Poskození zdraví

Nemoc z povolání dvou zen

06.04.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: nemoci z povolání

Chtela bych se zeptat na dva prípady odskodnení nemoci z povolání. V prvním prípade dotycná mela priznánu nemoc z povolání a dostala výpoved z organizacních duvodu. Kdyz byla v evidenci na úradu práce (ÚP), nepobírala rentu, protoze jí bylo receno, ze na ni nemá nárok a nárok by jí vznikl, az by nastoupila do zamestnání. Bylo to tak správne? V druhém prípade u jiné firmy zamestnavatel dal zene výpoved ze zdravotních duvodu dríve, nez bylo rozhodnuto o nemoci z povolání. Odstupné dostala ve výsi dvanáctinásobku platu a poté byla v evidenci na ÚP a pobírala rentu. Za celou dobu nenasla ze zdravotních duvodu zamestnání, pouze verejne prospesné práce, pri kterých by jí také prý nevznikl nárok na rentu. Odesla sama z evidence ÚP na vlastní zádost a zamestnavatel jí sdelil, ze taktéz nemá nárok na rentu. Nárok by prý mela, pokud by byla ve stálém pracovním pomeru na dobu neurcitou v rozsahu osm odpracovaných hodin a firma by prý nesmela skoncit. To se mi zdá od zamestnavatele dosti diskriminacní. Obe zeny mají díky nemoci z povolání velmi ztízenou pozici na trhu práce a nemohou najít díky posudku od lékare zamestnání a presto je obema odepírána renta za nemoc z povolání. Je tento postup v obou prípadech správný? Pokud nemají nárok na rentu, tak si myslím, ze to není správné, protoze obe nic nezavinily a presto doplatily na spatné pracovní podmínky zamestnavatele.

1.dotaz
To byla naprosto mylná informace. Podpora v nezamestnanosti není zádná náhrada, která by se mela zohlednovat ve prospech zamestnavatele odpovedného za nemoc z povolání a v neprospech poskozeného zamestnance. Podpora v nezamestnanosti je dávka poskytována ze zcela odlisného titulu a nemuze se vuci náhrade za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti zohlednovat. To bylo konstatováno judikaturou jiz dávno. Rozsudek Nejvyssího soudu 21 Cdo 1029/2004 to v právní vete vyjadruje jasne „Hmotné zabezpecení uchazece o zamestnání, které je mu poskytováno podle ustanovení § 12 a násl. zákona c. 1/1991 Sb., o zamestnanosti, nelze povazovat za „výdelek po pracovním úraze“ ve smyslu ustanovení § 195 odst. 1 zák. Práce.“ Rozsudek sice pouzívá pojmy hmotné zabezpecení – to podle starého zákona o zamestnanosti a odvolává se na § 195 ZP, ale jinak je jasný a platí dosud. Tento judikát byl nakonec zapracován prímo do § 371 odst. 3 ZP „Náhrada za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti nebo pri uznání invalidity podle odstavce 1 príslusí i zamestnanci, který je veden v evidenci uchazecu o zamestnání.“ Tady bude treba podat zalobu.

2.dotaz
To ze dotycná dostala výpoved pred tím, nez jí byla uznána nemoc z povolání, nevadí. Podle § 366 ZP platí, ze zamestnavatel odpovídá zamestnanci za skodu vzniklou nemocí z povolání, jestlize zamestnanec naposledy pred jejím zjistením pracoval u zamestnavatele za podmínek, za nichz vzniká nemoc z povolání, kterou byl postizen. Tady není rozhodující, jestli v okamziku uznání nemoci z povolání tam skutecne pracovala poskozená nebo ne, rozhodující je, ze dotycný zamestnavatel je skutecne tím posledním zamestnavatelem, u kterého pracovala za podmínek, z nichz nemoc z povolání vzniká. S rentou je to stejne, jak jsem uvádela v minulém dotazu, informace byla naprosto mylná. Trochu problém vidím v tom, ze dotycná odesla z evidence úradu práce, to by soud mohl povazovat jako nezájem o to získat zamestnání, ale nechci predbíhat, neznám podrobnosti. Celý prípad by byl na delsí diskusi. I zde je, myslím, jediné resení – zalovat, jde o velké nároky.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM