BOZPinfo.cz logo
17:29 | Ctvrtek 24. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VEDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁRE PRACOVNÍ MÍSTA
CASOPIS JOSRA MSP & OSVC

KDE JSEM: Hlavní strana > Rady pro Vás > Otázky a odpovedi > Doprava > Strastiplný zivot osobního ridice

Otázky a odpovedi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napiste nám


Doporucit server

Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:

Vase jméno:

E-mail príjemce:

Clánek

Doprava

Strastiplný zivot osobního ridice

17.12.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: ridici, pracovní doba

Jaké jsou podmínky, co se týce prestávek, odpocinku a cestovních náhrad profesionálního ridice?  Manzel pracuje jako osobní ridic a je i nekolik dní mimo republiku. Po návratu hned druhý den jede znova a po nocní, kdy je návrat dopoledne, následuje jízda znova v odpoledních hodinách. Pracuje i o sobotách i nedelích a svátcích. Má nárok na príplatky? Má nárok na stravné i v prípade, ze se na nem se zamestnavatelem nedohodl? Je mozné, aby byl placen od kilometru, prestoze nemá moznost jako osobní ridic jezdit více z duvodu i mnohahodinového cekání na klienta (v zahranicí)?

Vsechno odvisí od podmínek sjednaných v pracovní smlouve, tedy od sjednaného pravidelného pracoviste a od sjednaného druhu vykonávané práce. Vzhledem k tomu, ze ridic z povolání má jako sjednaný druh práce rízení vozidla, tak pro nej vyslání mimo sjednané místo výkonu práce není pracovní cestou ve smyslu ustanovení § 42 zákoníku práce, ale cestou mimo pravidelné pracoviste. Nicméne i tak podle § 152 zákoníku práce platí, ze i v prípade cesty mimo pravidelné pracoviste má zamestnanec právo na cestovní náhrady podle cásti sedmé zákoníku práce. Z toho vyplývá, ze i kdyz zamestnanec nesjedná se zamestnavatelem právo na cestovní náhrady, tedy zejména na stravné, ze mu toto vzniká automaticky ze zákona.

Pokud se týká vaseho dotazu ohledne príplatku za práci v sobotu, nedeli a ve svátek, tak to jsou klasické zákonné príplatky, které musí poskytovat kazdý zamestnavatel. Podmínky mzdy, náhradního volna nebo náhrady mzdy za svátek obsahuje ustanovení § 115 zákoníku práce, podmínky mzdy za práci v sobotu a nedeli obsahuje ustanovení § 118 zákoníku práce. Obecne platí, ze pokud za svátek neposkytne zamestnavatel zamestnanci náhradní volno, ze se mu poskytne príplatek k dosazené mzde ve výsi prumerného výdelku místo náhradního volna. Za dobu práce v sobotu a nedeli obecne príslusí zamestnanci dosazená mzda a príplatek nejméne ve výsi 10% prumerného výdelku.

Jinak asi na nejdelsí výklad by byla otázka pracovní doby. Zde upozornuji, ze pro ridice platí speciální právní úprava obsazená v narízení vlády c. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpocinku zamestnancu v doprave. Platí zásada, ze pracovní doba clena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silnicní doprave ve vsech pracovneprávních vztazích  muze ve svém souhrnu cinit nejvýse 48 hodin týdne. Pracovní dobu je mozné prodlouzit az na 60 hodin týdne, pokud její prumer bez práce prescas nepresáhne stanovenou týdenní pracovní dobu  za období, které muze cinit nejvýse 26 týdnu po sobe jdoucích. Délka smeny muze cinit nejvýse 13 hodin. Délka smeny zamestnance pracujícího v nocní dobe muze cinit nejvýse 10 hodin behem 24 hodin po sobe jdoucích. Zamestnavatel samozrejme musí vést evidenci pracovní doby a pracovní pohotovosti  clena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silnicní doprave a tuto je povinen uchovávat po dobu nejméne 2 let po skoncení jednotlivých kalendárních roku.  Pokud se týká nepretrzitého odpocinku, tak platí, ze zamestnavatel poskytne clenu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silnicní doprave nepretrzitý odpocinek mezi dvema smenami podle prímo pouzitelného predpisu Evropských spolecenství, tj. podle cl. 4 písm. g), cl. 8 a 9 Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 561/2006. Za podmínek stanovených v prímo pouzitelném predpisu Evropských spolecenství, tj. v cl. 2 odst. 3 Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 561/2006  poskytne zamestnavatel clenu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silnicní doprave nepretrzitý odpocinek mezi smenami podle mezinárodní smlouvy vyhlásené ve Sbírce zákonu, tj. v cl. 2 odst. 3 Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 561/2006 Zamestnavatel poskytne clenu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silnicní doprave nepretrzitý odpocinek v týdnu podle prímo pouzitelného predpisu Evropských spolecenství, tj. podle cl. 4 písm. h), cl. 8 a 9 Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 561/2006,  tj. v cl. 2 odst. 3 Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 561/2006. Za podmínek stanovených v prímo pouzitelném predpisu Evropských spolecenství tj. v cl. 2 odst. 3 Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 561/2006 poskytne zamestnavatel clenu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silnicní doprave nepretrzitý odpocinek v týdnu podle mezinárodní smlouvy vyhlásené ve Sbírce zákonu.

Pro úplnost cituji cl. 8 Dohody AETR, která je soucástí naseho právního rádu :
1 „V prubehu kazdých dvacetictyr hodin musí mít ridic odpocinek nejméne jedenáct za sebou následujících hodin, který smí být zkrácen na nejméne devet za sebou následujících hodin nejvýse trikrát týdne za podmínky, ze bude náhradou poskytnuta odpovídající doba odpocinku pred koncem následujícího týdne.
 Ve dnech, ve kterých odpocinek není zkrácen podle prvého odstavce, smí být cerpán ve dvou nebo trech oddelených cástech behem dvacetictyr hodin, pricemz jedna z techto cástí musí trvat nejméne osm za sebou následujících hodin. V takovém prípade se minimální trvání doby odpocinku musí prodlouzit na dvanáct hodin.
  2. Jsou-li ve vozidle nejméne dva ridici, musí mít kazdý z nich denní odpocinek nejméne osm za sebou následujících hodin v prubehu kazdých triceti hodin.
  3. V kazdém týdnu musí být cerpána jedna z dob odpocinku uvádených v odstavcích 1 a 2 jako týdenní odpocinek v celkovém trvání ctyricetpet hodin po sobe následujících. Tato doba odpocinku smí být zkrácena na minimum tricetisesti hodin po sobe následujících, je-li vybírána v obvyklém míste odstavení vozidla nebo v míste pobytu ridice, nebo na minimum dvacetictyr po sobe následujících hodin, je-li vybírána mimo tato místa. Kazdé zkrácení musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpocinku vybranou vcelku pred koncem tretího týdne následujícího po dotycném týdnu.
  4. Týdenní doba odpocinku, která zacíná v jednom týdnu a pokracuje do týdne následujícího, smí být pripojena k jednomu nebo ke druhému z techto týdnu.
  5. V prípade osobní dopravy, na kterou se vztahuje ctvrtý pododstavec odstavce 1 clánku 6, se smí cerpat doba týdenního odpocinku v týdnu následujícím po tom, v nemz má být odpocinek cerpán, a pripojit k týdennímu odpocinku tohoto druhého týdne.
  6. Jakákoli doba odpocinku vybraná náhradou za zkrácení dob odpocinku denních a nebo týdenních musí být pripojena k jinému odpocinku trvajícímu nejméne osm hodin a musí být zajistena na zádost ridice na parkovisti nebo v míste pobytu ridice.“


TISKNOUT | POSLAT MAILEM

DISKUZE KE CLÁNKU

Celkem 0 príspevku : VLOZTE JAKO PRVNÍ SVUJ NÁZOR