Poskození zdraví

Pojistovna odmítá odskodnit jasné pracovní úrazy

16.08.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy, odskodnování

Jak mám prosím posuzovat úraz, který se stal nasí zamestnankyni pri fyzické kontrole osoby. Pri kontrole osob musí jít i do podrepu. Pri zvedání se z této polohy doslo u postizené k prasknutí brisního svalu. Domnívám se, ze se jedná o úraz pracovní, protoze nastal pri plnení pracovních úkolu. Nicméne pojistovna je názoru jiného. Dalsí úraz, který pojistovna odmítá odskodnit, se stal pri kontrole fyzické pripravenosti. Poskozený absolvoval prezkousení formou vytrvalostního behu. Pri nem doslo k podvrtnutí kolena s následnou pracovní neschopností. Pojistovna se odvolává na ustanovení zákoníku práce - § 380 odst.1), ze pracovním úrazem pro úcely tohoto zákona je poskození zdraví nebo smrt zamestnance, doslo-li k nim nezávisle na jeho vuli krátkodobým, náhlým a násilným pusobením zevních vlivu pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním, pri cemz zcela pomíjí ustanovení v odst. 2) téhoz paragrafu, podle kterého se jako pracovní úraz posuzuje téz úraz, který zamestnanec utrpel pro plnení pracovních úkolu. Odst. 2) pri tom není uvozován "je-li soucasne", proto podle mne platí samostatne. Muzete prosím poradit?

To je vecný problém s pojistovnou, která si osobuje právo posuzovat, jestli se jedná nebo nejedná o pracovní úraz. Toto právo ji ale zádným právním predpisem dáno není. O tom, jestli se jedná, nebo nejedná o pracovní úraz, rozhoduje výhradne odpovedný zamestnavatel nebo v prípade, kdyz zamestnavatel rekne "o úraz se nejedná", tak pak soud, ale nikdo jiný. Pojistovne nikdo nedal a nedává právo posuzovat, jestli úraz odskodní nebo ne, ona ze zákona z § 205 starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb. (pres § 365 druhého zákoníku práce) a z vyhlásky c. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, má povinnost za zamestnavatele odskodnovat pracovní úrazy a ne rozhodovat o tom, jestli úraz je/není pracovním úrazem. To bych si uz stezovala guvernérovi Ceské národní banky podle § 44 zákona c. 6/1993 Sb., o Ceské národní bance, banka nad pojistovnami vykonává dohled. Kooperativa Vám rekne, ze tím sleduje ochranu státního rozpoctu, ale to je zase dalsí blud – pojistovna nehospodarí s prostredky státního rozpoctu, ale s pojistným, které jí platí zamestnavatelé a teprve, to co na zamestnavatelích usetrí, to je príjem státního rozpoctu, ale o tom bychom mohli dlouho diskutovat.

Jinak vecne k Vasemu dotazu. To, ze v obou prípadech se jedná o pracovní úraz, není pochyb. První prípad je pracovní úraz, který se stal evidentne pri plnení pracovních úkolu podle § 273 odst. 1 zákoníku práce. Úkolem ochrany je kontrolovat osoby a pri této kontrole musí vykonávat urcité pohyby, to je její nápln práce. Druhý prípad pak je podle mého názoru jiná cinnost  vykonávaná na príkaz zamestnavatele také podle § 273 odst. 1 zákoníku práce. V daném prípade se ale nejedná o úraz pro plnení pracovních úkolu, to jsou jiné situace. Pro plnení pracovních úkolu je, kdyz napr. kontrolora nekdo fyzicky napadne, ze mu predepsal pokutu. Nemusí se to stát ani na pracovisti v pracovní dobe, muze si na nej pocíhat treba v sobotu, kdyz dotycný jde z hospody, ale musí se prokázat kauzální nexus – tedy prímá prícinná souvislost – dotycný zamestnanec neco udelal a pak si na nej ta osoba pockala a ublízila mu na zdraví. Tak to je úraz pro plnení pracovních úkolu. Jinak v judikature je popsán prípad, kdy zamestnanec napadl vedoucího, ze mu sebral prémie, to je také úraz pro plnení pracovních úkolu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM