Organizace a rízení BOZP

Zamestnavatel vnikl násilím do zamestnancovy skrínky. Jak to resit?

15.06.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: zamestnanci, zamestnavatelé

Nadrízený svému zamestnanci (mému kamarádovi) vnikl preríznutím jeho soukromého zámku do skrínky, aniz by ho k tomu pozval, a tam odebral jeho nafasované veci. O tom provedl zápis a vse je prý v souladu s predpisy. Vedoucí pracovník postupoval zrejme tak proto, ze se kamarád rozhodl u zamestnavatele skoncit. Poté, co to zamestnavateli oznámil, mu byl zamezen prístup na pracoviste. O pár dní pozdeji doslo k výse uvedené situaci. Je takové jednání zamestnavatele v souladu s platnými právními predpisy CR? Podle odpovedných pracovníku organizace prý ano.

Samozrejme, ze takové jednání zamestnavatele není v souladu s právními predpisy, ale není v souladu ani se základními etickými pravidly, se zásadami slusného chování. Zákoník práce je veden zásadou dobrých mravu – viz ustanovení § 14 odst. 1 „Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovneprávních vztahu nesmí bez právního duvodu zasahovat do práv a oprávnených zájmu jiného úcastníka pracovneprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“  nebo druhá zásada „Zamestnavatel nesmí zamestnance jakýmkoliv zpusobem postihovat nebo znevýhodnovat proto, ze se zákonným zpusobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovneprávních vztahu. Zásadou dobrých mravu se musí rídit jak zamestnavatel, tak zamestnanec. Zamestnavatel jen z toho titulu, ze on je zamestnavatel, nemá právo bez prítomnosti zamestnance kontrolovat jeho osobní veci. I kdyz treba zamestnavatel provádí osobní prohlídky zamestnancu, vzdy zduraznoval Nejvyssí soud, ze musí chránit osobní práva zamestnance. V daném prípade vidím jasný postih zamestnance za to, ze se chtel domoci svého práva na rádné skoncení pracovního pomeru. Samozrejme zádný právní predpis nedává zamestnavateli právo vniknout do skrínky a odtud odebrat veci, které zamestnanci sveril. Nevím, jaká byla hodnota vecí. Podle platného zákoníku práce muze mít  zamestnanec veci sverené bud  na písemné potvrzení nebo na základe dohody o odpovednosti za sverené veci (pokud hodnota sverených vecí presahuje 50 000 Kc). At se jednalo o veci sverené na písemné potvrzení nebo o veci sverené zamestnanci na základe dohody, v obou prípadech zamestnanec za ty veci zamestnavateli odpovídal a jednání zamestnavatele bylo naprosto v rozporu se zákonem.

Vnímám, ze zamestnavatel, resp. vedoucí zamestnanec, tak ucinil dejme tomu v rozcilení, kdyz se dozvedel o výpovedi zamestnance. Ani to  ho ale neospravedlnuje a nedává mu právo jednat v rozporu se zákonem. Jak by se asi choval, kdyby se tam dotycnému neco skutecne ztratilo. Jednání zamestnavatele je samozrejme odsouzeníhodné, ale pokud se zamestnanci ze skrínky nic neztratilo, tak asi z toho nebude vyvozovat dalsí dusledky.
Jediným resením by bylo oznámit prípad oblastnímu inspektorátu práce a pozádat, aby u zamestnavatele provedl kontrolu dodrzování pracovneprávních predpisu obecne.

Jinak snad dotycný zamestnanec jednal po právu a kdyz ho vykázali z práce pred rádným skoncením pracovního pomeru, tedy pred uplynutím výpovední doby, jasne zamestnavateli sdelil, ze povinností zamestnavatele je pridelovat zamestnanci práci po celou dobu trvání pracovního pomeru (od jeho vzniku az do rádného skoncení) a ze jednání zamestnavatele povazuje za prekázku v práci na strane zamestnavatele podle § 208 zákoníku práce.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM