Poskození zdraví

Pocítá se náhrada za ztrátu na výdelku pri úrazu na kalendární nebo pracovní dny?

16.01.2012 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Kucina Pavel

Na dotaz odpovedel JUDr. Pavel Kucina.

KLÍCOVÁ SLOVA: odskodnování, náhrada mzdy, pracovní úrazy

Pocítá se náhrada za ztrátu na výdelku pri úrazu na kalendární nebo pracovní dny?

Systém odskodnení za skodu zpusobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání v CR je komplementární. To znamená, ze postizený zamestnanec je úcastníkem nemocenského pojistení, ze kterého v prípade docasné pracovní neschopnosti pobírá dávky bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní neschopnost z duvodu pracovního úrazu (nemoci z povolání), nebo z jiného, obecného, duvodu. To platí i pro náhradu mzdy nebo platu, kterou práce neschopnému zamestnanci vyplácí po dobu prvních 21 kalendárních dnu zamestnavatel (§ 192 zákoníku práce).

Komplementem (doplnkem) k dávkám nemocenského pojistení nebo k náhrade vyplácené zamestnavatelem je v prípade pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náhrada za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení náhrada za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti príslusí zamestnanci ve výsi rozdílu mezi prumerným výdelkem pred vznikem skody zpusobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výsí náhrady mzdy nebo platu, vyplácené zamestnavatelem, a plnou výsí nemocenského. Pokud náhrada mzdy nebo platu nebo nemocenské ciní 60 % prumerného výdelku, pak tento komplement ciní 40 % prumerného výdelku a je vyplácen z pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Na rozdíl od dávek nemocenského pojistení a náhrady mzdy nebo platu, které se vyplácejí za kalendární dny, je komplement vyplácen jako dorovnání do prumerné mzdy zamestnance pred vznikem pracovní neschopnosti a neodvíjí se tedy od poctu kalendárních ci pracovních dnu trvání pracovní neschopnosti.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM