Ochrana zdraví

Preventivní prohlídky v osobním volnu?

11.02.2008 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: lékarské prohlídky

Mám dotaz týkající se preventivních lékarských prohlídek. Dle rozhodnutí krajské hygienické stanice jsou nekterí pracovníci ve výrobe zarazeni do kategorie 2R (rizikový faktor hluk) s predepsaným lékarským vysetrením sluchu kazdé dva roky. Zamestnavatel zajistuje tyto preventivní prohlídky v osobním volnu zamestnancu (oduvodnuje je to tím, ze by to ohrozilo výrobu na nekterých pracovistích). Tyto prohlídky se objednávají na specializovaném pracovisti dopredu, nelze tam  prijít kdykoli.  Dobu strávenou na prohlídce jim nenahrazuje ani po predlození potvrzené propustky, nejedná se prý o prekázku v práci.  Je to v souladu se zákonem?

To je zcela spatný výklad zamestnavatele. Preventivní prohlídka je tzv. jiná dulezitá prekázka v práci na strane zamestnance, nebot podle bodu 2 prílohy k narízení vlády c. 590/2006 Sb. platí, ze „Pracovní volno na nezbytne nutnou dobu se poskytne zamestnanci, který se podrobil pracovnelékarské prohlídce, vysetrení nebo ockování souvisejícímu s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvlástními právními predpisy nebo rozhodnutím príslusného orgánu ochrany verejného zdraví.“ Je to tedy stejná prekázka v práci jako návsteva lékare nebo svatba ci úmrtí.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce pak platí, ze zamestnavatel je povinen sdelit zamestnancum, které zarízení závodní preventivní péce jim poskytuje závodní preventivní péci a jakým druhum ockování a jakým preventivním prohlídkám a vysetrením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umoznit zamestnancum podrobit se temto ockováním, prohlídkám a vysetrením v rozsahu stanoveném zvlástními právními predpisy nebo rozhodnutím príslusného orgánu ochrany verejného zdraví.  Podle písm.e) citovaného ustanovení  zákoníku práce pak dále platí, ze zamestnavatel je povinen nahradit zamestnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vysetrení nebo ockování podle písmene d), prípadnou ztrátu na výdelku, a to ve výsi prumerného výdelku, poprípade ve výsi rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a prumerným výdelkem.

Do zákoníku práce máme totiz transponovanou jiz od roku 2001 tzv. rámcovou smernici o BOZP (smernici Rady 89/391/EHS ze dne 12. cervna 1989 o zavádení opatrení pro zlepsení bezpecnosti a ochrany zdraví zamestnancu pri práci) a od té doby platí, ze veskeré náklady spojené se zajistováním BOZP hradí zamestnavatel. Z dikce starého zákoníku práce nebylo tak výslovne zrejmé, ze zamestnavatel muze zamestnance vyslat na preventivní prohlídku jen v pracovní dobe a  v praxi docházelo zejména u zamestnancu pracujících v noci (kterí mají prohlídku jedenkrát rocne), ze je zamestnavatel vyslal na prohlídku ráno po skoncení smeny. Pri príprave nového zákoníku práce byla právní úprava v tomto smeru prehodnocena a do zákoníku práce bylo vlozeno výslovne ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, aby zamestnavatel byl povinen nahradit zamestnanci vzdy a za kazdých okolností veskeré náklady spojené s prohlídkou. Proto kdyz zamestnanec bude prohlídku absolvovat po skoncení pracovní doby, pak pujde v praxi o práci prescas a zamestnavatel mu to proplatí vcetne príplatku za práci prescas. Platí zásada, ze zamestnavatel muze týdne zamestnanci narídit 8 hodin práce prescas, tak asi nemusí v tomto smeru vznikat v praxi problémy. Následne bylo jeste stanoveno, ze vysetrení související s výkonem práce je prekázkou v práci na strane zamestnance podle narízení vlády c. 590/2006 Sb. K tomu jen dodávám, ze podle mého osobního názoru nejde o prekázku v práci na strane zamestnance (jak tvrdí zákoník práce a narízení vlády c. 590/2006 Sb.), ale o prekázku v práci na strane zamestnavatele, nebot je základní povinností zamestnavatele hradit veskeré náklady spojené se zajistováním BOZP. Nicméne at tak ci tak, o prekázku v práci se jedná, je upravena právním predpisem a je dnes jiz i výslovne stanoveno, ze zamestnavatel musí nahradit zamestnanci prípadnou ztrátu na výdelku, která mu vznikla vysláním na preventivní prohlídku. Tato otázka je ale i v praxi pomerne nesporná. Nekterá vysetrení (napr. kdyz se má rozhodnout, jde-li o ohrození nemocí z povolání nebo o nemoc z povolání) jsou i nekolikadenní, pak je zamestnanci vystavena pracovní neschopenka a zase zamestnavatel doplatí rozdíl mezi dávkami nemocenského a prumerným výdelkem.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM