Ochrana pred riziky

Odpovednost zamestnavatele za odlozené odevy

11.01.2012 | ZDROJ: Sondy revue c. 18/2011 | AUTOR:

Clánek byl publikován v casopisu Sondy revue c. 18/2011.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracoviste, zamestnavatelé, odskodnování

Odpovídá zamestnavatel za bezné osobní veci, které zamestnanec nosí do práce? Napríklad za bundu, která visela na vesáku?

Ano, odpovídá. Zamestnavatel je podle § 226 zákoníku práce povinen zajistit bezpecnou úschovu svrsku a osobních predmetu, které zamestnanci obvykle nosí do zamestnání. Tomu odpovídá jeho odpovednost na odlozených vecech, kterou upravuje § 267 zákoníku práce. Odpovednost se vztahuje na veci, které si zamestnanec odlozil pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Veci musí být odlozeny na míste, které se k tomuto obvykle pouzívá, nebo na míste k tomu zamestnavatelem urceném. Zamestnanci s tím musí být rádne seznámeni.

Na rozdíl od drívejsí právní úpravy vsak nový zákoník práce jiz neukládá zamestnavateli povinnost zajistit bezpecnou úschovu dopravních prostredku, pokud je zamestnanci pouzívají k ceste do zamestnání a zpet. Dalsí zmenou je, ze za veci, které pracovníci obvykle do práce nenosí a které nebyly prevzaty do zvlástní úschovy, odpovídá zamestnavatel do cástky 10 000 Kc (dríve se jednalo o cástku ve výsi 5000 Kc). Nerozhoduje, zda se jedná o zamestnance v pracovním pomeru nebo pracovníka cinného na základe dohody o pracovní cinnosti ci dohody o provedení práce.

Odpovednost zamestnavatele je zde objektivní – to znamená, ze se nevyzaduje jeho zavinení. Této odpovednosti se zamestnavatel nemuze zprostit napríklad prohlásením, ze za odlozené veci nerucí nebo ze bude skodu hradit pouze do urcité cástky.

Zákoník práce rozlisuje veci, které se do zamestnání obvykle nosí, a veci, které se obvykle do zamestnání nenosí. Vzdy se musí prihlízet zejména k tomu, zda se jedná o vec, která je obvyklá u vetsiny ostatních zamestnancu. Rozhoduje druh veci, nikoli její hodnota. Za veci, které se do zamestnání obvykle nosí, se povazují predevsím odev a obuv jak pracovní, tak civilní. Dále se za ne dají povazovat napríklad hodinky, mobilní telefony, tasky, kabelky, bezné osobní predmety vcetne prstenu nebo náusnic. Nejsou jimi naopak klenoty nebo sperky mimorádné ceny nebo umelecké hodnoty. Pro rozlisení techto dvou kategorií vecí je treba prihlédnout k místu a charakteru pracoviste, zarazení zamestnance, ale téz treba k rocnímu období. Vetsí penezní cástky je nutno posuzovat  zásadne jako vec, kterou zamestnanci obvykle do zamestnání nenosí, ovsem v den, který je výplatním termínem a mzda nebo její cást je vyplacena v hotovosti, se jedná o cástku obvyklou, a to v plné výsi.

Jak je uvedeno, za veci, které zamestnanec do zamestnání obvykle nenosí, odpovídá  zamestnavatel jen do cástky 10 000 Kc. Jestlize by je vsak zamestnavatel prevzal do zvlástní úschovy ci by vyslo najevo, ze skoda na techto vecech byla zpusobena jiným pracovníkem, hradil by zamestnavatel skodu bez omezení, tedy v plné výsi, stejne jako pri poskození vecí obvykle nosených.

Dalsím predpokladem odpovednosti za skodu na odlozených vecech je, ze k odlození doslo pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Odlozil-li zamestnanec veci u zamestnavatele z jiných duvodu, napr. v dobe, kdy si prisel o dovolené pro mzdu, nebude se o tuto odpovednost jednat.

Veci musí být odlozeny na míste urceném zamestnavatelem nebo na míste obvyklém. Také splnení podmínky odlození vecí na míste k tomu urceném, resp. míste obvyklém je treba hodnotit prípad od prípadu. Zamestnavatel napríklad neodpovídá za veci, které jsou odkládány pracovníky zcela libovolne. Veci musí zamestnanec odlozit na míste k tomu urceném, napríklad v satne, uzamykatelné skríni ci zásuvce psacího stolu, nebo vyuzít místo, kam se obvykle odkládají, napríklad na vesák v zasedací místnosti apod. Zamestnanci s tím musí být rádne seznámeni.

O vzniku skody musí zamestnanec uvedomit zamestnavatele bez zbytecného odkladu, nejpozdeji vsak ve lhute 15 dnu pocítané ode dne, kdy se o skode dozvedel. V opacném prípade totiz nárok na náhradu skody zcela zanikne, a to i kdyz mu v ohlásení bránily objektivní nebo subjektivní prekázky, napríklad pracovní neschopnost. Dukazní bremeno nese zamestnanec. Pokud svuj nárok na náhradu prokáze, zamestnavatel odpovídá za skodu i v prípade, ze neporusil zádnou právní povinnost a byly z jeho strany dodrzeny vsechny predepsané povinnosti stanovené právními predpisy. Pri urcení výse skody na veci se vychází z ceny v dobe poskození nebo ztráty, tzn. z ceny obvyklé v míste a case vzniku skody, snízené o cástku pripadající na prípadné opotrebení veci.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM