Úrazy a nemoci

Historie vývoje systému úrazového pojistení v CR

03.05.2004 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR:

Clánek popisuje vývoj úrazového pojistení v Ceské republice od 19.století, od doby bývalého Rakouska, az po soucasnost.

KLÍCOVÁ SLOVA: pojistení, úrazy, nemoci z povolání, odskodnování

1. Úrazové pojistení do roku 1948

V ceských zemích úrazové pojistení fungovalo sedesát let, t.j. od doby, kdy byl v bývalém Rakousku vydán zákon c.1 r.z. (rísského zákoníku) ze dne 28.12.1887, o pojistování delníku pro prípad úrazu (viz obrázek) az do roku 1948, kdy byl tento zákon zrusen zákonem c. 99/1948 Sb., z. a n. (sbírka zákonu a narízení), o národním pojistení.

Úplné znení tohoto zákona bylo naposledy vydáno vyhláskou protektorátního ministra hospodárství a práce c.195/1944 Sb. z. a n. ze dne 4. cervence 1944, o úplném znení zákona o úrazovém pojistení (viz obrázek).

Úrazové pojistení se od 19. století postupne rozvíjelo do komplexního systému. Hlavními nositeli úrazového pojistení v ceských zemích po rozpadu bývalého Rakouska az do roku 1948 byla Úrazová pojistovna delnická pro Cechy v Praze a Úrazová pojistovna delnická pro Moravu a Slezsko v Brne.

Krome techto dvou hlavních nositelu úrazového pojistení pusobili v Cechách také dalsí nositelé jako Úrazová pojistovna zamestnancu drah, Úrazová pojistovna zamestnancu post, Úrazová pojistovna zamestnancu tabákové rezie a ruzné pokladny a fondy.

Jako zajímavost lze uvést, ze úrazová pojistovna delnická pro Cechy sídlila v Praze v nové budove (viz obrázek), která byla postavena v letech 1927 – 1929 a v soucasnosti v ní je Financní úrad pro Prahu 6 a 7.

Postupem casu úrazové pojistení zahrnulo v sirokém rozsahu pracovníky témer vsech prumyslových, tezebních, stavebních, skladových, zemedelských a lesních podniku, pracovníky zdravotnických a veterinárních zarízení, pracovníky zeleznicní, silnicní, letecké a vodní dopravy. Pojistení se vztahovalo na pracovníky zivnostensky provozovaných podniku s vymezenými technologiemi (od kamenictví pres reznictví az po výrobu výbusnin) a podniku, kde se pouzívaly soupravy pro svarování, parní kotle a stroje s mechanickým pohonem (s motory) nebo s potahem. Pojistení se vztahovalo také na pracovníky divadel, podniku vojenské správy, profesionálních hasicských sboru a na pracovníky odborného skolství.

Ochrana úrazového pojistení se vztahovala také na osoby poskytující pomoc v mimorádných situacích, na ucne, volontéry a praktikanty, na príbuzné, kterí pracovali v podnikatelove podniku i kdyz s nimi nebyla sjednána pracovní, sluzební ani ucnovská smlouva a na domácké delníky pojistených podniku.

Za pojistný prípad byly krome pracovních (podnikových) úrazu povazovány i úrazy na ceste na pracoviste nebo do místa výcviku a zpet a od roku 1932 (po vydání zákona c. 99/1932 Sb. z. a n.) i nemoci z povolání.

Úrazové pojistení poskytovalo náhradu skod zahrnující nemocenské osetrení a péci o bezmocné, péci o zamestnání, penezité dávky, duchody, dalsí dávky a príspevky pozustalým nebo osobám na zraneném závislým. Pojistovny hradily i nekteré náklady nositeli nemocenského pojistení.

Pojistení platili výhradne zamestnavatelé. Podniky povinné úrazovým pojistením byly zarazovány do "nebezpecenských tríd", v nichz byly, podle úrazového nebezpecí a provádených preventivních opatrení zahrnuty do urcitého procenta této trídy, jemuz odpovídala také príslusná sazba pojistného "na korunu výdelku".

Úrazová pojistovna za První republiky plnila radu úkolu v úrazové zábrane a to nejen osvetou, skolením, propagací, ale zejména prostrednictvím svých technických dozorcích úredníku, kterí byli oprávneni provádet prohlídky pojistených podniku i v dobe provozu.

Pojistovna mela právo pri zjistení závad v pojisteném podniku vyzvat podnikatele, aby je odstranili ve stanovené lhute a mohla téz dát podnikateli pokyny, jaká opatrení má provést k ochrane zivota a zdraví pracovníku.

Pojistovny disponovaly radou sankcních opatrení od ulození prirázky k pojistnému (do výse 50 % pojistného) az po navrzení okresnímu úradu nebo bánskému revírnímu úradu potrestaní podnikatelu nebo zamestnancu porádkovou pokutou pri nedodrzení predpisu uvedených v §§ 138 a 139 zákona c. 1/1887 r.z. (povinnosti podnikatelu a povinnosti zamestnancu) a v prípade neodstranení zjistených závad nebo nedobytnosti navrhnout zvýsení pokuty zamestnavateli, prípade i trest vezení.

Z uvedeného je zrejmé, ze tyto úrazové pojistovny byly ve své dobe zalozeny na moderních principech srovnatelných se soucasnou Evropou a ze byly vybaveny znacnými pravomocemi, kterými nekterí nositelé úrazového pojistení v prumyslove vyspelých státech Evropy dosud nedisponují.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

 

SEZNAM KAPITOL

• 1. Úrazové pojistení do roku 1948
• 2. Stav úrazového pojistení od roku 1948 do roku 1965
• 3. Zákoník práce a období po jeho vzniku v úrazovém pojistení (od 1965 do 1990)
• 4. Stav úrazového pojistení od roku 1990 do roku 1993
• 5. Soucasný stav v úrazovém pojistení