Poskození zdraví

Havárie s referentským vozidlem a pracovní úraz

21.09.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy

Nás zamestnanec pri jízde v areálu firmy havaroval s referentským osobním vozidlem. K jízde mel vsechna oprávnení. Pri prosetrování  prícin nehody bylo zjisteno, ze zamestnanec bezprostredne pred nehodou utrpel náhlou príhodu mozkovou, která následne zpusobila ztrátu kontroly postizeného nad vozidlem s výse uvedeným následkem. Pri nehode utrpel postizený úraz s  cca 3 týdenní hospitalizací ve zdravotnickém zarízení a následnou domácí lécbou. Lze uvedenou událost povazovat za pracovní úraz? Muze se zamestnavatel úplne zríci odpovednosti za úraz nebo naopak je povinen jej uznat a uhradit zamestnanci plnou skodu související s uslým výdelkem za dobu pracovní neschopnosti? 

S výhradou, ze nejsem odpovedný zamestnavatel, který provádel vysetrení a objasnování prícin a okolností úrazu, se skutecne také domnívám, ze slo o pracovní úraz. K úrazu bezpochyby doslo pri plnení pracovních úkolu, v pracovní dobe.

Podle obecných výkladu je vsak pracovním úrazem predne telesné zranení zamestnance, které nastalo nezávisle na jeho vuli, krátkodobým, náhlým a násilným pusobením zevních vlivu. Pracovním úrazem vsak není jen telesné zranení zpusobené nenadálým zevním násilím, nýbrz vubec porusení zdraví, k nemuz doslo nezávisle na vuli poskozeného, jestlize toto porusení zdraví bylo zpusobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zamestnanec pri práci, jíz není zvyklý a která je neprimerená jeho telesným moznostem, nucen okamzitým, usilovným vzepetím sil prekonávat vnejsí odpor a zvýsit tak náhle, neobvykle a nadmerne svou námahu. Tato telesná námaha musí pak být prícinou následku, o jehoz odskodnení se jedná. Pritom nemusí jít o jedinou prícinu úrazu, nýbrz stací, kdyz jde o jednu z prícin, avsak dulezitou, podstatnou a znacnou.

Pri výkladu pojmu pracovní úraz vzniká castá pochybnost, zda a za jakých podmínek je pracovním úrazem infarkt myokardu a jiné cévní príhody. Pri posouzení této otázky se soudy rídí starým výkladovým záverem jiz z 60. let minulého století, v nemz se mimo jiné uvádelo: „V prípade infarktu myokardu platí, ze i kdyz tu zdánlive chybí zevní faktor úrazového deje, muze jít v tomto prípade o úrazový dej, jde-li o náhlé poskození zdraví, které nastalo pri náhlém vypetí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy tedy pracovní výkon presahuje hranice obvyklé, kazdodenne vykonávané práce, nebo je sice konán v hranici obvyklé tezké práce, ale za nepríznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranici obvyklé namáhavé práce, pro kterou vsak organismus pracovníka není prizpusoben anebo na kterou svými schopnostmi nestací. Bezprostrední prícinou vyvolávající infarkt myokardu je totiz psychické trauma (jednorázové pretízení pri plnení zvlást obtízných úkonu) nebo fyzické trauma (neobvyklé, beznému zarazení neodpovídající jednorázové pracovní vypetí)". V souladu s tímto výkladem posuzují soudy tedy stejne námahu z telesné práce i námahu z dusevní práce. K takovému mimorádnému psychickému vypetí musí ovsem dojít pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Nemuze být proto pracovním úrazem náhlá cévní príhoda, která byla vyvolána tím, ze nadrízený pracovník nepríznive hodnotil jiného pracovníka a odvolal jej z funkce, nebot k poruse na zdraví tu nedoslo v dusledku dusevního prepetí vyvolaného nadmerným pracovním zatízením, ale z duvodu jiných.

Pri resení otázky, zda úraz, který utrpel zamestnanec, je v prímé souvislosti s plnením pracovních úkolu, soud posuzuje tuto souvislost z hlediska místního, casového a vecného, tedy zda taková souvislost je dána vzhledem ke vztahu cinnosti, pri níz doslo k úrazu, k plnení povinností, které pro zamestnance vyplývají z pracovního pomeru. O vztah prícinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li skoda následkem pracovního úrazu (tj. bez pracovního úrazu by skoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnení prícinné souvislosti, jako jednoho z predpokladu odpovednosti za skodu, ale nemuze stacit pouhé pripustení moznosti vzniku skody v dusledku pracovního úrazu (jejích následku), nýbrz musí být tato prícinná souvislost najisto postavena. Prícinnou souvislost mezi pracovním úrazem a napr. onemocnením zpusobujícím invaliditu pracovníka, ale také nelze vyloucit pro zdravotní predispozici pracovníka, jestlize pracovní úraz nemoc vyvolal nebo byl aspon jednou z hlavních prícin invalidity, popr. prícinou dovrsující invaliditu pracovníka.

Proto bych zamerila Vase setrení pracovního úrazu na zjistení okolností, zda zamestnanec byl v den úrazu nejak psychicky pretízen, napr. pred tím pracoval prescas, resil nejaké slozité namáhavé úkoly, které ho mohly psychicky rozrusit apod. Také musíte zjistit, kdy (tedy od zacátku smen doslo k úrazu a co zamestnanec konal bezprostredne pred úrazem. Pak také doporucuji predem konzultovat odskodnení daného úrazu s pojistovnou. Jste totiz odpovedný zamestnavatel a Vy byste meli jednoznacne ríci „ano, slo o pracovní úraz“  nebo „ne, o pracovní úraz neslo“. Mám totiz neblahou zkusenost, ze zejména Kooperativa a.s. pres závery konstantní judikatury o tom, ze cévní príhoda muze být pracovním úrazem, vetsinou odmítá odskodnit kazdý pracovní úraz vzniklý následkem infarktu myokardu nebo náhlé cévní príhody. Pak nezbývá jiné resení nez doporucit postizenému zamestnanci, aby zamestnavatele o odskodnení pracovního úrazu zazaloval.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM