Hodnocení rizik

Sedm kroku ke stanovení rizik a co se za nimi skrývá

18.01.2006 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR: Bílek Evzen

Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam cinností; Vyhledat nebezpecí; Stanovit a ohodnotit rizika; Odstaranit / omezit rizika; Vyhodnotit zdravotní rizika; Pravidelné hodnocení rizik; Projedání zjistených rizik se zamestnanci

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika, nebezpecí, zamestnavatelé

Úcelem provádení hodnocení rizik na pracovisti je vytvorit podklady, které umozní zamestnavateli stanovit opatrení nutná pro ochranu bezpecnosti a zdraví jeho zamestnancu a mají za cíl predcházet rizikum, odstranovat je a nebo minimalizovat pusobení neodstranitelných rizik.

Základní kroky:

1. Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam cinností
   Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostoru v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje vsechna zarízení, prostory, technologie, prostredí, zamestnance a jiné osoby vyskytující se na pracovistích a vsechny dalsí vlivy, které je mozno predpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozlození pracovního systému do jednotlivých pracovist, zarízení, prostor a dalsích míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto seznamu vsechny prostory a komunikace vcetne sklepních prostor, venkovních komunikací, podnikových vlecek, saten, záchodu, umýváren, prostoru pro odpocinek a jídlo atd.
   Na seznam prostoru a pracovních míst navazuje seznam (prehled) cinností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech provádeny. Seznam cinností muze být vypracován samostatne, nebo mohou být pro prehlednost cinnosti prirazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se pritom zapomenout, ze na vetsine pracovist probíhají v ruznou dobu ruzné cinnosti, napr. prenásení bremen portálovým jerábem nad pracovistem, údrzba mimo pracovní smenu, úklid po pracovní dobe, cinnost spolupracujícíh nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob.
   
   
2. Vyhledat (identifikovat) nebezpecí
   Ke kazdému pracovnímu místu, prípadne cinnosti, priradíme nebezpecí nebo nebezpecnou situaci, která muze nastat a posoudit, kdo muze být nebezpecím ohrozen a jak k tomu muze dojít. Vychází se pritom ze zkusenosti hodnotitelu, zamestnacu, z výsledku setrení pracovních úrazu, nehod, prípadne z evidence drobných poranení a skoronehod. Dobrou pomuckou jsou príklady nebezpecí, nebezpecných situací a nebezpecných událostí uvedené v CSN EN 1050 (83 30 10).
   Poznámka: Tyto príklady je treba chápat pouze jako informativní a urcité vodítko, nikoliv jako úplný výcet.
   Více viz clánek: Pomucka pro zhodnocení "nebezpecí" na pracovisti
   
   
3. Stanovit a ohodnotit rizika
   Vyhodnotit rizika vyplývající z identifikovaných nebezpecí a rozhodnout, zda jsou existující preventivní opatrení dostacující nebo zda jsou potrebná dalsí opatrení. Pri stanovování rizik posuzujeme závaznost mozného poskození, tak i  pravdepodobnost, se kterou k poskození muze dojít. Soucasne je treba také vzít v úvahu úcinnost jednotlivých opatrení a moznost jejich selhání a z toho plynoucí mozné následky. Podstata hodnocení rizik spocívá v rozhodnutí, zda riziko muzeme príjmout a pokud ne, jaká opatrení musíme realizovat k jeho odstranení nebo alespon omezení na prijatelnou míru.
   
   
   
4. Odstranit / omezit rizika
   Úcinná prevence poskození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charateru) rizik a jejich závaznosti. Nutnou podmínkou úcinné prevence je pritom splnení vsech pozadavku stanovených právními predpisy a technickými normami. Stanovení opatrení k prevenci rizik je výsledkem vsech predchozích kroku. Cílem opatrení je zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich puvodu nebo omezí jejich pusobení tak, aby ohrození bezpecnosti a zdraví zamestnancu bylo minimalizováno.
   
   Poslední slovo v prijímání opatrení k omezení rizik by mel mít zamestnavatel (reditel, jednatel, majitel), který závazným zpusobem (príkaz reditele, smernice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potrebných opatreních, zodpovednosti za jejich realizaci a termínu provedení. Proto je dulezité, aby mel zamestnavatel pro své rozhodování jasný a prehledný podklad. Doporucuje se proto pro vyhodnocení rizik a stanovení opatrení k jejich prevenci pouzívat prehlednou tabulku.
   
   
5. Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací)
   Soucástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadrují míru závaznosti záteze cloveka vystaveného rizikovým faktorum na pracovisti. Vzhledem k jejich specifickému charakteru a pozadované odborné znalosti pro jejich hodnocení jsou zahrnuty v právních predpisech týkajících se ochrany verejneho zdraví, konkrétne zákona c. 258/2000 Sb., o ochrane verejného zdraví o ochrane verejného zdraví a o zmene nekterých souvisejících zákonu, ve znení pozdejsích predpisu. Podle tohoto zákona má zamestnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh zarazení prací do kategorií.
   
   Návrh na zarazení prací do kategorií spolu s údaji klícovými pro hodnocení rizik musí predkládat orgánu ochrany verejného zdraví, který rozhoduje o zarazení práce do príslusné kategorie a vyhlasuje riziková pracoviste. Zamestnavatel sám kategorie prací a riziková pracoviste neurcuje ani nevyhlasuje. Rizikovou prací, kterou se pro úcely tohoto zákona rozumí práce, pri níz je nebezpecí vzniku nemocí z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zarazena do kategorie tretí a ctvrté a dále práce zarazená do kategorie druhé, o níz takto rozhodne príslusný orgán ochrany verejneho zdraví.
   Více viz clánek: Systém kategorizace prací v CR
   
   
6. Pravidelné hodnocení rizik
   Jak jiz z názvu vyplývá, výchozí hodnocení rizik se provádí jednak pri zavádení systému hodnocení rizik na vsech pracovistích a zarízeních, jednak u nových pracovist, stroju, technologií a zarízení pred uvedením do provozu. Je potrebné je provést i tehdy, kdyz dojde k závazným organizacním zmenám, jako je napríklad zavedení druhé smeny nebo zmena kvalifikace zamestnancu. Dále  by se melo hodnocení rizik provádet v intervalech, stanovených pro jednotlivá pracoviste zamestnavatelem podle rizikovosti prací a dalsích skutecností, které rizikovost a cetnost prevence ovlivnují. 
   
   Hodnocení rizik provádíme vzdy:
   • pred uvedením nového zarízení prípadne pracoviste do uzívání (výchozí vyhodnocení rizik),
   • jako kontrolu po provedení nebezpecných opatrení,
   • po kazdé zmene, která mohla mít vliv na bezpecnost práce,
   • po nehode / úrazu,
   • a samozrejme prevenci rizik provádíme v návaznosti na události, jakými jsou, napríklad pracovní úraz, návrh zástupce zamestnancu pro BOZP, zjistení orgánu Inspekce práce nebo ohrany verejného zdraví nebo závazný pokyn príslusného odborového orgánu.
   
   
7. Projednání zjistených rizik se zamestnanci
   Zacátek prevence rizik by mel být uz v zajistení kvalitního skolení zamestnancu a vedoucích zamestnancu o právních a ostatních predpisech k zajistení BOZP vcetne informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviste a pravidelném overování jejich znalostí.
   Je potreba také seznámit zamestnance, príslusné odborové orgány nebo zástupce pro oblast BOZP s výsledkem vyhodnocením rizik a prijetí a provádení opatrení ke snízení jejich pusobení. Vyslechnutím jejich pripomínek a návrhu je nejen ulozeno zákoníkem práce, ale muze prinést poznatky dulezité pro prevenci rizik.
   Se zamestnanci, prípadne jejich zástupci, by mely být projednávány i výsledky kontrol zamerených na úcinnost prijatých bezpecnostních opatrení, protoze jejich soustavné vyzadování a kontrolování je nezbytným predpokladem pro zajistení bezpecných a zdraví neohrozujících podmínek práce.
   

Na záver je treba zduraznit, ze hodnocení rizik je neustálý proces, který musí být prováden pri vsech zmenách v podniku ovlivnujících existenci nebezpecí a majících vliv na bezpecnost a ochranu zdraví u cloveka. Má-li být proto vyhodnocení rizik prakticky vyuzitelné, musí zamestnavatel:

• Stanovit pracovníka, nejlépe clena vedení organizace, odpovedného za jeho provedení a rízení, prípadne (podle potreby) vytvorit hodnotitelský tým pracovníku, kterí se na tom budou podílet.
• Projednat s týmem, co je plánováno udelat a získat jejich pripomínky a podporu.
• Zajistit, aby byla projednána prijatá opatrení s kazdým dotceným zamestnancem, stanovit  potreby pro vyskolení clenu hodnotitelského týmu a zavést vhodný výcvikový program. 
• Posoudit adekvátnost hodnocení rizik.
• Urcit, zda hodnocení rizik je vhodné a dostatecné (odpovídající) z hlediska podrobnosti a duslednosti.
• Zajistit dokumentaci administrativních podrobností a podstatných zjistení.

*************************************

Dodatek:

Nápravná opatrení ke snízení rizika

Na základe vyhodnocení rizik je vhodné sestavit tzv. "Plán nápravných opatrení". Postup sestavení plánu nápravných opatrení pro minimalizaci daného rizika se skládá z následujícíh kroku:

1. Je-li to mozné, je treba vyloucit nejprve nebezpecí prímo u zdroje nebezpecí (napr. náhrada nebezpecné chemické látky méne nebezpecnou);
2. Nelze-li vyloucit nebezpecí je treba ho omezit (napr. uzitím nízkovoltového napájení);
3. Kde je to mozné, mela by se práce prizpusobit individuálním schopnostem pracovníku;
4. Vyuzít nové, moderní postupy pro zlepsení bezpecnosti a ochrany zdraví pracovníku;
5. Pouzít kolektivní ochranné prostredky;
6. Zkombinovat technické a organizacní opatrení;
7. Zavést plánovanou údrzbu pouzívaných technických zarízení
8. Pridelit osobní ochrané pracovní prostredky (OOPP). (V tomto prípade se musí provést nové posouzení výberu OOPP z hlediska jejich vhodnosti). Pozn.: Zamestnavatel nesmí nahradit pridelování OOPP zamestnancum financním plnením.
9. Zavést havarijní opatrení vcetne havarijních a evakuacních plánu a seznámit s tím dotcené pracovníky.

Posuzování primerenosti plánu nápravných opatrení

Plán nápravných opatrení by mel být posuzován jeste pred jeho zavedením do praxe. Typické otázky pro posouzení kvality plánu nápravných opatrení jsou, napríklad:

1. Bude revidovaný rídící systém vést k dosazení prijatelné úrovni rizika?
2. Nejsou na základe zavedení opatrení vytvárena nová nebezpecí?
3. Bylo vybráno nejúcinnejsí resení, a to i z ekonomického hlediska?
4. Co si myslí lidé, kterých se to bude týkat, o plánovaných nových opatreních?
5. Budou nová opatrení u zamestnancu prijata a pouzívaná a nikoliv ignorována, napr. v dusledku zvýsení tlaku na jejich pracovní výkon?

Pri prijímání a provádení technických, technologických, organizacních a jiných opatreních k prevenci rizik, by mel zamestnavatel vycházet ze vseobecných preventivních zásad:

• Omezování vzniku rizik.
• Odstranování rizik u zdroje jejich puvodu.
• Prizpusobování pracovních podmínek potrebám zamestnancu s cílem omezení pusobení negativních vlivu práce na jejich zdraví.
• Nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztízených pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními postupy.
• Nahrazování nebezpecných technologií, pracovních prostredku, surovin a materiálu méne nebezpecnými nebo rizikovými v souladu s vývojem nejnovejsích poznatku vedy a techniky.
• Omezování poctu zamestnancu vystavených pusobení faktoru prekracujících nejvyssí prípustné hodnoty a dalsích skodlivých faktoru na nejnizsí pocet nutný pro zajistení provozu.
• Plánování pri provádení prevence rizik s vyuzitím techniky,organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahu a vlivu pracovního prostredí.
• Prednostní uplatnování prostredku kolektivní ochrany pred riziky oproti prostredkum individuální ochrany.
• Provádení opatrení smerujících k omezování úniku skodlivin ze stroju a zarízení v rozsahu stanoveném zvlástním právním predpisem.

Základní pojmy v oblasti hodnocení rizik:

• Nebezpecí - cinitel (stroj, strojní systém, technologie, systém práce, materiál, surovina, chemická látka) se schopností zpusobit za urcitých okolností skodu na zdraví cloveka nebo na majetku (jako nebezpecnost je oznacována vnitrní vlastnost nebo schopnost tohoto cinitele zpusobit skodu).
  
• Riziko - kombinace pravdepodobnosti, ze urcitá nebezpecná událost vznikne a predpokládaného dusledku této události; pravdepodobnost zpusobení skody v podmínkách uzití nebo expozice, s prihlédnutím k moznému rozsahu skody. Riziko muze být odstranitelné, neodstranitelné, prijatelné, neprijatelné, významné, nevýznamné.
  
• Expozice - vystavení organismu pusobení faktoru prostredí (napríklad hluku, vibracím, prachu, zárení) nebo úcinkum látky. V úvahu se bere objektivne zjistená (zmerená) hodnota záteze faktory pracovního prostredí a doba, po kterou je v práci clovek této zátezi vystaven.
  
• Skoronehoda (near hits) - mezní stav, který jen shodou príznivých okolností neskoncil nehodou. Je vsak nepravdepodobné, ze konstelace hvezd bude i príste takto príznivá. Prícinou  techto stavu nemusí být porusení bezpecnostních predpisu a mohou nastat prípady, kdy je obtízné temto stavum predcházet. Je vsak nutné takové stavy vyhodnocovat a informovat o nich ostatní spolupracovníky. Záznamy o techto "skoronehodách" proto mají význam pro preventivní predcházení nehodám. Proto je výhodné pro zamestnavatele poskytnout moznost vsem jeho zamestnacum provádet záznamy  o techto "skoronehodách" a anonymne je zaslat k vyhodnocení bezpecnostnímu technikovi.
  
• Identifikace nebezpecí - proces zjistování, zda nebezpecí existuje a definování jeho charakteristik.
  
• Hodnocení rizika - souhrnný proces posouzení velikosti rizika a jeho prijatelnosti pro zdraví a bezpecnost pracovníka. Uzívá se ruzných metod a postupu, jejichz cílem je odhadnout moznost poskození lidského zdraví.
  
• Rízení rizika - prijetí odpovídajících opatrení k odstranení rizika nebo snízení jeho míry na akceptovatelnou úroven vcetne zpetné vazby na úcinnost opatrení a informování zamestnancu o riziku.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM