BOZPinfo.cz logo
03:02 | Pátek 25. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VEDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁRE PRACOVNÍ MÍSTA
CASOPIS JOSRA MSP & OSVC

KDE JSEM: Hlavní strana > Rady pro Vás > Otázky a odpovedi > Poskození zdraví > Má manzel nárok na náhradu mzdy, kdyz osetroval manzelku po pracovním úrazu?

Otázky a odpovedi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napiste nám


Doporucit server

Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:

Vase jméno:

E-mail príjemce:

Clánek

Poskození zdraví

Má manzel nárok na náhradu mzdy, kdyz osetroval manzelku po pracovním úrazu?

08.04.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy

Zamestnankyne utrpela pracovní úraz, v souvislosti s ním prodelala operaci ruky. Lékar vystavil manzelovi osetrování na 9 dnu, aby se o ni mohl postarat. Má manzel nárok na dorovnání mzdy do prumerného výdelku? V dostupných predpisech jsme odpoved nenasli, pojistovna úhradu odmítá.

Vámi popisovaný prípad bych odskodnila jako vecnou skodu v souvislosti s pracovním úrazem. Konstantní judikatura rozhodnutí Nejvyssího soudu Cpj 294/78 vykládá pojem vecná skoda takto „Pojem „vecná skoda" byl pred novelizací zákoníku práce provedené zákonem c. 20/1975 Sb. pouzit v ustanovení § 193 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (dnes § 369 zákoníku práce), podle nehoz pracovníku, který utrpel pracovní úraz nebo u nehoz byla zjistena nemoc z povolání, je organizace povinna v rozsahu, v nemz za skodu odpovídá, poskytnout (krome jiných náhrad uvedených pod písm. a/ az c/ citovaného ustanovení) náhradu za vecnou skodu. Pojem „vecná skoda" nebyl v tomto ustanovení blíze vymezen. V soudní praxi se vykládal tak, ze nejde jen o skodu na urcité konkrétní veci, kterou mel pracovník na sobe ci pri sobe v okamziku pracovního úrazu a která byla následkem úrazového deje znicena nebo poskozena, nýbrz o újmu, jez muze spocívat i v jiném zmensení majetku poskozeného, ovsem krome ztráty na výdelku, poprípade na duchodu, a úcelne vynalozených nákladu spojených s lécením, které jsou samostatnými dílcími nároky upravenými v ustanovení § 193 odst. 1 písm. a) a c) zákoníku práce (dnes § 369 odst. 1 písm. a) az c)zákoníku práce). V praxi jde predevsím o prípady náhrady skody vzniklé pracovnici, která v dusledku poskození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nemuze zcela nebo zcásti vykonávat práce ve své domácnosti a musí si k jejich výkonu zjednat za úplatu cizí osobu. Podle názoru obsazeného v nekterých soudních rozhodnutích je treba stejné stanovisko zaujmout pri výkladu ustanovení § 197 odst. 1 písm. e) zákoníku práce (dnes § 369 odst. 1 písm. e) zákoníku práce) a zahrnout pod pojem vecné skody veskerou dalsí skodu, kterou nelze podradit pod nekterý z nároku podle ustanovení § 197 odst. 1 písm. a) az d) zákoníku práce (dnes § 369 odst. 1 písm. a) az d) zákoníku práce). V daném prípade není rozhodující, jestli o dotycnou pecoval manzel nebo jiná osoba, v kazdém prípade zde doslo ke zmensení majetku poskozené v dusledku pracovního úrazu.


TISKNOUT | POSLAT MAILEM

DISKUZE KE CLÁNKU

Celkem 0 príspevku : VLOZTE JAKO PRVNÍ SVUJ NÁZOR