Základní hlediska, která je treba vzít v úvahu pri hodnocení rizik:

1. návrh predbezného jednoduchého hodnocení rizik,
2. kritéria pro kategorizaci pracovních cinností a informací potrebných o kazdé cinnosti,
3. metody identifikování a kategorizace nebezpecí,
4. postupy pro informacní rozhodnutí o rizicích,
5. popsání odhadnutých úrovní rizika,
6. kriteria pro rozhodování o prijatelnosti rizika a primerenosti prijatých opatrení,
7. casový plán prijímání a realizace nápravných opatrení,
8. preferované metody rízení rizik,
9. kriteria pro posuzování primerenosti „akcního“ plánu.

Predbezné (jednoduché) hodnocení rizik

Organizace by mela pripravit jednoduchý zpusob, který bude uzit pri záznamu poznatku z hodnocení rizik. Mel by zahrnovat:

1. pracovní cinnost,
2. nebezpecí,
3. bezpecnostní opatrení,
4. ohrozený personál (zamestnanci/ostatní),
5. pravdepodobnost skody,
6. závaznost skody,
7. úroven rizika,
8. nápravná opatrení,
9. administrativní nálezitosti (napr. jména hodnotitelu, datum aj.).

Organizace by mela vypracovat svuj vlastní postup pro hodnocení rizik, postup zkousek a monitorování chování pracovního systému.  

Kategorizace pracovních aktivit

Pro hodnocení rizik je nezbytné vypracovat seznam pracovních cinností, sdruzit je smysluplným zpusobem do skupin a získat o nich potrebné informace. Je nezbytné zahrnout nejen cinnosti, které se denne opakují, ale i ty, které se provádejí pouze obcas, napr. nekteré úkoly pri údrzbe. Mozný zpusob klasifikace pracovních cinností zahrnuje:

1. geografické území (prostor) uvnitr/vne zarízení organizace,
2. stavy výrobního (pracovního) procesu a nebo poskytování sluzeb,
3. plánované a neplánované práce,
4. definované úkoly (napr. rízení motorového vozidla).

Pozadavky na informace o pracovních cinnostech

Pri posuzování nebezpecí (rizik) spojených s výkonem jednotlivých cinností je dulezité mít co nejúplnejsí informace o jejich charakteru a zpusobu provádení. Informace pozadované pro kazdou cinnost zahrnují:

1. úkoly, které mají být provedeny: jejich trvání a frekvence,
2. lokalitu (místo), kde má být práce vykonána,
3. kde se normálne/prílezitostne úkoly vykonávají,
4. kdo muze být ovlivnen dusledky provádené práce (návstevníci, smluvní partneri, verejnost aj.),
5. výcvik/skolení, které personál k provedení úkolu absolvoval,
6. psané pokyny/smernice pro provádení úkolu,
7. nástroje, které k výkonu cinnosti mají být pouzity,
8. výrobní/uzivatelské instrukce/návody pro uzití/údrzbu zarízení a nástroju,
9. velikost, tvar, povrch, charakter a váha materiálu, se kterým má být manipulováno,  
10. vzdálenost a výska, do které má být materiál rucne premísten,
11. pouzité sluzby (napr. stlacený vzduch),
12. látky a prípravky pouzité nebo pribírané behem práce, fyzikální forma látek nebo prípravku (pena, plyn, pára, roztok, prach, pevný stav),
13. obsah a doporucení z bezpecnostních listu týkajících se chemických látek nebo prípravku,
14. pozadavky príslusných zákonu, vyhlásek a norem vztahující se k provádené práci, uzitému zarízení nebo chemické látce,
15. bezpecnostní opatrení, která by mela být pouzita,
16. údaje o nehodovosti, úrazech, haváriích, poruchách aj., spojených s provádenou cinností, zarízením nebo látkou, získanými z informacních zdroju uvnitr i vne organizace,
17. nalezení jakýchkoli hodnocení vztahujících se k pracovní cinnosti.

Identifikování zdroju nebezpecí

Identifikovat nebezpecí nejenom na pracovisti, nám muzou pomoci odpovedi na tri základní otázky:

1. Existuje zdroj poskození kdo/co muze zpusobit skodu?
2. Kdo/co muze být poskozeno?
3. Jak muze poskození nastat?

Nebezpecí, které prokazatelne má pouze zanedbatelný potenciál vzniku poskození, není nutné zvazovat.