V narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zamestnancu pri práci se v ustanovení §4 stanoví podmínky tepelné záteze, záteze chladem a minimální opatrení k ochrane zdraví zamestnancu. V souvislosti s podmínkami pro práce pri teplotách nizsích,nez jsou hodnoty prípustných mikroklimatických podmínek, je zde stanoveno, ze vystavení nechránené kuze vzduchu, jehoz korigovaná teplote je nizsí nez –20 st. C nesmí prekrocit 20 minut. V této souvislosti jiz ale není blíze stanoveno, jak dlouhá doba má být zamestnanci poskytnuta tzv. na rozehrívání,nebo jinak receno po jak dlouhé dobe od skoncení takové práce muze opet vejít do chladu a co vse je zamestnavatel zamestnanci povinen v této souvislosti zajistit?

Ano, samozrejme v chladírnách a podobných zarízeních, v nichz je teplota nizsí nez – 20 st. C nesmí prekrocit doba práce jednorázove 20 minut. Narízení vlády skutecne - jak správne uvádíte – výslovne nestanoví presnou dobu pro tzv. rozehrívání zamestnance. V praxi se vsak zamestnancum poskytuje dvojnásobná doba na tzv. rozehrátí v pomeru k dobe strávené v chladu. Vzhledem k tomu, ze kazdý zamestnanec pracující v teplote pod – 20 st. C musí být vybaven minimálne vhodným typem rukavic, je treba tuto otázku posuzovat i z pohledu opatrení souvisejících s ochranou zamestnancu pri pouzívání osobních ochranných pracovních prostredku Ve smyslu ustanovení § 27 nar. vl. C. 178/2000 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zamestnancu pri práci, pokud je nezbytné nepretrzité pouzívání osobních ochranných pracovních prostredku k omezení pusobení rizikových faktoru pri práci, musí být behem této práce zarazeny bezpecnostní prestávky, pri nichz muze zamestnanec odlozit osobní ochranný pracovní prostredek. Pocet bezpecnostních prestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek. Po dobu bezpecnostních prestávek nesmí být zamestnanec exponován rizikovým faktorum prekracujícím hygienické limity. I kdyz tzv. doba potrebná na rozehrátí zamestnance není v teorii bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci povazována za klasickou bezpecnostní prestávku, je treba videt, ze v praxi se tato doba kryje zcásti i s bezpecnostní prestávkou poskytovanou z duvodu odlození osobního ochranného pracovního prostredku.
Pokud se týká otázky poskytování osobních ochranných pracovních prostredku, platí základní zásada obsazená v ustanovení § 132a zákoníku práce, ze v prípade, kdyz nelze rizika odstranit, je zamestnavatel povinen je vyhodnotit a prijmout opatrení k omezení jejich pusobení tak, aby ohrození bezpecnosti a zdraví zamestnancu bylo minimalizováno a ve smyslu ustanovení §133a je povinen zamestnavatel sám zhodnotit rozsah ohrození zamestnancu riziky a poskytnout jim osobní ochranné pracovní prostredky, tedy i odev a obuv. Blizsím návodem k tomu mu je v praxi narízení vlády c. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a blizsí podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostredku, mycích, cistících a dezinfekcních prostredku a zejména jeho prílohy, kdy je mimo jiné tabulka pro vyhodnocení rizik pro výber a pouzití ochranných prostredku a dále príloha s príkladným výctem ochranných prostredku a príkladným výctem prací a cinností, které vyzadují poskytování ochranných prostredku.
Nakonec je treba pripomenout, ze ustanovení § 133a odst. 3 zákoníku práce a na ne navazující nar. Vl. C. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zamestnancu pri práci, prinesly pro zamestnance pracující v nepríznivých mikroklimatických podmínkách novinku, pokud se týká poskytování ochranných nápoju. Na rozdíl od drívejsí právní úpravy, která prostrednictvím staré hygienické smernice c. j. HE-340.2.-6. 12. 63, registrované v cástce 29/1964 Sb., o poskytování ochranných nápoju pri práci v horkých provozech, zajistovala poskytování ochranných nápoju pouze pracovníku na pracovistích se zvýsenou tepelnou zátezí, má dnes zamestnavatel povinnost poskytovat ochranné nápoje na vsech pracovistích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, tj. jak na pracovistích se zvýsenou tepelnou zátezí, tak na pracovistích v chladu. Ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. C) nar. Vl. C. 178/2001 Sb. Se poskytují ochranné nápoje na vsech pracovistích s teplotou 4 st. C a nizsí a podle odst. 3 téhoz ustanovení se na techto pracovistích poskytují teplé nápoje v mnozství alespon pul litru za smenu. Jinak obecne platí, ze ochranné nápoje musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více nez 6,5 hmotnostních procent cukru a ze mnozství alkoholu v nich nesmí prekrocit 1 hmotnostní procento a ze pro mladistvé nesmí ochranné nápoje obsahovat zádný alkohol.

JUDr. Eva Dandová