Organizace a rízení BOZP

Cím se rídí evakuace zamestnancu v prípade nebezpecí?

15.10.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: mimorádné situace

Existuje zákon, který v prípade evakuace kancelárských prostor, narizuje vybavit zvláste vyskolené zamestnance, kterí budou ostatním kolegum pomáhat pri evakuaci, viditelnými vestami ci jiným vybavením?

Na Vasi otázku dává odpoved ustanovení § 102 odst. 6 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. Podle nej platí, ze „Zamestnavatel prijímá opatrení pro prípad zdolávání mimorádných událostí, jako jsou havárie, pozáry a povodne, jiná vázná nebezpecí a evakuace zamestnancu vcetne pokynu k zastavení práce a k okamzitému opustení pracoviste a odchodu do bezpecí; pri poskytování první pomoci spolupracuje se zarízením poskytujícím pracovnelékarskou péci. Zamestnavatel je povinen zajistit a urcit podle druhu cinnosti a velikosti pracoviste potrebný pocet zamestnancu, kterí organizují poskytnutí první pomoci, zajistují privolání zejména zdravotnické záchranné sluzby, Hasicského záchranného sboru Ceské republiky a Policie Ceské republiky a organizují evakuaci zamestnancu. Zamestnavatel zajistí ve spolupráci se zarízením poskytujícím pracovnelékarskou péci jejich vyskolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikum vyskytujícím se na pracovisti.“

Prijetí opatrení pro prípad mimorádných událostí je soucástí prevence rizik, kterou musí kazdý zamestnavatel (tedy i zamestnavatel, jehoz zamestnanci pracují výhradne v kancelárských prostorách) provádet soustavne. Vzhledem k tomu, ze v techto prípadech se zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci prolíná s protipozární ochranou a s poskytnutím první pomoci, je ulozeno zamestnavateli, aby zajistil potrebný pocet zamestnancu, kterí organizují poskytnutí první pomoci, zajistují privolání zejména zdravotnické záchranné sluzby, Hasicského záchranného sboru Ceské republiky a Policie Ceské republiky a organizují evakuaci zamestnancu. Pritom se samozrejme musí vycházet z potreb jednoho kazdého zamestnavatele a hlavne z toho, v jakých prostorách zamestnavatel má svá pracoviste. V kazdém prípade by mel v techto otázkách spolupracovat s majitelem nebo správcem objektu, v kterém má napr. své kancelárské prostory pronajaty apod. a hlavne s lékarem závodní preventivní péce.

Ve své podstate to není jen otázka vlastní evakuace zamestnancu, ale to je celý komplex opatrení ke zdolávání mimorádných opatrení a  to souvisí napr. s umístením bezpecnostních znacek (viz ustanovení § 6 zákona c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci), s vybavením pracoviste prostredky první pomoci (viz ustanovení § 2 zákona c. 309/2006 Sb. a cást 8 prílohy narízení vlády c. 101/2005 Sb., o podrobnejsích pozadavcích na pracoviste a pracovní prostredí). Nakonec právní úprava sanitárních zarízení (to se ale netýká pracovist kancelárské typu) je obsazena v narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci, ve znení pozdejsích predpisu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM