Horko na pracovisti

Ochranné nápoje v pracovním prostredí

21.07.2004 | ZDROJ: SZÚ | AUTOR: Lajcíková Ariana

Lidský organismus získává z vodního prostredí preváznou vetsinu potrebných látek. Mnohé ve vode nerozpustné si dovede do vodního prostredí prevést. Proto je voda jako vektor dulezitých látek pro organismus nezbytne nutná. Dostatecný prívod vody je základní zivotní potrebou... (Výtah clánku Ochranné nápoje v pracovním prostredí. Ceské pracovní lékarství 2003, c. 4)

KLÍCOVÁ SLOVA: horko, nápoje, kategorizace, mikroklima, hygiena práce

Potreba vody v lidském tele
O pitném rezimu a nutnosti dodávat telu ztracené tekutiny se zpravidla hovorí v souvislosti s profesní zátezí a se zátezí vrcholových sportovcu. Nekdy si dostatecne neuvedomujeme, ze pitný rezim je dulezitý i v kazdodenním zivote nás vsech.
Základní denní potreba tekutin se v bezných podmínkách bez nadmerné telesné aktivity pohybuje kolem 2,8 l. Pri práci v horkých provozech samozrejme stoupá. Normální výmena vody v lidském organismu znamená, ze prísun a výdej jsou v rovnováze. Je to tzv. vyrovnaná bilance tekutin. Potreba tekutin se vsak výrazne mení v závislosti na zmenách nekterých vnejsích, ale i vnitrních (fyzický výkon, nemoc) faktoru.
 
Význam pitného rezimu
Práce dusevní ci telesná je zdrojem tepla, které musí být odvedeno do prostredí. Organismus se o to snazí zapojením svých termoregulacních mechanismu. Hlavním prostredkem fyzikální termoregulace je pocení. Pot je tekutina obsahující vodu, nekteré látky organického puvodu a ionty minerálních látek. Pri ztrátách telesné hmotnosti do 1 kg není vetsinou treba dodrzovat speciální pitný rezim.Vysoké ztráty potu pri fyzické práci musí být nahrazovány dostatecným prívodem tekutin. I ztracené ionty je treba doplnit. Obecne platí, ze clovek dodrzující kvalitní pitným rezim bývá dobre adaptován na pobyt a práci v teple. Nedostatek tekutin adaptaci zhorsuje. Pokud tvorba potu prekrocí urcitou mez, vyvíjí se tzv. potní krize. Je to vlastne dehydratace organismu, která muze v extrémním prípade ohrozit zivot. Je známo, ze dehydratace organismu, která je vyjádrena poklesem hmotnosti tela o 2 %, znamená pokles vytrvalostní výkonnosti o 20 %. Proto je dodrzování pitného rezimu dulezitou prevencí ohrození zdraví a nezbytnou podmínkou kvalitního zivota.
Pravidelné doplnování tekutin napomáhá urychlit regeneraci organismu po zátezi nebo v jejím prubehu, prispívá ke zlepsení cinnosti ledvin a k optimalizaci krevního obehu. Pitným rezimem se zabezpecuje nejen dostatek vody, ale i vhodné mnozství potrebných minerálních látek.
 
Fyziologické následky fyzické záteze spojené se ztrátou tekutin
V prubehu fyzicky nárocného výkonu, který je zpocátku spojen se zvýsenou ztrátou tekutin, postupne dochází k omezení tvorby potu. Tím stoupá telesná teplota a organismus se prehrívá. Klesá aktivita nekterých enzymu a zhorsuje se metabolismus. Pokud nejsou ztracené tekutiny prubezne nahrazovány, dochází ke snízení objemu krve. Klesá srdecní výkon, snizuje se prutok krve ledvinami a játry. Zmensuje se i prutok krve cinnými svaly a plícemi. Snizuje se sycení krve kyslíkem, zhorsuje se nervosvalová koordinace. Negativne je ovlivnena i cinnost centrální nervové soustavy. Organismus reaguje také zmenou koncentrace regulacních hormonu stítné zlázy a nadledvin. Jedním z projevu, zejména v zotavné fázi po telesné zátezi, je snízená tvorba moci. V potu se ztrácí nejen voda, ale i minerální látky (ionty Na, K, CI, Ca, P, Mg a Fe). Mení se jejich zásoby a aktuální koncentrace v telních tekutinách. Jiz pri ztráte tekutin okolo 3l za osmihodinovou smenu je treba venovat trvalou pozornost náhrade minerálních látek, nebot jejich nedostatek muze zpusobit nervové a metabolické poruchy. Vnejsím projevem dehydratace organismu a prehrátí mohou být krece, prujmy, bolesti hlavy, ztráta orientace, nekoordinované chování, pokles pracovního výkonu a jeho kvality. Nebezpecí nastává uz pri teplotách prostredí nad 28°C, vyslovené riziko je pri teplotách 36°C a vyssích. Prakticky neexistuje limit, do kterého by ztráty tekutin byly zcela bez následku. Predpokládá se, ze vyssí únavnost, ale i rada civilizacních chorob, vcetne zaludecních, strevních a obehových poruch, je bud‘ prvním príznakem, nebo následkem trvalého nedostatku tekutin.
 
Náhrada tekutin, minerálních látek a cukru pri telesné zátezi
Pri doplnování tekutin je dulezité, aby byl pozitý ochranný nápoj rychle vyprázdnen ze zaludku do streva, kde se vstrebává. To zálezí na nekolika faktorech:
• Mnozství pozitého nápoje v prumeru za hodinu. Zaludek se optimálne vyprázdnuje, ciní-li mnozství vypité tekutiny 0,6 az 0,8 l. Vetsí mnozství jednorázove pozité potravy a nápoje rychlost vyprazdnování zaludku neurychluje, ale vyvolává nepríjemný tlak a pocit plného zaludku. Pozitý nápoj nikdy nemuze nahradit ztracené tekutiny ihned a v plném rozsahu. Pri vysoké zátezi dosahují ztráty tekutin pocením az 1,5 l za hodinu, zatímco vstrebat se muze za stejnou dobu maximálne 0,6 – 0,8 l z vypitého mnozství tekutiny. Optimální je pití 0,2 l kazdou ctvrthodinu. Po bezném výkonu se predpokládá ukoncení rehydratace do 4 h po skoncení výkonu, u nárocného výkonu je tato doba az 24 h.
• Teplota nápoje. Lépe se vstrebávají chladnejsí tekutiny. V léte se doporucuje teplota nápoje kolem 16°C, v zime 20 az 25°C. Teplota nápoje by se nikdy nemela pohybovat kolem nuly. Prílis chladný nápoj zpusobí výrazné prekrvení ústní dutiny a hltanu s následným zvýraznením pocitu zízne.
• Obsah cukru. Platí, ze cím kratsí doba delí cloveka od predpokládané záteze, tím má nápoj obsahovat méne cukru, nemel by jich obsahovat víc jak 2,5 %. Asi 2,5 % cukru se doporucuje u nápoju podávaných behem záteze.
• Obsah minerálních látek. Obsah minerálních látek nebývá v prijímaných nápojích vysoký. Koncentrace v nápoji by mela odpovídat jejich koncentraci v potu, tj. asi 1 %. Optimální hodnoty hlavních minerálních látek ve vode z hlediska dlouhodobého príjmu jsou: Ca>40–80 mg/l, Mg>20 mg/l, K>1 mg/l, Na<20 mg/l, Cl<25 mg/l, SO4<240 mg/l, NO3<10 mg/l (jsou obsazeny v tzv. iontových nápojích). Je proto nezbytné venovat pozornost etikete minerální vody. Krome puvodu, dovozce nebo výrobce a trvanlivosti by mela informovat práve o obsahu minerálu. Nekteré druhy minerálek nejsou vhodné pro nemocné s mocovými kameny nebo pro osoby s vyssím krevním tlakem (ty by mely snízit príjem sodíku). Je vhodné minerální vody strídat s jiným druhem nápoje tak, aby jejich denní príjem neprekrocil 0,5 l.
• Obsah vitaminu. O nutnosti obohacovat nápoje vitaminy se diskutuje. Zastánci tohoto kroku tvrdí, ze se vitaminy príznive podílejí na celé rade metabolických reakcí energetického charakteru. Není to vsak nejdulezitejsí charakteristika nápoje.
• Chutové vlastnosti jsou naopak velmi dulezité. Zálezí na nich ochota nápoje prijímat, prispívají k jejich lepsímu vstrebávání. Doporucuje se chut kyselá, mírne natrpklá nebo mírne nahorklá.

Legislativa
Legislativní opatrení resící problematiku poskytování ochranných nápoju je obsazeno v narízení vlády c. 523/2002 Sb. z 14. 10. 2002, kterým se mení narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci. Tento predpis stanoví, ze k ochrane zdraví pred úcinky tepelné záteze ci záteze chladem se poskytují zamestnancum ochranné nápoje, jimiz se doplnuje ztráta tekutin a minerálních látek, a rozeznává tri typy pracovní záteze:
a. pri trvalé práci zarazené v tab. c. 2, cásti A Prílohy 1 tohoto predpisu do trídy práce IIb a vyssí, pokud jsou prekracovány v pracovním prostredí maximální prípustné operativní teploty (to max) stanovené ve výse uvedené tabulce pro tuto trídu práce,
b. dochází-li ke ztráte tekutin potem a dýcháním vyssí nez 1,25 l za 8 hodinovou smenu. Výpocet ztrát tekutin se provádí vzdy, pokud je vykonávaná práce zarazena do trídy IIb ci vyssí dle uvedené tabulky, pokud je relativní vlhkost vzduchu v pracovním prostredí vyssí nez 70 % nebo kdyz práce vyzaduje pouzití pracovního odevu s izolacní vlastností vyssí nez 1 clo (odpovídá trívrstvému odevu),
c. pri trvalé práci na venkovních pracovistích, pokud teplota venkovního vzduchu namerená ve stínu mezi 10–17 hodinou je vyssí nez to max operativní teploty stanovené pro danou trídu práce v tab. c. 2, cásti A Prílohy 1 narízení vlády c. 523/2002 Sb.
Ochranné nápoje se poskytují na pracovisti nebo v jeho bezprostrední blízkosti. Poskytují se v mnozství odpovídajícím nejméne 70 % tekutin ztracených za smenu potem a dýcháním. Ochranné nápoje musí být zdravotne nezávadné, musí mít vhodnou teplotu (okolo 15oC), nesmí obsahovat více nez 6,5 hmotnostních procent cukru. Mnozství alkoholu nesmí prekrocit 1 hmotnostní procento, u nápoju pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol vubec
Krome „ochranných nápoju“ (ve smyslu legislativních predpisu), které mají vlastne funkci uhrazující – tj. dodání vody a látek, které v prubehu pracovního procesu clovek vydává, jsou velmi významné skutecné ochranné nápoje, které mohou obsahovat dulezité látky, jejichz podíl na ochrane a podpore zdraví je znacný. Tyto látky sice mohou být dodávány téz ve strave, ale primární roli v jejich príjmu mají práve tyto ochranné nápoje.
 
Látky prednostne vyuzitelné v ochranných nápojích
K látkám, které se mohou ve vetsí míre podílet na ochrane a podpore zdraví ve forme nápoju, patrí pochopitelne predevsím látky rozpustné ve vode. To se týká predevsím vitaminu, z nichz povazujeme za velmi dulezité vitamin C, vitamin E a kyselinu listovou, rady minerálních látek a dalsích pusobku.
Významnou skupinou ochranných látek jsou antioxidanty. V nápojích se velmi uplatní vitamin C, karoteny a karotenoidy upravené pro vodní prostredí, velké mnozství ruzných prírodních antioxidacních látek: bioflavonoidy – katechiny, leukoakanthokyanidiny, flavanony, flavony, flavanoly, anthokyanidiny a dalsí polyfenoly, z minerálních látek prvky, které jsou zastoupeny jako slozky antioxidacních enzymu (selen v glutathion peroxidáze, zinek a med v superoxid dismutáze membránové a zinek a mangan v superoxid dismutáze plasmatické). Ze skupiny polyfenolu se uplatnuje kvercetin a jeho glukosid rutin, epipkatechiny, ze stilbenu resveratrol, z monoterpenu citronellol a jiné významné látky.
K velmi dulezitým ochranným látkám patrí adaptogeny, které podstatne usnadnují zvládnutí nepríznivých vlivu prostredí. Jedná se o látky, které zvysují aktivitu základní ochranné osy organismu (CNS, endokrinní systém a imunitní systém). Za klasický adaptogen lze povazovat kyselinu askorbovou (vitamin C), která se významnou merou podílí na zvládnutí stresových situací, aktivuje cinnost nadledvin a pozitivne ovlivnuje prubeh imunitních reakcí. K dalsím látkám s adaptogenním úcinkem se radí zen-sen (lépe Eleuterococcus senticusus – nepravý zen-sen), Schisandra sinensis, Leuzea carthamoides aj. Pro pracovníky ohrozené kancerogeny mají nemalý význam antikarcinogenní látky jako jsou (krome výse uvedených antioxidantu) arylisothiocyanáty, indol-3-karbinol, sulforafan a deriváty thiolu, které jsou obsazeny hlavne v zeleninových stávách. Znovu je i v této souvislosti treba pripomenout kyselinu listovou, která se uplatnuje téz pri reparacích DNA.

Dietární nukleotidy
Zcela nový pohled se v soucasné dobe se vytvárí na nukleotidy jako významnou slozku nutrice (dietární nukleotidy, dNT).
Na základe nedávných poznatku jsou dNT v ruzných kombinacích spolu s dalsími ingrediencemi, jako je napr. glutamin, arginin a n-3 mastné kyseliny, povazovány za základní skladebnou soucást imunonutrice.
Nové výzkumy prinesly zcela jednoznacné prukazy, ze dNT jsou dulezitou a z mnoha hledisek nepostradatelnou nutricní slozkou. Organismus je muze z potravy vyuzít prímo, aniz by je musel vysoce energeticky konstruovat de novo. Jejich nedostatecný prísun stravou se muze projevit nejen rozkolísáním rady imunitních funkcí, ale odrází se predevsím ve funkci jaterní tkáne, srdce a strevního traktu a v detství pak zpozdením vývoje CNS, imunitního systému a celkového rustu.
 
Záver
Záverem je nutno konstatovat, ze krome funkcí uhrazujících by mely mít nápoje i funkci ochrannou, tj. podporu a ochranu zdraví s cíleným zastoupením vsech slozek, které je mozno v tomto smeru vhodne vyuzít.

MUDr. Ariana Lajcíková, CSc.

(Výtah)

TISKNOUT | POSLAT MAILEM