Poskození zdraví

Bude nezaznamenaný pracovní úraz promlcen?

07.01.2008 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: úrazy

Zamestnanec informoval o svém pádu na pracovisti, k nemuz ale doslo témer pred rokem. Úraz nebyl zaznamenán do knihy úrazu, ani o nem neinformoval nadrízeného. V dusledku úrazu je údajne dlouhodobe lécen a má pohybové problémy s kolenem. Lze s takovýmto odstupem vec vubec resit?

Kazdý pracovní úraz i ten sebemensí se musí vcas a rádne zamestnavateli ohlásit, to je zákonná povinnost zamestnance. Podle ustanovení § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce c. 262/2006 Sb. je zamestnanec povinen bezodkladne oznamovat svému nadrízenému vedoucímu zamestnanci svuj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zamestnance, poprípade úraz jiné fyzické osoby, jehoz byl svedkem, a spolupracovat pri objasnování jeho prícin. Stejnou povinnost obsahoval samozrejme i starý zákoník práce c. 65/1965 Sb., jenz platil do 31. 12. 2006. Pokud zamestnanec tedy vcas nesplnil svoji zákonnou povinnost, musel by dnes prokázat svuj úraz jinými dukazními prostredky, zejména svedecky. Za situace, kdy ani o úrazu neinformoval svého nadrízeného, pak bude dnes s odstupem casu jeho dukazní situace velice obtízná. Z pohledu zamestnavatele bych takovou situaci hodnotila predevsím jako porusení povinnosti vyplývající z právních predpisu vztahujících se k zamestnancem vykonávané práci. Jak jsem uvedla výse, oznámit úraz nadrízenému je zákonná povinnost kazdého zamestnance, která mu vyplývá prímo ze zákoníku práce. Proto bych také s odskodnením úrazu nepospíchala, pokud se skutecne jednoznacne nevysetrí, kdy a za jakých okolností k úrazu doslo a jestli skutecne k nemu doslo pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Nakonec muzete zamestnanci doporucit, aby celou zálezitost resil soudní cestou a pokud soud uzná (na základe jeho dukazních prostredku), ze se skutecne jedná o pracovní úraz, pak ze úraz samozrejme odskodníte. V opacném prípade, tedy kdyz byste bez rádného prosetrení prícin a okolností úrazu úraz odskodnili, mám vázné obavy, ze by pojistovna úraz neuznala za úraz pracovní a odskodnení Vám neproplatila.

Záverem je treba upozornit, ze právo na náhradu skody z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se zásadne nepromlcuje, promlcují se pouze práva na jednotlivá plnení z nich vyplývající. Tato zásada byla za platnosti starého zákoníku obsazena v ustanovení § 261 odst. 2 zákoníku práce c. 65/1965 Sb.. Nový zákoník práce  v otázce lhut a promlcení odkazuje na obecnou obcanskoprávní úpravu, tedy na ustanovení §§ 100 odst. 1 a 2, 101, 103, 106, 107, 109, 110, 111 a 112 obcanského zákoníku. Z ustanovení § 106 obcanského zákoníku také vyplývá zásada, ze práva na náhradu z titulu skody na zdraví se nepromlcují, promlcují se pouze práva na jednotlivá plnení, podle dnes platného zákoníku práce, resp. obcanského zákoníku je promlcecí lhuta tríletá. Tato lhuta ale pocíná bezet az od okamziku, kdy se poskozený o skode dozví. Zásadne se nepocítá od vzniku úrazu, pocítá se az kdyz dospeje nejaké právo na náhradu skody, napr. u práva na náhradu za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti je tím okamzikem ukoncení pracovní neschopnosti. Tedy okamzik, kdy poskozený ví, jak dlouho byl z titulu úrazu nemocný a co mu v dusledku toho uslo, u  práva na bolestné pocíná bezet promlcecí lhuta vystavením lékarského posudku apod.

Z výse uvedeného tedy vyplývá, ze právo na náhradu skody z titulu úrazu, ke kterému doslo pred více jak rokem poskozený uplatnit dnes muze, ale - jak jsem uvedla výse - bude asi zásadní otázkou prokázat vznik úrazu a  hlavne prímou prícinnou souvislost mezi úrazem a plnením pracovních úkolu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM