Ochrana zdraví

Poskytování ochranných nápoju podle novely NV 361/2007 Sb.

16.06.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: ochranné nápoje

Od 1.5.2010 vstoupilo v platnost NV c. 68/2010 Sb., které mení NV c. 361/2007 Sb., mimo jiné také v oblasti poskytování ochranných nápoju. Ve starém § 8, bod 4a) NV 361/2007 Sb. bylo uvedeno: " Ochranný nápoj chránící pred zátezí teplem se poskytuje pri trvalé práci zarazené v príloze c.1 k tomuto narízení , cásti A, tabulce 2 do trídy práce IIb a vyssí, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou prekracovány maximální prípustné operativní teploty stanovené v tabulce pro tuto trídu práce".  Z tohoto ustanovení jasne vyplývalo, ze ochranné nápoje se poskytovaly, pokud byla na pracovisti prekrocena stanovená teplota, napr. pro práci trídy IIB to bylo 26 stupnu C.  V novém § 8 podle NV c. 68/2010 Sb. podmínka prekrocení maximální operativní teploty pro poskytování ochranného nápoje stanovena není, není ani stanovena v jiném §. Je zde pouze §8, bod 2), kde se píse: "Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek prostrednictvím ochranného nápoje se uplatnuje v prípade, ze jde o práce zarazené podle prílohy c.1 k tomuto narízení, cásti A, tabulky c. 1 do trídy práce IIb a vyssí, nebo je-li merením dolozeno, ze pri dané práci dochází ke ztráte tekutin vyssí nez je hygienický limit."  Z tohoto mi vyplývá, ze pro poskytování ochranného nápoje proti teplu není podstatná teplota na pracovisti, ale pouze zarazení do trídy IIb a vyssí. Prakticky to znamená, ze ochranné nápoje pro manuálne pracující zamestnance se musí poskytovat vzdy, kazdý den, bez ohledu na to, zda je na pracovisti 18 nebo treba 26 °C? Teplota na pracovisti je v novele uvazována pouze k tomu, zda poskytovat náhradu 70 nebo 80 % ztráty tekutin - viz § 4a. Je smyslem NV c. 68/2010 Sb. zavést takto plosné poskytování ochranných nápoju i pro práci za normálních podmínek práce? Osobne mi to pripadá nesmyslné, spís si myslím, ze nejaké slovícko z textu novely vypadlo.

Nová právní úprava smeruje podle Ministerstva zdravotnictví ke zjednodusení analýzy mikroklimatických podmínek pri práci ze strany zamestnavatele pro úcely poskytování ochranného nápoje. Krome § 8 je vsak treba upozornit na § 4a, protoze ten má pro poskytování ochranných nápoju dalekosáhlé dusledky. V tomto ustanovení se oproti minulé úprave  pri hodnocení záteze teplem upresnují zpusoby jejího hodnocení pro úcely pravidelného zjistování úrovne mikroklimatických podmínek a stanovuje se, za jakých podmínek je mozné merení tepelné záteze uskutecnovat a kdy je mozné povazovat prubezné výsledky merení za validní. Úpravou se sleduje moznost overovat mikroklimatické podmínky na pracovisti jak podle operativní teploty t_o, která je teplotou rovnomernou, kterou by clovek sdílel sáláním a proudením tepla stejne jako v prostredí skutecném, a která se vypocítává, tak moznost merení pomocí výsledné teploty t_g, která je teplotou v okolí lidského tela merenou kulovým teplomerem. Protoze narízení vlády nemuze podrobne stanovit jednotlivé postupy pri merení, odkazuje se pri jejím zjistování na standardní metodu merení. Novela dále upresnuje moznost overení, zda i nadále pretrvávají mikroklimatické podmínky, které byly jiz jednou vyhodnoceny merením operativní nebo výsledné teploty, a to za pomocí teplomeru s bezným tepelným cidlem, coz umozní zamestnavateli, aby si prakticky mohl prubezne sledovat úroven mikroklimatických podmínek sám.

A nyní k poskytování ochranného nápoje, to je totiz vázáno vzdy na prukaz, zda v daný pracovní den resp. smene doslo k prekrocení hygienických limitu záteze teplem nebo chladem, tedy mikroklimatických podmínek ve smyslu zákoníku práce. U záteze chladem je zjistování jednodussí v tom, ze stací pouhé merení aktuální teploty, a to bud na uzavreném pracovisti, napríklad v budove, ale také v kabine ridice nebo merení venkovní teploty, jde-li o práce na venkovním pracovisti, nebot jednotícím hygienickým limitem je teplota ta 4 °C. Její prekrocení pak avizuje, ze vznikl nárok na ochranný nápoj, který je na rozdíl od nárokového mnozství pri tepelné zátezi jednotný, a to ½ litru teplého nápoje za osmihodinovou smenu.

Naproti tomu zátez teplem nemela v minulé právní úprave jednotný limit, nebot byla posuzována v závislosti na energetickém výdeji, který zamestnanec pri dané práci vynakládá a ztráta tekutin byla pritom diferencovaná. Tento aspekt pak pri hodnocení míry záteze teplem zároven s dalsími posuzovanými kritérii, jako jsou vsechny teplotní slozky, vlhkost vzduchu a proudení vzduchu v praxi ztezoval vcasné prokázání prekrocení záteze teplem, které je klícové pro vznik nároku na ochranný nápoj, nebot takový prukaz je mozné získat jen na základe komplexního merení. Tento prukaz je odborne správný, nicméne v praxi tezkopádný, nebot merení musí být provedeno akreditovaným pracovistem a i kdyz prokáze, ze byl prekrocen limit pro tepelnou zátez, tj. tomax, míjí se tento údaj s okamzitou aplikací ochranného nápoje v den merení. Bylo sice jiz za minulé právní úpravy mozné, aby si zamestnavatel orientacne potvrdil merením teploty t_a na pracovisti, ze v daný den pretrvávají nevyhovující mikroklimatické podmínky, ale pouze tehdy, bylo-li na tomto pracovisti jiz komplexní merení v minulosti provedeno a mezi tím se podmínky práce nezmenily. S ohledem na kolísání venkovní teploty, zejména v letním období roku, se ukázalo jako obtízné ze strany zamestnavatele urcit jen na základe hodnocení rizika, zda na daném pracovisti dochází k prekrocení tepelné záteze vlivem slunecního zárení a ze je tedy nezbytné zjistit jeho okamzitou úroven komplexním merením. Jednodussí se naopak jevilo posuzování tepelné záteze na pracovisti, kde je celorocne prítomna sálavá slozka tepla, napríklad u tavicu, skláru apod., kde práve tento vliv je klícovým ukazatelem pro stanovení skutecné úrovne záteze teplem, která je vzdy overována komplexním merením.

Soucasné resení tedy vychází vedome z toho, ze je nutné bezprostredne urcit, zda v probíhající pracovní smene dochází k prekrocení hranicní hodnoty tepla a je mozné pristoupit k okamzitému poskytování ochranného nápoje, nebot ztráta tekutin prekrocila hygienický limit 1,25 l za osmihodinovou smenu. Proto mimo teplot na pracovisti pro daný druh práce podle trídy práce byla zároven pro zjednodusení pridána definovaná ztráta tekutin v príloze c. 1 cásti A tabulce c. 1, z níz pak muze zamestnavatel vycházet pri urcení presného mnozství náhrady ztráty tekutin, která ciní 70 % z dané ztráty. Tento princip platí obecne pro vsechny druhy práce zarazené do trídy I az V podle prílohy c. 1 cásti A tabulky c. 1 mimo prací, pri nichz je zamestnanec povinen nosit ochranný speciální oblek a oblek, který brání odparování potu a nelze je pouzít rovnez na pracoviste, kde je vlhkost vzduchu vyssí nez 80 %. Pro takové prípady i nadále platí, ze pro zjistení skutecné ztráty tekutin je nezbytné provést komplexní merení. Pro stanovení maximální teploty, která jeste platí pro definovanou ztrátu tekutin podle prílohy c. 1, cásti A tabulky c. 1 je stanoveno urcité teplotní rozpetí. Pri prekrocení poslední mozné teplotní hranice je pak stanoveno navýsení náhrady ztráty tekutin  ze 70 % na 80 %.

K Vasemu dotazu nakonec jeste toto -  nelze vycházet z § 8 odst. 2, ale  i z ostatních ustanovení o zjistování záteze teplem. Nárok na ochranný nápoj bude tedy nyní mít kazdý zamestnanec, jehoz zamestnavatel kulovým teplomerem zjistí, ze na pracovisti v daný den jsou prekroceny teploty pro danou trídu práce. V tabulce má pak zamestnavatel stanoven energetický výdej.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM