Hodnocení rizik

Praktický príklad s komentárem, jak vyhodnotit rizika na pracovisti

18.01.2006 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR: Bílek Evzen

K hodnocení rizik na pracovisti se v praxi pouzívají ruzné metody a postupy, které vetsinou vycházejí ze znalostí a zkuseností jejich hodnotitelu, prípadne typu pouzívaného programu pro hodnocení rizik. Neznalý clovek tak snadno dojde k záveru, ze se jedná o velice slozitou vec. Cílem clánku je proto ukázat, ze tato problematika není tak slozitá, jak se na první pohled jeví.

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika, nebezpecí, zamestnavatelé

Úcelem provádení hodnocení rizik na pracovisti je vytvorit podklady, které umozní zamestnavateli stanovit opatrení nutná pro ochranu bezpecnosti a zdraví jeho zamestnancu a které mají za cíl predcházet rizikum, odstranovat je a nebo minimalizovat pusobení neodstranitelných rizik. Pro snadnejsí pochopení popisovaného zpusobu identifikace a hodnocení rizik, tzv. bodové metody, je postup v tomto clánku pro názornost prezentován na praktickém príklade (firma Rizika s.r.o.).

Postup pro hodnocení rizik spocívá v provedení následujících kroku:

1. Vymezení pracovního systému, kde budeme provádet hodnocení rizik.
2. Vyhledání (identifikace) nebezpecí.
3. Stanovení / ocenení rizik.
4. Hodnocení rizk.
5. Odstranení / omezení rizik (tzn. prijetí opatrení k odstaranení nebo omezení rizik).
6. Pravidelné hodnocení rizik.
7. Projednání zjistených rizik se zamestnanci.

Smyslem celého postupu je získat prehled o rizicích v celém pracovním systému (podniku) a to tím, ze provedeme hodnocení rizik postupne na jednotlivých pracovistích, pracovních místech a prostorech (uvnitr budovy a v areálu podniku). Dosazené hodnoty pak charakterizují rozlození rizik v celém pracovním systému (podniku) a umoznují vytipovat nejzávaznejsí rizika, na která by se mel zamestnavatel soustredit v prvé rade.  

 

1. krok: Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam cinností
Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostoru v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje vsechna zarízení, prostory, technologie, prostredí, zamestnance a jiné osoby vyskytující se na pracovistích a vsechny dalsí vlivy, které je mozno predpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozlození pracovního systému do jednotlivých pracovist, zarízení, prostor a dalsích míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto seznamu vsechny prostory a komunikace vcetne sklepních prostor, venkovních komunikací, podnikových vlecek, saten, záchodu, umýváren, prostoru pro odpocinek a jídlo atd.
Na seznam prostoru a pracovních míst navazuje seznam (prehled) cinností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech provádeny. Seznam cinností muze být vypracován samostatne, nebo mohou být pro prehlednost cinnosti prirazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se pritom zapomenout, ze na vetsine pracovist probíhají v ruznou dobu ruzné cinnosti, napr. prenásení bremen portálovým jerábem nad pracovistem, údrzba mimo pracovní smenu, úklid po pracovní dobe, cinnost spolupracujícíh nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob.
Pro vytvorení seznamu pracovist  a cinností na ne navazujících nebezpecných situací muzete pouzít, napríklad tabulku uvedenou na obrázku c. 1.

2. krok: Vyhledání (identifikace) nebezpecí

Ke kazdému pracovnímu místu, prípadne cinnosti, priradíme nebezpecí nebo nebezpecnou situaci, která muze nastat. Vychází se pritom, napríklad ze zkusenosti hodnotitelu, zamestnacu, z výsledku setrení pracovních úrazu, nehod, prípadne z evidence drobných poranení a skoronehod. Dobrou pomuckou jsou také príklady nebezpecí, nebezpecných situací a nebezpecných událostí uvedené v CSN EN 1050 (83 30 10) a nebo v clánku: Pomucka pro zhodnocení "nebezpecí" na pracovisti.
Poznámka: Tyto príklady je treba chápat pouze jako informativní, jako urcité vodítko, nikoliv jako úplný výcet.

Príklad:

Situace c. 1:	Schodiste k rampe u haly B, které slouzí také jako komunikacní cesta pro zamestnance není na volné strane opatreno zábradlím.
Situace c. 2:	Stojanová bruska ev. c. 3412 ve svarovne je opatrena krytem brusného kotouce, který neodpovídá pozadavkum CSN 20 0707 a CSN 20 0717. Na základe namátkových setrení se nedodrzuje pozadavek pouzívat ochranné brýle.
Situace c. 3:	Na podlaze prípravny materiálu se povalují odrezky trubek a dalsího materiálu pusobící zuzení komunikace, zhorsená pruchodnost a moznost zakopnutí.
Situace c. 4:	Pri obsluze zásobníku horké vody je nebezpecí oparení, riziko nelze jiz snízit technickými prostredky.
Situace c. 5:	Pri obsluze nárezového stroje je nebezpecí porezání nebo uríznutí prstu nebo cásti dlane. Presto, ze byl zpracován bezpecný pracovní postup, doslo jiz k pracovnímu úrazu.

Tabulka c. 1: Výsledek identifikace nebezpecí na pracovisti v organizaci Rizika s.r.o.

 

3. krok: Stanovení a ocenení rizik

Pri ocenování rizik posuzujeme závaznost mozného poskození a také pravdepodobnost, se kterou muze dojít k poskození. Pro kazdou identifikovanou nebezpecnou situaci stanovíme nejzávaznejsí reálne mozné poskození pomocí ctyr stupnu udávajících závaznost mozného poranení (oznacovanou písmenem "Z"):

Stupen	Dusledek	Popis dusledku (závaznosti)
1	Zanedbatelný	Poranení bez pracovní neschopnosti; zanedbatelná porucha systému; vzniklá skoda neprevysuje cástku 10 tis.Kc, výpadek výroby je mensí nez 1 den
5	Významný	Úraz s pracovní neschopností, bez trvalého následku; drobné poskození systému; výse vzniklé skody se pohybují v rozmezí 10 - 500 tis.Kc;výpadek výroby je 1 den az 2 týdny
10	Kritický	Úraz s trvalým následkem (tezký úraz),  vyzaduje dlouhodobé lécení, nemoc z povolání; rozsáhlé poskození systému, ztráty ve výrobe, velké financní ztráty, skoda se pohybuje v rozmezí 500 tis. az 5 mil.Kc; výpadek výroby je 2 týdny az 4 mesíce
15	Katastrofický	Smrtelný úraz, úplné znicení systému, nenahraditelné ztráty; znacná poskození / znicen systém; výse skody presahuje 5 mil.Kc; výpadek výroby je delsí nez 4 mesíce

Tabulka c. 2: Hodnocení stupne závaznosti mozného úrazu nebo skody

Pri stanovení pravdepodobnosti (oznacované písmenem "P") posuzujeme, zda moznost poranení je:

Stupen	Pravdepodobnost	Frekvence vzniku	Cas pusobení
1	Málo pravdepodobné	Nesetkal jsem se s tímto prípadem, ale vím, ze k nemu muze dojít; prakticky se výskyt událostí za dobu zivota systému blízí 0	velmi malé ohrození
5	Pravdepodobné	Jev vznikne nekdy behem zivota systému, znám obdobné prípady; jedná se spíse o náhodný výskyt	Malé ohrození
10	Velmi pravdepodobné	K poranení pri sledování nebezpecných událostí jiz doslo; jedná se o casté ohrození	Casté ohrození
15	Vysoce prevdepodobné	K poranení pri sledování situací dochází casto; je pravdepodobný opakovaný výskyt událostí, nepretrzité ohrození,	Nepretrzité ohrození

Tabulka c. 3: Stanovení pravdepodobnosti vzniku nebezpecné události

Výsledná hodnota rizika poskození zdraví (oznacováno písmenem "R"), které predstavuje nebezpecné situace, je dána soucinem príslusné hodnoty závaznosti a pravdepodobnosti. 

R= Z x P     (riziko = závaznost x pravdepodobnost)

Uvedený postup umoznuje získat prehled o  závaznosti jednotlivých identifikovaných rizik, coz je dulezité predevsím pro stanovení priorit pri prijímání bezpecnostních opatrení v organizaci.

4. krok: Hodnocení rizik

Podstata hodnocení rizik spocívá v rozhodnutí, zda riziko muzeme príjmout, a pokud ne, jaká opatrení musíme realizovat k odstranení rizik nebo alespon k jejich omezení na prijatelnou míru. K rozhodování Vám pomuze následující tabulka:

R vetsí nez 150	Vyzaduje okamzité odstranení
R v rozsahu 75 - 150	Odstranení v termínu stanoveném podle chrakteru nebezpecí
R v rozsahu 15 - 75	Vyzaduje zvýsenou pozornost
R mensí nez 15	Prijatelná úroven

Pro vetsí názornost je vhodné zakreslit rizika vyplývající z jednotlivých nebezpecných situací do tzv. matice rizik. Tento zpusob zobrazení umoznuje snadno urcit priority, kterým se je treba prednostne venovat pri úcelné prevenci ohrození zdraví.

Príklad:

Obrázek c. 1: Matice rizik pro organizaci Rizika s.r.o.

 Obrázek c. 2: Praktický príklad vyplnení tabulky u organizace Rizika s.r.o.

 

5. krok: Odstranení / omezení rizik

Úcinná prevence poskození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charateru) rizik a jejich závaznosti. Nutnou podmínkou úcinné prevence je splnení vsech pozadavku stanovených právními predpisy a technickými normami. Stanovení opatrení k preveci rizik je výsledkem vsech predchozích kroku. Cílem opatrení je odstranit rizika u zdroje jejich puvodu nebo omezení jejich pusobení tak, aby ohrození bezpecnosti a zdraví zamestnancu bylo minimalizováno.

• Nejúcinejsím zpusobem prevence je odstranení rizik, napr. zmenou technologií pracovního postupu, prípadne zvýsení vzdálenosti pracovníka od zdroje rizika. Dulezité je vsak nepripustit, aby se riziko nepreneslo jinam, kde by jeho dusledky mohly být jeste závaznejsí.
• Opatrení k odstranení rizika muze být prijato také jednorázove pro vsechny zdroje, v prípadech, kdy se riziko vyskytuje u stejných zdroju na více místech a ze stejných prícin a pri stejných podmínkách. Napríklad v jedné výrobní hale pracuje nekolik vstrikovacích lisu, u kterých jsou zdroje rizik a podmínky práce podobné, stací tedy príjmout opatrení k odstaranení rizik pro vsechny lisy najednou.
• Pokud není mozné riziko vyloucit technickým nebo technicko-organizacním opatrením a nebo omezit na prijatelnou úroven prímo u zdroje, pouzívají se technická opatrení kolektivní ochrany. Napr. instaluje se bezpecnostní zarízení vypínající  pracovní zarízení pri vstupu pracovníka do nebezpecného prostoru, odsávací zarízení odstranující skodliviny z dýchací zóny aj.
• V prípadech, kdy nelze pouzít ani predchozí opatrení nebo, i pres jeho pouzití zustává zbytkové riziko, vyuzíváme prostredky individuální ochrany OOPP (osobní ochranné pracovní prostredky). Soucasne se zavedou také organizacní opatrení, která mají za cíl omezit expozici pracovníka danému riziku.

Pri prijímání opatrení má vzdy poslední slovo zamestnavatel (reditel, jednatel, majitel). Ten závazným zpusobem (príkaz reditele, smernice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potrebných opatreních, zodpovednosti za jejich realizaci a termínu provedení. Z tohoto duvodu je proto dulezité, aby mel pro své rozhodování jasné a prehledné podklady, napríklad ve forme prehledných tabulek. Tyto tabulky mohou být vytvoreny od jednoduché formy pomocí tuzky a papíru s predtistenou tabulkou, pomocí textového/tabulkového editoru nebo jako výstup ze specializovaného komercního programu. Vzdy zálezí na velikosti organizace, firmy, rozsahu provádených pracovních cinností apod. Rozhodnutí, která forma je pro daný prípad nejvhodnejsí, zálezí vzdy na dohode mezi zamestnavatelem osobou odborne zpusobilou, která bude u nej zajistovat prevenci rizik viz príklad dvou typu tabulek pro vyhodnocení rizik:

 

6. krok: Pravidelné hodnocení rizik

Hodnocení rizik se provádí vzdy:

• pred uvedením nového zarízení prípadne pracoviste do uzívání (výchozí vyhodnocení rizik),
• jako kontrolu po provedení nebezpecných opatrení,
• po kazdé zmene, která mohla mít vliv na bezpecnost práce,
• po nehode / úrazu,
• kdyz dojde k závazným organizacním zmenám, napríklad zavedení druhé smeny nebo zmena kvalifikace zamestnancu,
• na základe zjistení orgánu Inspekce práce nebo orgánu ochrany verejného zdraví,
• na závazný pokyn príslusného odborového orgánu nebo návrh zástupce zamestnancu pro BOZP.

Hodnocení rizik by se melo provádet v pravidelných intervalech nebo intervalech stanovených pro jednotlivá pracoviste zamestnavatelem podle provádených rizikových prací a dalsích skutecností, které rizikovost a cetnost prevence ovlivnují. 

7. krok: Projednání zjistených rizik se zamestnanci

• Seznámit zamestnance, príslusené odborové orgány nebo zástupce pro oblast BOZP s výsledkem vyhodnocení rizik vcetne prijatých bezpecnostních opatrení ke snízení jejich pusobení na zdraví zamestnancu na pracovisti.
• Zajistit kvalitní skolení zamestnancu a vedoucích zamestnancu o právních a ostatních predpisech k zajistení BOZP vcetne informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviste a zajistit pravidelné overování jejich znalostí.
• Se zamestnanci prípadne jejich zástupci projednat i výsledky kontrol zamerených na úcinnost prijatých bezpecnostních opatrení, protoze soustavné vyzadování a kontrolování je nezbytným predpokladem pro zajistení bezpecných a zdraví neohrozujícíh podmínek práce.
• O rizicích by mely být informování i osoby, kterí nejsou prímo zamestnanci, ale pohybují se s vedomím zamestnavatele na jeho pracovistích.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM