Skolství

Bezpecnost doskociste na skolním hristi

25.06.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: skolství, výrobky

Obracím se na Vás s prosbou o vyjasnení problematiky v oblasti zabezpecení sportovního náradí a technického vybavení pri telesné výchove. Jsem ucitelkou telesné výchovy záku od 12 do 19 let na víceletém gymnáziu v Králíkách. Situace je následující. Ve meste byl otevren nový sportovní areál, kde krome jiných sektoru se nachází i doskociste na skok vysoký, u kterého je zajistení bezpecnosti dle mého velmi diskutabilní. Zároven je verejnost ujistována, ze ze strany vlastníka areálu Mesto Králíky je vse v porádku a sportovní náradí a sektory splnují vsechny bezpecnostní predpisy a bylo prý financne dostupnejsí. Doskociste má rozmer 3 x 2 x 0,55 m. Práve po vyzkousení tohoto doskociste a po narazených zádech nekolika studentu o konstrukci, která matraci nese, jsem se zacala o tuto problematiku blíze zajímat. Dospela jsem k záveru, ze podle pravidel lehké atletiky má mít minimální rozmer doskociste pro nizsí souteze (zákovské, dorostenecké atd.) 5 m x 3 m x 0,70 m a takový rozmer vidím jako optimální. Samozrejme jsem si vedoma, ze za zranení záku nese odpovednost ucitel, který dopustí vyuzívat nebezpecné náciní a náradí v hodinách telesné výchovy. Ale ucitel nemuze být v pozici, kde je pod tlakem nekoho, který za záky prímo nezodpovídá. Byla bych ráda, kdybyste mi byli nápomocni s vyjasnením nekterých bodu: Lze pokládat pravidla lehké atletiky za urcující k zajistení bezpecnosti sportovcu a záku? Kdo ponese odpovednost v prípade tezkého úrazu (smrtelný úraz, otres mozku, ochrnutí)? Jakým zpusobem se zjistuje podíl zavinení - ucitel, vedoucí pracovník skoly, správce sportovního areálu, provozovatel, pronajímatel atd.? Vím, ze odpoved na otázku není vzdy jednoznacná. Ale v soucasné dobe se právní vedomí ve spolecnosti utvrzuje a dopady zprísnují.

Vase otázka není vubec jednoduchá. Predne je treba konstatovat, ze na atletické náradí je vztahuje prímo Úmluva o docasném pouzití, která byla u nás publikována pod c. 33/2000 Sb.m.s. Ale to je jen mezinárodní dokument. Nás právní rád vychází ze zásady, ze kazdý výrobek (lhostejno, jestli to má být propisovací tuzka, saty, pocítac nebo doskociste) musí splnovat pozadavky zákona c. 22/1997 Sb., o technických pozadavcích na výrobky, ve znení pozdejsích predpisu. Tento zákon byl ke dni vstupu nasí republiky do Evropské unie podstatne novelizován a upravuje zpusob stanovování technických pozadavku na výrobky, které by mohly ve zvýsené míre ohrozit zdraví nebo bezpecnost osob, majetek nebo zivotní prostredí, poprípade jiný verejný zájem, práva a povinnosti osob, které uvádejí na trh nebo distribuují, poprípade uvádejí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýsené míre ohrozit oprávnený zájem v souladu s predpisy zemí Evropských spolecenství. K tomuto zákonu je v soucasné dobe vydáno 30 provádecích narízení vlády, kterými se stanoví technické pozadavky na jednotlivé výrobky (napr. narízení vlády c. 19/2003 Sb., ze dne 9. prosince 2002, kterým se stanoví technické pozadavky na hracky, narízení vlády c. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické pozadavky na osobní ochranné prostredky apod.). Celkem 29 provádecích narízení vlády je prímo presne urceno k cemu se vztahují a poslední tricáté je takové "sberné" a práve v nem najdeme i výrobky urcené pro vybavení detských hrist a zarízení s mozností pádu z výsky více nez 40 cm, coz je Vámi uvádené doskociste na skok vysoký. V daném prípade se jedná o narízení vlády c. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znení pozdejsích predpisu. Doskociste tedy musí mít certifikát shody (znacený znackou CE) ve smyslu zákona c. 22/1997 Sb. a vlastník areálu jej tam nemohl umístit pokud nemá provedenou autorizaci tohoto výrobku ve smyslu ustanovení § 11 zákona. Nad autorizacemi dohlízí Úrad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkusebnictví (www.unmz.cz) a k provádení autorizace jsou povolány tzv. autorizované osoby. Výrobky spadající pod narízení vlády c. 173/1997 Sb. overují AO 202, AO 204, AO 211, AO 214, AO 216, AO 221 a AO 224. S konkrétní zádostí o blizsí informace byste se museli obrátit prímo na Úrad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkusebnictví. Já jenom záverem upozornuji, ze i tyto výrobky podléhají overení shody a ze overení shody nelze podcenovat. Pod narízení vlády c. 173/1997 Sb. spadají i napr. kolotoce a ostatní poutové atrakce a známe z praxe, kolik jiz zpusobily problému a zranení. Kdyz nakonec dojde k úrazu tak odpovídá ten, kdo dotycný výrobek uvedl do provozu.

Jinak samozrejme v prípade jakéhokoliv úrazu záka nebo studenta platí zásadne, ze za skodu, která vznikla zákum základních skol, základních umeleckých skol, zvlástních skol a pomocných skol pri vyucování nebo v prímé souvislosti s ním, odpovídá skola; pri výchove mimo vyucování ve skolském zarízení nebo v prímé souvislosti s ní odpovídá skolské zarízení. Nevystupuje-li skola nebo skolské zarízení v právních vztazích svým jménem a nemá-li odpovednost vyplývající z techto vztahu, odpovídá zákum zrizovatel skoly, poprípade skolského zarízení (viz ustanovení § 391 odst. 2 zákoníku práce). Ucitel telesné výchovy bezprostredne sám neodpovídá, zásadne odpovídá skola nebo, pokud nemá právní subjektivitu, tak její zrizovatel. Skoda zpusobená úrazem záka základní nebo strední skoly se odskodnuje podle zásad objektivní odpovednosti za skodu z titulu pracovních úrazu a nemocí z povolání. Ucitel by odpovídal skole, pokud by jí zpusobil skodu, tedy kdyby napr. dal záku pokyn, který by byl mimo vyucovací povinnosti (napr. dojdi mi do lékárny) a zák pritom utrpel úraz. Pak by odpovídala zase skola, ale skola by mohla pozadovat na uciteli náhradu skody z titulu jeho zavinení, tedy jeho obecné odpovednosti za skodu zpusobenou zamestnavateli.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM