KDE JSEM: Hlavní strana > Rady pro Vás > Otázky a odpovedi > Ochrana zdraví > Musí zena hlásit zamestnavateli tehotenství?
Nejctenejsí
Smernice v EU k BOZP a hygiene práce - [65780 ctenáru]
Rozhodnutí a narízení v EU k zivotnímu prostredí - ekoznacky - [21119 ctenáru]
Dokumenty v EU k zivotnímu prostredí - Odpadové hospodárství, cisté technologie - [17603 ctenári]
Smernice v EU k zivotnímu prostredí - Nebezpecné látky, prumyslová rizika - [12416 ctenáru]
Diskutované
Musí OSVC mít zpracovanou kategorizaci prací? - [24 príspevky]
Úraz cestou z místa výkonu práce do místa ubytování na SC. Je pracovní? - [21 príspevek]
Zamyslení nad cinností odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik - [8 príspevku]
Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?
Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:
Ochrana zdraví
Musí zena hlásit zamestnavateli tehotenství?
01.12.2008 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva
Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.
KLÍCOVÁ SLOVA: zamestnavatelé, zamestnanci
Zajímalo by me, jestli musí zena hlásit zamestnavateli (na standardním pracovisti), ze prisla do jiného stavu? Pokud ano, tak kde je tento pozadavek uveden?
Odpoved je jednoduchá, tehotenství se zamestnavateli hlásit nemusí. V praxi to casto není ani vhodné, znám radu prípadu, kdy zena ve zkusební dobe oznámí zamestnavateli své tehotenství a tento s ní ukoncí pracovní pomer, nebot tvrdí, ze neprijal zamestnankyni na pul roku. To je sice z pohledu zamestnavatele legitimní a nelze jeho jednání nic vytknout, na druhé strane to vsak staví zamestnankyni do obtízné sociální situace, nebot ve tretím ci ctvrtém mesíci tehotenství jiz dalsí zamestnání vetsinou nenajde. Pokud by zamestnavatel vyzadoval napr. pri nástupu do zamestnání potvrzení o tom, ze dotycná není v jiném stavu, jednalo by se o diskriminacní jednání, které je samozrejme neprípustné.
Pouze zeny, které pracují v rizikových pracovistích nebo které vykonávají práce, které by mohly ohrozit jejich tehotenství by mely ve vlastním zájmu a také v zájmu nenarozeného dítete toto ohlásit lékari závodní preventivní péce, aby posoudil, zda práce, kterou dotycná vykonává, muze ohrozit její tehotenství. Vetsinou vsak tyto veci neciní problémy, zena se vetsinou poradí nejprve s gynekologem a ten ji doporucí, zda má nebo nemá zajít za lékarem závodní preventivní péce, príp. jí vydá posudek sám. Okruh prací zakázaných tehotným zenám se rídí vyhláskou c. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviste, které jsou zakázány tehotným zenám, kojícím zenám, matkám do konce devátého mesíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichz mohou mladiství výjimecne tyto práce konat z duvodu prípravy na povolaní. Zde jsou jednak v § 2 vyjmenovány práce zakázané tehotným zenám a pak v príloze c. 1 jsou stanoveny nejvyssí prípustné hmotnostní limity pro zvedání a prenásení bremen tehotnými zenami a matkami do konce devátého mesíce po porodu v pracovní poloze vstoje nebo vsede.
Pokud je zene vydán posudek, ze koná práci, kterou nesmejí být tyto zamestnankyne zamestnávány nebo která podle lékarského posudku ohrozuje její tehotenství nebo materství, musí ji zamestnavatel prevést podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce na jinou vhodnou práci. Krome toho si muze jeste tehotná zena pracující v noci pozádat v souladu s § 41 odst. 1 písm. g) zákoníku práce o prevedení na jinou práci.
Po tuto dobu príslusí zene podle § 4 zákona c. 88/1968 Sb., o prodlouzení materské dovolené, o dávkách v materství a o prídavcích na deti z nemocenského pojistení, ve znení pozdejsích predpisu tzv. vyrovnávací príspevek. Podle tohoto ustanovení platí, ze zamestnankyni, která konala práci, jez je tehotným zenám zakázána nebo jez podle lékarského posudku ohrozuje její tehotenství, a je proto v tehotenství docasne prevedena na jinou práci, pri níz dosahuje bez svého zavinení nizsího zapocitatelného príjmu nez na dosavadní práci, nálezí vyrovnávací príspevek z prostredku nemocenského pojistení. K poklesu zapocitatelného príjmu, který vznikl v dusledku kratsího pracovního úvazku po prevedení zamestnankyne na jinou práci, se vsak neprihlízí.
V prípade, ze by zamestnavatel neprevedl zamestnankyni na jinou vhodnou práci do 15 dnu, byl by dán duvod okamzitého zrusení pracovního pomeru podle § 56 písm. a) zákoníku práce s právem na odstupné ve výsi nejméne trojnásobku prumerného výdelku.
TAKÉ SI MUZETE PRECÍST
Úvodní strana | Rady pro Vás | Legislativa | Veda a výzkum | Knihovna BOZP | Akce a semináre | Pracovní místa | Casopis JOSRA
ISSN 1801-0334 © 2002 - 2012 Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i.
Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu


