Poskození zdraví

Má zamestnanec ohrozený nemocí z povolání nárok na gelovou podlozku pod mys?

23.04.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: nemoci, podmínky pracovní

Pracuji v americké firme celý den na pocítaci. Zacaly me bolet ruce, dosla jsem k lékari a bylo zjisteno, ze mám na obou rukou zánet karpálních tunelu. Na jedné ruce je postizení stredne tezké na druhé stredne lehké. Napsala jsem si pozadavek na gelovou podlozku pod mys a klávesnici, zádost mi byla zamítnuta. Je to tak správne? Existuje zákon, který by zamestnavateli narizoval tyto podlozky zakoupit, pracuji cca 10 hodin denne. Jaký bude postup pri pracovní neschopnosti, lékar me upozornil na moznost operace, lécení je dlouhodobé. Jak je to s nemocí z povolání a ohrozením?

Ano práce se zobrazovacími jednotkami je vysoce riziková práve z duvodu mozného vzniku zánetu karpálních tunelu a potízí zrakových. Z toho duvodu i zeme Evropských spolecenství prijaly smernici c. 90/270/EC o minimálních zdravotních a bezpecnostních pozadavcích na práci se zobrazovacími jednotkami a ta byla transponována do narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci, ve znení pozdejsích predpisu, konkrétne do ustanovení § 11 a 12 a do prílohy c. 6. Podle ustanovení § 12 platí, ze práce na zarízeních se zobrazovacími jednotkami vykonávaná zamestnanci jako pravidelná soucást jejich obvyklé pracovní cinnosti musí být behem pracovní doby prerusována bezpecnostními prestávkami nebo zmenami cinnosti, jejichz úcelem je snízit pracovní zátez vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpecnostní prestávky v délce 5 az 10 minut musí být zarazeny po kazdých dvou hodinách nepretrzité práce. V príloze c. 6 narízení vlády jsou pak uvedeny pozadavky na vybavení pracoviste. O tom, ze zamestnavatel musí vybavit pracoviste gelovou podlozkou se v predpise výslovne nehovorí, ale obecne se tam stanoví, ze hodnocení rizika práce na zarízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjistení a vyhodnocení moznosti nepríznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátez, jakoz i moznosti vzniku obtízí pohybového aparátu z nevhodne usporádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále prihlédnout k tomu, ze soucasné pusobení jednotlivých faktoru muze zvysovat závaznost výsledného pusobení. Z provedeného vyhodnocení rizik pri práci u pocítace pak musí vyplynout opatrení, která zamestnavatel prijme. Nakonec gelová podlozka pod mys není dnes jiz takový náklad, který by zamestnavatel financne neunesl a nemohl vynalozit, i kdyz právní predpis mu to neukládá. Je to treba chápat jako opatrení k prevenci rizik, zejména kdyz u vás lékari jiz avizovali pocátek nemoci z povolání. Pokud se týká ohrození nemocí z povolání tak dnes (podle zákoníku práce c. 262/2006 Sb.) platí, kdyz zamestnanec nesmí podle lékarského posudku vydaného zarízením pracovnelékarské péce nebo rozhodnutí príslusného správního úradu, který lékarský posudek prezkoumává (rozumej závodní preventivní péce), dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnení nemocí z povolání nebo pro ohrození touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovisti urceném rozhodnutím príslusného orgánu ochrany verejného zdraví nejvyssí prípustné expozice, je zamestnavatel povinen jej prevést na jinou práci (ustanovení § 41 zákoníku práce) a platit mu doplatek do výse prumerného výdelku podle § 139 odst. 1 zákoníku práce („Jestlize byl zamestnanec preveden na jinou práci, nez je sjednána, za niz príslusí nizsí mzda nebo plat, z duvodu uvedených v § 41 odst. 1 písm. a) az d) a odst. 4, príslusí mu po dobu prevedení ke mzde nebo platu doplatek do výse prumerného výdelku, kterého dosahoval pred prevedením.“). Doplatek do prumerného výdelku poskytovaný zamestnanci prevedenému na jinou práci z duvodu uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) príslusí i tehdy, jestlize ukoncil pracovní pomer a nastoupil práci v pracovním pomeru u jiného zamestnavatele, protoze dosavadní zamestnavatel pro nej nemá jinou vhodnou práci. Dnes to znamená, ze stejne tak jako zamestnanci ohrozenému nemocí z povolání, tak zamestnanci, který má jiz nemoc z povolání, príslusí doplatek a tento príslusí i pri skoncení pracovního pomeru, kdyz zamestnanec ukoncí pracovní pomer a nastoupí k jinému zamestnavateli. Tento doplatek se poskytuje po neomezene dlouhou dobu. Podle staré právní úpravy platilo, ze doplatek se poskytoval pouze zamestnanci prevedenému na jinou práci pro ohrození nemocí z povolání. Zamestnanci, kterému byla jiz uznána nemoc z povolání, príslusela tzv. náhrada za ztrátu na výdelku z titulu nemoci z povolání. Rozdíl mezi doplatkem a náhradou za ztrátu na výdelku byl v tom, ze doplatek se nevalorizuje (tedy pravidelne nezvysuje), ale náhrada za ztrátu na výdelku se pravidelne kazdý rok valorizuje. Technická novela, která by mela odstranit nekteré legislativne technické nedostatky zákoníku práce, by mela provést také úpravu ustanovení § 139 zákoníku práce o doplatku s tím, ze by doplatek príslusel zase jen v prípade ohrození nemocí z povolání a v prípade nemoci z povolání by príslusely jednotlivé druhy náhrady skody z titulu pracovního úrazu a nemoci povolání, které za zamestnavatele hradí príslusná pojistovna, nebot zamestnavatel je pro prípad pracovního úrazu a nemoci z povolání ze zákona pojisten. Zatím je vsak návrh technické novely zákoníku práce v pripomínkovém rízení a predpokládá se, ze by novela mela nabýt úcinnosti 1. cervence 2008.

JUDr. Eva Dandová

TISKNOUT | POSLAT MAILEM