Organizace a rízení BOZP

Pojistení odpovednosti za skodu u obecne prospesné spolecnosti

14.09.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: pojistení, pracovní úrazy

Platí pravidla a povinnosti podle zákoníku práce pro zákonné pojistení odpovednosti organizace za skodu pri pracovních úrazech nebo nemocech z povolání pro organizace typu "obecne prospesná spolecnost"? Na jejich cinnosti se podílí i dobrovolníci bez nároku na odmenu.

Zákonné pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovních úrazech a nemocech z povolání i dnes za platnosti druhého zákoníku práce upravuje § 205d zákoníku práce c. 65/1965 Sb. Toto ustanovení zustalo i nadále platné pres § 365 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. Podle výslovného znení § 205d starého zákoníku práce kazdý zamestnavatel zamestnávající alespon jednoho zamestnance je pro prípad své odpovednosti za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojisten. To se nevztahuje na organizacní slozky státu vyjmenované v § 3 zákona c. 219/2000 Sb., o majetku Ceské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znení pozdejsích predpisu. Podle tohoto ustanovení jsou organizacními slozkami státu ministerstva a jiné správní úrady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyssí kontrolní úrad, Kancelár prezidenta republiky, Úrad vlády Ceské republiky, Kancelár Verejného ochránce práv, Akademie ved Ceské republiky, Grantová agentura Ceské republiky a jiná zarízení, o kterých to stanoví zvlástní právní predpis anebo tento zákon; obdobné postavení jako organizacní slozka státu má Kancelár Poslanecké snemovny a Kancelár Senátu.

Z uvedeného tedy vyplývá, ze obecne prospesná spolecnost, pokud zamestnává alespon jednoho zamestnance, musí být také pro prípad své odpovednosti z titulu pracovních úrazu nebo nemocí z povolání také pojistena. To se nakonec týká i kazdého zamestnavatele drobného zivnostníka, který zamestnává jednoho ci dva pomocné delníky.  Ustanovení § 205d starého zákoníku práce pouze clení zamestnavatele, a to následujícím zpusobem. Zamestnavatelé, kterí meli u Ceské pojistovny, akciová spolecnost, sjednáno toto pojistení k 31. prosinci 1992 jsou nadále pojisteni tam. Ostatní zamestnavatelé jsou pojisteni u Kooperativy, ceskoslovenské druzstevní pojistovny, akciová spolecnost, prípadne jejího právního nástupce v Ceské republice. 

Z vyhlásky c. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znení pozdejsích predpisu, vyplývá, ze povinnost platit pojistné vzniká zamestnavateli, zamestnává-li alespon jednoho zamestnance. Tuto skutecnost je zamestnavatel povinen bez zbytecného odkladu písemne oznámit organizacní jednotce pojistovny, v jejímz obvodu má zamestnavatel sídlo (trvalé bydliste) a uvést své identifikacní císlo zamestnavatele nebo jiné oznacení, které je nahrazuje. Pojistné si vypocítává zamestnavatel ze základu stanoveného shodne s postupem pro urcení vymerovacího základu pojistného na sociální zabezpecení a príspevku na státní politiku zamestnanosti dle zákona c. 589/1992 Sb. Základem pro výpocet pojistného je souhrn vymerovacích základu za uplynulé kalendární ctvrtletí vsech zamestnancu, které v tomto období zamestnavatel zamestnával. K výpoctu pouzije sazbu uvedenou v príloze této vyhlásky pro príslusnou kategorii urcenou podle prevazující základní cinnosti tvorící predmet podnikání zamestnavatele. Pojistné za I. ctvrtletí kazdého kalendárního roku je splatné do 31. ledna, za II. ctvrtletí do 30. dubna, za III. ctvrtletí do 31. cervence a za IV. ctvrtletí do 31. ríjna. Pojistné za I. a II. ctvrtletí 1993 je splatné do 31. kvetna 1993. Vznikne-li zamestnavateli, který v predcházejícím ctvrtletí nezamestnával zádného zamestnance, povinnost platit pojistné na toto pojistení, zaplatí zamestnavatel první pojistné vypocítané z výse uvedeného základu stanoveného pro dané ctvrtletí, a to zpetne, nejpozdeji do konce prvního mesíce následujícího ctvrtletí.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM