BOZP pri mimoskolních aktivitách

Zimní tábor

20.12.2006 | ZDROJ: SMOP | AUTOR: Stibralová Jana

Pobyt na horách v zimních mesících (zimní tábor, výcvikové kursy,…) patrí v mnoha kolektivech k bezné celorocní cinnosti (napr. v dobe jarních prázdnin). Vzhledem k terénu, klimatickým podmínkám i programovému obsahu je to bezesporu pro deti velmi atraktivní akce, z hlediska poradatele akce a vedoucího detského kolektivu je to vsak z bezpecnostního pohledu akce rizikovejsí a má svá specifika.

KLÍCOVÁ SLOVA: smop, mimoskolní aktivity, skolství

Pobyt na horách v zimních mesících (zimní tábor, výcvikové kursy,…) patrí v mnoha kolektivech k bezné celorocní cinnosti (napr. v dobe jarních prázdnin). Vzhledem k terénu, klimatickým podmínkám i programovému obsahu je to bezesporu pro deti velmi atraktivní akce, z hlediska poradatele akce a vedoucího detského kolektivu je to vsak z bezpecnostního pohledu akce rizikovejsí a má svá specifika.

Na co je potreba pamatovat:

1. pri zajistování místa akce

• prostory pro ubytování musí být suché, primerene vytápené, musí mít dostatek prostoru pro susení nejen mokrého oblecení, ale i dalsí výbavy (obuv, batoh,…)
• alespon jednou týdne musí být detem umozneno koupání nebo osprchování v teplé vode. Zde zrejme problém nebude, protoze vetsina poradatelu zimních akcí v prípade velmi jednoduchého ubytování zarazuje do programu i návstevu bazénu nebo jde o kratsí akce, standardní ubytování vetsinou zahrnuje i nezbytné hygienické zázemí
• za pozornost pri zajistování akce pro mensí deti stojí fakt, ze na horním luzku palandy nesmí spát díte mladsí 10 let
• terénní presuny je mozné provádet pouze za denního svetla: je nutné pamatovat na to, ze v zime se brzy stmívá a pátecní vecerní príjezd s následným pochodem na horskou chatu není s detmi mozný (ani v bezném „nehorském“ terénu)
• pobyt ve vrcholových horských partiích muze být sice atraktivní, ale muze se stát, ze celé jarní prázdniny bude takové pocasí, ze nebudeme moci s detmi ven
• zjistete si dopredu vybavení chaty – treba proto, aby jedinou místností, kde bude moci být celá vase skupina pohromade, nebyla restaurace otevrená celý den a vecer pro verejnost. Máte-li moznost volby pokoju, vyberte nejen 2 – 3 luzkové, ale i jeden vetsí, který v prípade potreby muze slouzit jako spolecenská místnost – pro hry, povídání,… pocítejte, ze v zime bude doba strávená v budove delsí nez na výpravách v jiných mesících. Pamatujte na nutnost zajistení celodenního pitného rezimu.

2. pri komunikaci s rodici pred akcí

a) zduraznit nutnost primereného oblecení a dalsí výbavy:

• dostatek, ale ne prebytek (s ohledem na manipulaci se zavazadlem)
• oblecení, na které je díte zvyklé, které je vyzkousené, neskrtí (prílis tesné oblecení brání krevnímu obehu a usnadnuje vznik omrzlin)
• radeji oblecení, které se dá vrstvit (mikina + slabsí svetr), nez jeden tlustý svetr
• bundu s kapucí, se zapínáním na klasický zip, krytý zapínáním na suchý zip; sustáky nebo jiné podobné vhodné nenasákavé kalhoty. Z praktického hlediska je lepsí bunda a kalhoty nez kombinéza, ale je jasné, ze kvuli jedné akci nebudou rodice kupovat nové oblecení.
• zvlástní oblecení pro doma, ale takové, které se dá v prípade nutnosti vzít i na ven (tricko, mikina, legíny pod lyzarské kalhoty,…)
• nezapomenout na cepici, rukavice, neco na krk – radeji sátek (z hlediska bezpecnosti je nevhodná dlouhá vlající sála)
• v  prípade, ze nás na zacátku akce po vystoupení z vlaku nebo autobusu ceká pesí cesta nebo pochod na bezkách ci cesta lanovkou, je nutné dát rodicum pokyn, ze deti musí mít dostatecné oblecení jiz na cestu (ne dole v batohu!), vcetne cepice, rukavic,… bez ohledu na to jaké pocasí je v okamziku odjezdu z níziny
• nezapomenout na spacák, príp. karimatku, pokud nebudeme mít postele vybavené luzkovinami
• zduraznit potrebu ochrany pred sluncem – brýle a mastný krém s UV filtrem (na horách je UV zárení intenzivnejsí)
• probrat s rodici vhodné obutí, zejména do terénu. Krome lyzarské obuvi by deti mely mít i pevné nepromokavé a dostatecne velké boty s traktorovou podrázkou. Zásadne ne snehule, botasky, tenisky,… na cestu jsou nevhodné i bezkarské boty.

b) dohodnout s rodici, zda prípadné zapujcení lyzí,… si zajistí sami uz pred akcí nebo, zda si deti budou moci zapujcit potrebné az na míste, napr. v pujcovne lyzarského strediska. Doporucuji promyslet dopredu, protoze jde o takové veci jako odpovednost za zapujcené lyze nebo snowboard vuci pujcovne (rodice x poradatelská organizace x vedoucí jako jednotlivec), otázku platby výpujcného (a prípadné zálohy), platby za serízení bezpecnostního vázání,… v neposlední rade i fakt, aby jeden dospelý nebyl „blokován“ pro dalsí program pujcováním vybavení pro jedno díte.

c) otázka prilby na hlavu pro sjezdové lyzování je na úvaze poradatele. Pokud  jde o akci bezného vsestranne zamereného kolektivu, nebude ji zrejme povinne vyzadovat, na druhou stranu urcite nebudeme bránit rodicum, aby ji díteti dali s sebou, pokud je na ni díte zvyklé a máme-li v programu lyzování na „velké“ sjezdovce. Rozhodne otázku vybavení prilbou nepodcente, zvazte nárocnost akce, zvyky rodicu, lyzarskou vyspelost úcastníku,….

d) doklad o serízení bezpecnostního vázání nemusí poradatel akce po rodicích pozadovat. Muze se vsak stát, ze jej bude pozadovat pojistovna v prípade úrazu a uplatnování pojistného plnení. Je vhodné, aby v tomto smeru poradatel alespon  upozornil rodice.

e) rodice muze zajímat, zda poradatelská organizace má sjednán nejaký druh úrazového pojistení pro úcastníky akce. I v prípade, ze se rodice nezajímají, je vhodné se o úrazovém pojistení detí zmínit (clenské organizace CRDM mají úrazové pojistení v rámci hromadné pojistky).

f) bude-li se na akci sportovat více nez v bezné oddílové cinnosti, nebo zúcastní-li se akce deti, které nejsou cleny oddílu je vhodné, aby poradatel akce pozádal rodice o vyjádrení, ze deti jsou zpusobilé k úcasti na akci. V závislosti na konkrétním zamerení akce a strukture úcastníku (deti oddílové/cizí) je na poradateli, zda posouzení zdravotní zpusobilosti detí ponechá na rodicích nebo zda bude pozadovat vyjádrení lékare (u akcí nad 5 dní s více nez 30 úcastníky do 15 let je vzdy nutný posudek lékare, stejný jako napr. na letní tábor – viz zákon o ochrane verejného zdraví)

3. pri príprave programu

• veskerý program musí být prizpusoben terénu, klimatickým podmínkách, veku, zkusenostem a aktuálnímu zdravotnímu stavu detí. Tretí den pobytu by mel být odpocinkový (to vsak urcite neznamená nejít ven a nechat deti delat jen to, co sami chtejí!).
• lyzarský výcvik nebo jiná soustavná fyzická zátez detí, napr. lyzování na sjezdovce nebo výcvik na  bezkách, muze v jednom dni trvat max. 6 hodin (s výjimkou dne, kdy se porádá celodenní výlet – ten by vsak nemel být hned první den). Lyzarský výcvik nebo jiná soustavná fyzická zátez detí do 12 let musí být nejpozdeji po 90 minutách prerusena alespon 15 minutovou prestávkou napr. svacinou (caj a susenka nebo teplá polévka) v bufetu, ale treba i sundáním lyzí a nenárocnou hrou venku za hezkého pocasí.
• deti musí spát minimálne 9 hodin denne (detmi se rozumí úcastníci do 15 let)
• nezapomenout zajistit dostatek dospelých. Zimní pobyt na horách vyzaduje oproti bezné akci nejen vetsí pocet dospelých, ale také jejich vetsí zkusenost, znalost terénu,…dovednost nejen pripravit zajímavý program pro deti, ale také schopnost pomoci detem resit jejich problémy, více si jich vsímat (spatne zapnuté nebo zasnerované boty mohou být na sedackové lanovce pro díte i ostatní ve skupine velmi nepríjemnou komplikací, stejne jako dolu spadlé rukavice). Pro výcvik na lyzích je výhodou kvalifikace lyzarského instruktora.

4. pri odchodu do terénu

• pri príprave v chate ríci jasne detem co mají mít sebou (pokud nejdeme jen pred chatu, nevyplatí se delat tajnosti s tím, kam a na jak dlouho jdeme a co tam budeme delat)
• hned pred chatou (aby se mohly deti pro zapomenuté veci vrátit) zkontrolovat, zda deti mají vse potrebné – cepice na usi, rukavice, vetrovku, sustáky nebo jiné vhodné kalhoty, svetr, vhodnou obuv, pro turistiku návleky pres boty (zabranují padání snehu do bot shora) i náhradní ponozky. Jdeme-li ven na celý den, pak i jídlo a pití (i v zime je nutné dodrzovat pitný rezim). I pri sluncem rozzáreném ránu musí mít tyto veci deti alespon s sebou v batuzku na záda(!) - radeji kazdý svuj mensí batuzek nez jeden veliký batoh pro tri deti. A to nejen s ohledem na váhu batohu.
• nezapomeneme ani na slunecní brýle a krém s UV filtrem. I kdyz nesvítí slunce je nutné odkryté cásti tela jeste pred odchodem do terénu chránit mastným krémem, který chrání kuzi pred vetrem a mrazem a zpomaluje tak vznik omrzlin. Pozor, je nutné pouzívat mastný krém, ne hydratacní!
• dospelý vedoucí by mel mít ve své výbave do terénu vzdy „neco navíc“: lékárnicku, fungující mobil pro prípadné privolání pomoci (krome známého nouzového císla 112 jeste také tel. císlo na horskou sluzbu a na chatu, kde je skupina ubytována), balícek papírových kapesníku, pro turistiku také snuru (nebo slabsí lano, cca 20 – 30m) pro prípad nutnosti spojení úcastníku v mlze, termoizolacní fólii,… V dnesní dobe casto podcenovaným pravidlem by melo být i zanechání predpokládané trasy celodenního výletu celé skupiny u správce chaty.
• na zacátku akce by mely deti být pouceny jak se na horách chovat (pri uklouznutí na strmém svahu, ujetí lyze, mensí zranení, ztracení se,…)
• v  prípade, ze nás na zacátku akce po vystoupení z vlaku nebo autobusu ceká pesí cesta nebo pochod na bezkách ci cesta lanovkou, je nutné co nejdríve fyzicky zkontrolovat, ze deti mají potrebné vybavení u sebe (cepice, rukavice,…). Zjistení, ze deti mají rukavice a cepice v batozích, které pred chvílí odvezla rolba, a nás ceká cesta lanovkou a kilometrová cesta po hrebeni ve snehové vánici, nepotesí.

5. prímo v terénu

• nesnazit se za kazdou cenu dodrzet naplánovaný program
• sledovat aktuální fyzický a psychický stav detí i vsech ostatních vedoucích, venovat pozornost zmenám pocasí
• trasu výletu je nutné prizpusobit nejen s ohledem na pocet kilometru, ale také s ohledem na prevýsení (turistika po kopcích je fyzicky nárocnejsí). Stejne tak i pouhá chuze po rovine je ve snehu fyzicky namáhavejsí nez letní turistika.
• bude-li foukat vítr, mohou i pri relativne malém mrazu snadno vzniknout omrzliny na odevem nechránených nebo málo chránených cástech tela (nos, brada, usi,..). Pamatujme proto, ze teplota na teplomeru zdaleka není rozhodujícím faktorem.
• omrzliny mohou vzniknout i pod oblecením – v mokrých rukavicích (pri sezení na lanovce i v suchých rukavicích), v tesných nebo prílis utazených botách (malé bezkové boty nebo pevne zapnuté sjezdové boty),… Zvlástní, ale závaznou omrzlinou muze být i omrzlá achillovka, pokud se pri turistice (pesí nebo na bezkách) dostane sníh do boty horem, kvuli spatným nebo úplne chybejícím návlekum na boty. Ani pri pohybu nemusí totiz detská noha produkovat tolik tepla, aby sníh na kraji boty roztál.
• jakémukoliv drobnému problému dítete v terénu (bolení cehosi, deravá rukavice, odrenina z bot, nechut k jídlu, ale i projevu typu „já uz nemuzu“,…) je nutné venovat víc pozornosti nez pri bezném letním výletu. V extrémních podmínkách se i malý problém jednotlivce muze snadno zmenit ve velký problém celé skupiny.
• poslední musí jít vzdy dospelý, nikdy nenecháme díte vzadu – na horách to platí dvojnásob. I kdyby melo jít o posledních 20 m ke vchodu do chaty pri návratu z venku.
• pri lyzování na sjezdovce utvoríme mensí skupinky detí s jedním vedoucím, který jezdí s detmi. Na delsí sjezdovce by mela celá skupinka jezdit pohromade a na základe pokynu vedoucího na sebe cekat na vhodných místech. U kratsího svahu se vzdy dohodneme s detmi, kde na sebe cekáme (nahore, dole).
• pro detskou skupinu platí dvojnásob nutnost respektovat zákaz vstupu na oznacená místa (napr. rada letních turistických cest je na horách bezne v zime uzavrená), vstup na lavinové svahy, dbát vsech doporucení horské sluzby,…stejne jako nutnost vyuzívat ke sjezdovému lyzování pouze k tomu urcené svahy. Pohyb skupiny po neznacených cestách lze pripustit pouze výjimecne po peclivém zvázení zkuseného vedoucího v prípade, ze cesta po znacené ceste by predstavovala vetsí riziko!
• v prípade krajní nouze se muze vedoucí ve jménu záchrany skupiny detí napr. vloupat do rekreacní chaty, kde s detmi precká noc. Jedná se vsak o krajní resení, na které by dobrý vedoucí nemel nikdy spoléhat. Takovou vec musí samozrejme vedoucí co nejdrív nahlásit policii a musí (poradatel nebo vedoucí) nahradit skodu zpusobenou majiteli objektu.

Pobyt v zimních horách má obrovské kouzlo, které vsak muze prozít pouze ten, který nepodcení zádné z mozných úskalí. Ta by si meli uvedomit nejen vedoucí a rodice, ale i sami detstí úcastníci – malé opomenutí se muze vymstít nejen zkuseným horolezcum v Himalájích, sjezdarum v Alpách, ale i detskému kolektivu na jaráscích v Krkonosích.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM