze koleno, které natece az po 14 dnech, má skutecne prvoprícinu v tom upadnutí pred 14 lety. Potvrzení o této skutecnosti musí samozrejme vyzadovat odpovedný zamestnavatel po osetrujícím lékari. V praxi se muze totiz stát, ze zdravotní stav, k jehoz zhorsení doslo v práci (upadnutím) se jeste zhorsí v mimopracovní dobe a výsledkem je ono nateklé koleno. Lékar musí tedy jednoznacne deklarovat, ze zdravotní stav poskozeného celých 14 dnu sleduje, ze stav se zhorsoval, az koleno oteklo do dnesního stavu.

Z hlediska evidence je treba rozlisovat pracovní úraz s neschopností delsí nez 3 kalendární dny a pracovní úraz s neschopností kratsí nez 3 dny nebo bez neschopnosti. O pracovních úrazech s neschopností delsí nez 3 kalendární dny se sepisuje záznam o úrazu podle NV c. 201/2010 Sb. Ten se musí sepsat hned, kdyz zamestnanec prinese neschopenku a kdyz je jasné, ze pracovní neschopnost bude trvat déle nez 3 dny. Postup upravuje uvedené narízení vlády. V prípade, kdy k úrazu dojde napr. 5.1. a pracovní neschopenka je vystavena az 17.1. se nic nedeje, záznam o úrazu stací vystavit a odeslat patricným orgánum a institucím do 5. dne následujícícho mesíce, tedy do 5. února. Pracovní úrazy s neschopností kratsí nez 3 dny nebo bez neschopnosti se pouze evidují v knize úrazu a tam se pojistovne jako podklad pro odskodnení úrazu dává kopie záznamu z té knihy úrazu. Takze s pojistovnou by nemel být problém. V prípade odskodnení úrazu s pracovní neschopností delsí nez 3 dny dodá zamestnavatel jako podklad záznam o úrazu, v prípade odstatních úrazu dodá kopii záznamu v knize úrazu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM