Ochrana zdraví

Zdravotní prohlídka jednou rocne nebo jednou za 12 mesícu?

06.04.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: lékarské prohlídky

Jestlize má pracovník absolvovat periodickou zdravotní prohlídku ve lhute 1 x za rok (napr. smenový pracovník) a lonský rok se zúcastnil prohlídky napr. 15.5.2008, musí mít  tento pracovník provedenou prohlídku presne do 15.5.2009 nebo si muzeme v rámci interní dokumentace stanovit rozsah pro provedení prohlídky napr. termín kveten 2009 nebo urcit lhutu 12 mesícu +- 1 mesíc?  Jedná se mi o výklad pojmu 1 x za rok nebo 1 x za 12 mesícu.  Jsou to lhuty uvádené v právních predpisech a casto se vztahují také ke skolení. U ranních zamestnancu není problém, ale u smenových zamestnancu obcas vzniká problém s dodrzením presného data prohlídky z duvodu napr. nemoci, dovolené  a bez prohlídky pracovník nemuze provádet svou práci, protoze není zdravotne zpusobilý. Také lékar není vzdy prítomen. Jeste bych se chtela zeptat, vztahuje-li se príplatek za práci v noci a lékarská prohlídka na nocní práce i na zamestnance, kterí mají v evidenci odpracované doby zacátky pracovní doby v rozmezí od 5:25 do 5:55.

Ustanovení § 94 zákoníku práce o nocní práci i ustanovení § 247 o preventivních prohlídkách mladistvých zamestnancu pouzívá legislativního obratu „pravidelne podle potreby, nejméne vsak jedenkrát rocne“. Z toho tedy vyplývá, ze by preventivní prohlídka mela být vykonána nejpozdeji do roka. Zákoník práce nemá speciální ustanovení o pocítání casu, odkazuje na obcanský zákoník a ten výslovne stanoví, ze lhuta urcená podle dní pocíná dnem, který následuje po události, jez je rozhodující pro její pocátek. Polovinou mesíce se rozumí patnáct dní a ze konec lhuty urcené podle týdnu, mesícu nebo let pripadá na den, který se pojmenováním nebo císlem shoduje se dnem, na který pripadá událost, od níz lhuta pocíná. Není-li takový den v posledním mesíci, pripadne konec lhuty na jeho poslední den.

Samozrejme, ze preventivní prohlídka má platnost nejdéle rok a jak správne v dotaze uvádíte, nemel by zamestnanec, který nemá preventivní prohlídku vykonávat nocní práci nebo v prípade mladistvého by nemel vykonávat dále práci. V tom prípade by se jednalo o prekázku v práci na strane zamestnavatele s náhradou mzdy ve výsi prumerného výdelku, zamestnavatel totiz odpovídá za bezpecnost a ochranu zdraví pri práci a on je povinen vyslat zamestnance na prohlídku – jak zákon stanoví – nejméne jedenkrát rocne. Chápu, ze mohou nastat ruzné okolnosti (nemoc zamestnance, nemoc lékare apod.), ale to jsou duvody, které by zamestnavatel za urcité situace uvedl kontrolnímu orgánu a ten by k nim podle okolností prihlédl nebo neprihlédl a já nemohu predvídat s jakým výsledkem. Já jako právník musím konstatovat, ze by zamestnavatel mel naplánovat preventivní prohlídky tak, aby se opakovaly nejpozdeji do roka a dne, po tomto datu by nemel pripustit, aby zamestnanec vykonával práce, jejichz podmínkou je lékarská preventivní prohlídka. Protoze zamestnavatel musí zamestnanci hradit náklady spojené s lékarskou preventivní prohlídkou, tak by také zamestnance mel na prohlídku vyslat v pracovní dobe a mel by presne vedet, kdy zamestnanec na prohlídku pujde, v tom by nemel být problém.

Podle § 94 zákoníku práce platí, ze  zamestnavatel je povinen zajistit, aby zamestnanec pracující v noci byl vysetren lékarem závodní preventivní péce pred zarazením na nocní práci pravidelne podle potreby, nejméne vsak jednou rocne a kdykoliv behem zarazení na nocní práci, pokud o to zamestnanec pozádá. Zamestnancem pracujícím v noci se ve smyslu definice toho pojmu obsazené v §  78 zákoníku práce rozumí zamestnanec, který behem nocní doby pravidelne odpracuje nejméne 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobe jdoucích a nocní dobou doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin. To znamená, ze na lékarské preventivní prohlídky chodí pravidelne pouze zamestnanci, kterí pravidelne v dobe od 22.00 hodin do 6.00 hodin odpracují nejméne 3  hodiny.

Naproti tomu podle § 116 zákoníku práce platí, ze  za dobu nocní práce príslusí zamestnanci dosazená mzda a príplatek nejméne ve výsi 10 % prumerného výdelku. Jinou minimální výsi a zpusob urcení príplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouve. Tím je stanoveno, ze za dobu nocní práce, (tj. práce mezi 22. 00 hodinou az 6.00 hodinou) príslusí dosazená mzda a príplatek za nocní práci nejméne ve výsi 10 % prumerného výdelku, není-li sjednáno v kolektivní smlouve jinak (tedy teoreticky i méne). Tento príplatek je mozno pausalizovat, tedy stanovit i nominální cástku, ovsem za predpokladu, ze nebude u príslusného zamestnance cinit méne nez 10 % prumerného výdelku, pokud v kolektivní smlouve nebude sjednáno jinak. Toto ustanovení vsak jiz nezminuje pojem nocní zamestnanec a uvádí zamestnanec, takze to znamená, ze kazdý zamestnanec, který odpracuje alespon hodinu v nocní dobe má právo na príplatek za nocní práci. To znamená, ze i v prípade, kdyz pracovní doba koncí 23.00 hodin nebo zacíná v 5.00 hodin má zamestnanec (byt z pohledu BOZP není povazován za zamestnance pracujícího v noci) právo na nocní príplatek.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM