Ochrana zdraví

V práci muzeme pít pouze o prestávce

18.03.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: prestávky, ochrana zdraví

Pracuji v obchodním dome na pokladní zóne potravin a nás pan reditel vsem, co na pokladní zóne pracují, zakázal s sebou vzít pití na stanoviste. Pokud se chceme napít, jsme nuceni jít do satny. Pred odchodem do satny si musíme odpíchnout prestávku. Pak se teprve muzeme jít napít s tím,  ze si takto strávený cas musíme naslouzit. Pripadá mi to jako porusování zákona.

To je skutecne nesmysl, pro takový postup není v zádném predpise opora. S obdobným postupem jsem se pred casem setkala, kdyz zamestnavatel nutil kuráky napracovat dobu strávenou na chodbe za dvermi pracoviste. Tam jsem to chápala, ze chce stoprocentní výkon práce a nechce, aby se zamestnanci  rozptylovali kuráckými pauzami.

Zakázat vsak zamestnancum pít behem pracovní doby je v rozporu se zásadami zdravého zivotního stylu, to vlastne zamestnance ohrozuje na zivote, to není legrace. Zamestnanec není prece robot, aby byl naprogramován napr. na 6 hodin práce v pokladne bez moznosti se napít.  Zádný právní predpis také nedává zamestnavateli moznost, aby evidoval chvíle, kdy si zamestnanec dojde napít nebo si odskocí na WC, zamestnanci jsou jen lidé a mají lidské potreby. Zakázat zamestnanci se napít bezprostredne ohrozuje jeho zdraví.

Zákoník práce pouze ukládá zamestnavateli, aby nejdéle po 6 hodinách poskytl zamestnanci prestávku na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut. To je z duvodu oddechu, aby zamestnanec nepracoval celou smenu v jednom kuse a aby si mohl odpocinout. Zákoník práce nakonec ani neukládá zamestnavateli, aby evidoval prestávku. Prestávku pouze zamestnavatel urcí a musí ji poskytnout, ale zamestnavatel podle výslovného ustanovení zákoníku práce eviduje  odpracovanou pracovní dobu, dobu práce prescas, dalsí dohodnutou práci prescas, nocní práci, odpracovanou dobu v dobe pracovní pohotovosti, ale neeviduje prestávku na jídlo a oddech. Od toho má zamestnavatel vedoucí na jednotlivých pracovistích, kterí dohlízí na to, aby zamestnanci prestávku dodrzovali a také aby místo 30 minut necerpali treba 45 minut. To je vec organizace práce a pracovních postupu, ale ne evidence pracovní doby. Nic vsak nedává zamestnavateli právo stanovit, aby si zamestnanec musel „odpíchnout“ dobu, kdy v rámci pracovní doby jde na WC nebo do satny, i kdyby zamestnanec sel za smenu na WC dvacetkrát.

Kdyz zamestnavatel nechce, abyste si vzali pití na stanoviste (a já osobne nechápu duvod tohoto postupu), tak Vám musí umoznit dojít se napít. Z hlediska BOZP se nesmí jíst a pít v kontrolovaných pásmech, tj. v laboratorích, kde se pracuje s chemikáliemi nebo s jinými skodlivými faktory (biologické cinitele apod.), ale to prece není Vase pracoviste.

Podle § 224 zákoníku práce platí obecná zásada, ze zamestnavatelé jsou povinni vytváret zamestnancum pracovní podmínky, které umoznují bezpecný výkon práce a Vámi popisovaný postup zamestnavatele je v rozporu s touto obecnou zásadou. My máme tuto zásadu v zákoníku práce jiz onech 44 let (od platnosti starého zákoníku práce)  a nikdy jsme s ní nemeli výkladové problémy, naopak jsme zduraznovali, ze u nás jsou pracovní podmínky na dobré úrovni.

Doporucuji proto obrátit se nejprve na Vasi odborne zpusobilou osobu v prevenci rizik (tu musí mít kazdý zamestnavatel zamestnávající více nez 25 zamestnancu) a kdyz to nepomuze, tak na príslusný inspektorát práce (www.suip.cz) a pozádat je o kontrolu na pracovisti. Pokud u Vás pusobí odborová organizace, mela by zasáhnout i ona, jde prece o BOZP a to je oblast jejího prvoradého zájmu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM