Ergonomika usiluje o to, aby úkoly, vybavení pracoviste, informace a prostredí vyhovovaly kazdému pracovníkovi. Výsledkem je snízení rizika onemocnení v práci. Pracovníka udrzuje v dobré nálade a díky maximalizaci efektivity pracoviste prinásí prospech i zamestnavateli.

Pomoc uzivatelum klávesnice ve Velké Británii

U nekolika redakcních pracovníku v reklamním oddelení jednoho britského deníku, kterí dlouhodobe vykonávali repetitivní práci na klávesnici, doslo ke vzniku poruch v horních koncetinách. To vedlo k cetným absencím z duvodu nemoci a k fluktuaci pracovníku. Spolecnost si najala odborníka na ergonomiku, aby zhodnotil pracovní prostredí a navrhl zmeny. Na základe techto zmen byla na manazery prenesena odpovednost za dodrzování prestávek v práci a soucasne byla zrízena  odpocívací místnost. Spolecnost také upravila pracovní harmonogram tak, aby se snízil tlak na zamestnance, a poskytla jim kresla a stoly s nastavitelnou výskou. 

Tyto zmeny prisly spolecnost na 65.000 euro, nicméne díky nizsí absenci a fluktuaci zamestnancu se usporilo více nez 30.000 euro rocne. A navíc v následujících trech letech po zavedení zmen nebyly hláseny zádné prípady spojené s MSD. Výsledkem byla skutecnost, ze se témer vsechny vlozené financní prostredky spolecnosti vrátily za dva roky.

Legislativa na ochranu pracovníku

Kancelárská práce predstavuje tolik skrytých nebezpecí, ze Rada EU vydala Smernici 90/270/EEC, stanovující minimální pozadavky na bezpecnost a ochranu zdraví pri práci s pocítacovým zarízením. Tato smernice stanovuje i odpovednost zamestnavatelu za posouzení rizik na pracovisti, poskytování informací, skolení pracujících, plánování pravidelných denních prací a ochranu zraku pracujících. Soucasne specifikuje pozadavky týkající se prostoru, osvetlení, oslnování, hluku, tepla, radiace a vlhkosti.

Udelejte si prestávku

Bez ohledu na to, o jak dobrou pracovní pozici se jedná, nejsou dlouhodobé statické pozice zdraví prospesné. Pracovníci musí v prubehu dne dbát na pravidelné prestávky, pri kterých mohou zmenit své pozice, protáhnout si prsty, ruce, paze a trup. Zamestnavatelé se nemusí obávat, ze pracovníci budou zahálet – mohou vykonávat jiný typ práce napr. pripravovat se na schuzku nebo se schuzky úcastnit.

Fyzicky ruznorodá zátez a pravidelné prestávky v práci na pocítaci v prubehu pracovního dne pomohou regeneraci svalu. Jednoduché cvicení a strecing téz prispejí k povzbuzení tela i mysli. Takové metody zvysují produktivitu a soucasne snizují rizika vzniku MSD u pracovníku. Nekterí lidé pouze zaznamenávají drobnejsí obtíze, avsak MSD se mohou rozvinout v závazný zdravotní stav, jenz vyzaduje pracovní neschopnost a lékarské osetrení. U nejchronictejsích prípadu nebývají osetrení a zotavení casto dostatecná a mohou tak vyústit v trvalou invaliditu spojenou se ztrátou zamestnání.

Dodatek 1: Co zpusobuje MSD u pracovníku v kancelári

Bolesti síje, horních koncetin a zad mají tendenci se postupne vyvíjet v dusledku kumulace vlivu zdánlive mírného avsak dlouhodobe opakovaného vynakládání síly. Na základe toho dochází k únave svalu a vzniká nebezpecí poranení mekkých tkání na krku, ramenech a horních koncetinách. Je-li poskytnut dostatecný cas k odpocinku, telo se zregeneruje a sílí, v opacném prípade muze dojít ke vzniku MSD.

Kancelárstí pracovníci jsou vystaveni rizikum spojeným s:

• drzením tela – dlouhodobé sezení a práce v neprirozených pozicích v dusledku nesprávného zarízení pracoviste;
• délkou, intensitou a zpusobem kancelárské práce – práce s klávesnicí v dlouhých casových úsecích, casté a repetitivní pohyby rukou/zápestí a vysoká míra koncentrace;
• psychosociálními faktory – práce pod casovým tlakem, s nízkou úrovní kontroly pracovní doby a nedostatecná podpora od manageru a kolegu;
• zivotním prostredím – práce pri nevhodných teplotách, s nedostatecným osvetlením a nadmerným hlukem.