Ochrana pred riziky

Mohou odbory provádet kontroly i u zamestnavatelu, kde odborová organizace nepusobí?

08.02.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: odbory, kontroly bozp

Je odborový svaz (napr. z oblasti kultury) oprávnen provádet kontroly BOZP podle § 322 zákoníku práce i u zamestnavatelu, kde neexistuje odborová organizace?

 Ano prosím. Podle § 322 odst. 1 zákoníku práce platí, ze odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci u jednotlivých zamestnavatelu. Zamestnavatel je povinen odborové organizaci umoznit výkon kontroly a za tím úcelem jí
a) zajistit moznost proverení toho, jak zamestnavatel plní své povinnosti v péci o bezpecnost a ochranu zdraví pri práci a zda soustavne vytvárí podmínky pro bezpecnou a zdraví neohrozující práci,
b) zajistit moznost pravidelne proverovat pracoviste a zarízení zamestnavatelu pro zamestnance a kontrolovat hospodarení zamestnavatelu s osobními ochrannými pracovními prostredky,
c) zajistit moznost proverení toho, zda zamestnavatel rádne vysetruje pracovní úrazy,
d) zajistit moznost úcastnit se zjistování prícin pracovních úrazu a nemocí z povolání, poprípade je objasnovat,
e) umoznit zúcastnovat se jednání o otázkách bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci.

Dulezité je vsak ustanovení § 322 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpecností a ochranou zdraví pri práci hradí stát. Odbory tedy de facto pomáhají ve výkonu kontroly nad stavem BOZP státu, orgánum inspekce práce. Z toho duvodu tedy odborové svazy odvozují svoje právo výkonu kontroly nad stavem BOZP i v organizacích, kde odborová organizace nepusobí. Jen upozornuji, ze odborová organizace u zamestnavatele pusobí jiz tehdy, kdyz u zamestnavatele pracuje byt jeden jediný zamestnanec, který je clenem odboru. Dotycný odborár muze být odborove organizován v základní ci místní organizaci u jiného zamestnavatele, ale i u jeho zamestnavatele pak odbory pusobí a mohou jednat s právními dusledky za vsechny zamestnace.

Pro úplnost ocituji z Nálezu Ústavního soudu c. 116/2008Sb., ve veci zrusení nekterých ustanovení zákoníku práce. Ústavní soud oduvodnil své zamítavé stanovisko k návrhu na zrusení práva odboru na kontrolu nad stavem BOZP v § 322 zákoníku práce takto: „Ponekud jiná je vsak situace týkající se kontroly bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci (§ 322 odst. 1). Kontrolu dodrzování bezpecnostních predpisu a pravidel lze povazovat za soucást obhajoby hospodárských a sociálních zájmu zamestnancu, coz je hlavním úkolem odborových organizací. V oblasti BOZP, která se bezprostredne dotýká zivota a zdraví zamestnancu, by meli mít zamestnanci (a tedy i organizace vystupující jejich jménem) moznost upozornit zamestnavatele na existující nedostatky, a to i na základe vlastních poznatku a zpusobem co nejrychlejsím. Ustanovení § 322 odst. 1 lze chápat i jako realizaci základního práva zamestnancu na uspokojivé pracovní podmínky ve smyslu cl. 28 Listiny (Listina základních práv a svobod).

Právo nestátních orgánu kontrolovat konkrétne bezpecnost a ochranu zdraví pri práci má u nás pomerne dlouhou tradici. Toto právo lze do urcité míry dovozovat jiz ze zákona c. 330/1921 Sb., o závodních výborech, jak na to poukazuje ve svém vyjádrení CMKOS [srov. § 3 odst. 1 písm. e)], byt byla tehdejsí situace odlisná. Závodní výbory byly vsezamestnanecké orgány, které v urcitých oblastech spolupracovaly s odbory a zrizovaly se povinne v závodech, ve kterých pracovalo nejméne 30 zamestnancu a závod trval alespon pul roku od zahájení výroby. 

Tyto deformace vsak nic nemení na tom – jak jiz bylo uvedeno výse – ze právo odborových organizací kontrolovat BOZP je reflexí základního práva zamestnancu podle cl. 28 Listiny, je ve verejném zájmu a není v rozporu s ústavním porádkem. Zrusení i tohoto práva odborových organizací by v podstate znamenalo poprení smyslu jejich existence, jíz je ochrana hospodárských a sociálních zájmu zamestnancu, která smeruje – mimo jiné – k vytvárení uspokojivých pracovních podmínek (cl. 27 odst. 1, cl. 28 Listiny). Odbory by se pak staly po výtce akademickým spolkem, který by roli dustojného partnera zamestnavatelu a jejich organizací hrát nemohl.“

TISKNOUT | POSLAT MAILEM