Téma týdne

Pracovnelékarské sluzby

08.08.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Vláda predlozila Parlamentu k projednání "balícek" zákonu tzv. zdravotní reformy. V souvislosti s tím by melo dojít i k úprave pracovnelékarské péce, kde byly dosud nejasnosti.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovnelékarská péce, lékarské prohlídky, lékari

V souvislosti s prijetím druhého zákoníku práce (ZP) c. 262/2006 Sb. se v praxi vyskytly problémy ohledne lékarských preventivních podmínek. Druhý ZP totiz pocítal, ze spolu s ním nabude úcinnosti i zákon o zdravotní péci, který bude institucionalizovat pracovnelékarskou péci a udelá porádek v lékarských preventivních prohlídkách. Nicméne projednávání zákona o zdravotní péci bylo jiz pred tremi roky v  Poslanecké snemovne preruseno. Druhý ZP tak nabyl úcinnosti s tím, ze pouzíval pojmu „pracovnelékarská péce“, aniz pro tento pojem byl dostatecný právní základ. To pak bylo tzv. technickou novelou ZP zmeneno a vrátilo se pojmosloví „závodní preventivní péce“, které má právní základ v ustanovení § 18a zákona c. 20/1966 Sb., o péci o zdraví lidu.

Nyní vláda predlozila Parlamentu k projednání „balícek“ zákonu tzv. zdravotní reformy. Jedná se o novelu zákona c. 48/1997 Sb., o verejném zdravotním pojistení, o zákon o zdravotních sluzbách. Zákon o specifických zdravotních sluzbách, zákon o zdravotnické záchranné sluzbe a zákon, kterým se mení zákony v souvislosti s prijetím zákona o zdravotních sluzbách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních sluzbách), zákona o specifických zdravotních sluzbách a zákona o zdravotnické záchranné sluzbe.

Pracovnelékarská péce je upravena zákonem o specifických zdravotních sluzbách podle Úmluvy o závodních zdravotních sluzbách (MOP c. 161) zejména v té oblasti, kterou je nezbytné upravit na úrovni zákona, tedy v oblasti práv a povinností zúcastnených subjektu. Navrhuje se, aby tím, kdo poskytuje pracovnelékarské sluzby v plné síri, byl poskytovatel v oboru vseobecné praktické lékarství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékarství. Novela predpokládá, ze „praktický lékar“ bude absolvovat akreditovaný kurz zamerený na pracovnelékarské sluzby.

Oba tito poskytovatelé jsou oprávneni z titulu své odbornosti poskytovat pracovnelékarské sluzby pro zamestnavatele, na jehoz pracovistích se soubezne vyskytují práce zarazené podle § 37 odst. 2 zákona o ochrane verejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé - rizikové, tretí nebo ctvrté, a to vzdy na základe písemné smlouvy. Zejména pak práce zarazené do kategorie druhé není mozné sverit pouze do rezimu pracovnelékarských prohlídek, ale je nezbytné, aby pracoviste, na nichz se takové práce vykonávají, posuzoval lékar se znalostí pracovních podmínek a obecne problematiky BOZP. To dokládá i fakt, ze kazdorocne je zaznamenáván výskyt nemocí z povolání u tech osob, které vykonávají práci zarazenou do kategorie druhé, pricemz podíl techto nemocí z povolání na celkove priznaných nemocech z povolání ciní cca 25 az 26 %. Tím, ze se navrhuje, aby výslovne komplexní pracovnelékarské sluzby byly svereny jen lékarum se znalostí problematiky BOZP, ocekává se i snízení výskytu nemoci z povolání práve u tech prací, které nejsou rizikové.

Tam, kde se na pracovistích zamestnavatele vyskytují výhradne práce zarazené jen do kategorie první podle § 37 odst. 2 zákona o ochrane verejného zdraví, se umoznuje, aby pracovnelékarské prohlídky, tedy prohlídku vstupní a prohlídku periodickou, vykonávali registrující lékari zamestnancu nebo uchazecu o práci, a to vzdy na zádost zamestnavatele nebo budoucího zamestnavatele.

Navrhuje se dále, aby v prípade, ze príslusný orgán ochrany verejného zdraví rozhodne o tom, ze práce kategorie první je prací kategorie vyssí, tedy s vyssí dávkou rizika, nebo se u zamestnavatele zmení podmínky pro výkon práce stanovené jinými právními predpisy, byl zamestnavatel povinen zajistit si pracovnelékarské sluzby jedním z oprávnených poskytovatelu, a to na základe písemné smlouvy nebo rozsírit stávající smlouvu o ty pracovnelékarské sluzby, které dosud nepozadoval. Protoze se nemusí vzdy jednat o totozného poskytovatele, s nímz jiz má zamestnavatel uzavrenu smlouvu o pracovnelékarských sluzbách, navrhuje se prechodná doba trech mesícu ode dne, kdy k této zmene doslo, aby prípadne mohl zamestnavatel oslovit jiného poskytovatele.

Pracovnelékarské sluzby nejsou samostatným druhem zdravotní péce, nebot svým úcelem naplnují definici preventivní, diagnostické, konzultacní a posudkové péce. Jejich odlisnost spocívá jednak v okruhu osob, kterým jsou poskytovány – zamestnancum, a jednak ve zpusobu, jakým jsou poskytovány - tedy na základe smlouvy mezi poskytovatelem zdravotních sluzeb a zamestnavatelem. 

Návrh zákona stanoví povinnost úhrady pracovnelékarských sluzeb zamestnavateli s tím, ze jiz v soucasné dobe je povinnost hradit náklady související se zajistováním bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci ulozena zamestnavateli zákoníkem práce a zákonem o ochrane verejného zdraví. Nejednotne je v soucasnosti hrazena klinická cást, tedy náklady související s provádením preventivních pracovnelékarských prohlídek a posuzováním zdravotní zpusobilosti k práci. Cást techto nákladu je hrazena nesystémove z verejného zdravotního pojistení a preváznou cást nákladu jiz v soucasné dobe hradí zamestnavatel. Úhrada je dovozována podle cl. 12 Úmluvy o závodních zdravotních sluzbách.

Krome povinností nezbytných pro zajistení kvality techto zdravotních sluzeb, které zákon ukládá jak zamestnanci, tak zamestnavateli, jsou zejména za úcelem posílení ochrany zdraví pri práci ulozeny povinnosti i poskytovateli pracovnelékarských sluzeb. Poskytovatel pracovnelékarských sluzeb je povinen zejména informovat zamestnance o mozném vlivu faktoru pracovních podmínek na jeho zdraví a zamestnavatele o mozném vlivu faktoru pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zamestnancu. Rovnez je povinen spolupracovat se zamestnavateli, zamestnanci a s dotcenými orgány státního odborného dozoru nad bezpecností a ochranou zdraví pri práci, kterými jsou orgány ochrany verejného zdraví, inspekce práce a bánského úradu, a dalsími správními úrady. Stejne tak je povinen oznamovat zamestnavateli a dotceným správním úradum zjistení závazných skutecností negativne ovlivnujících bezpecnost a ochranu zdraví pri práci, vydávat lékarské posudky pro potreby posouzení prícin vzniku úrazu, a dále téz zajistit, aby ve zdravotnické dokumentaci byly zaznamenávány podstatné údaje o pracovních podmínkách potrebné pro hodnocení vlivu pracovních podmínek na zdraví zamestnance.

Nová právní úprava bude mít podle duvodové zprávy v oblasti pracovnelékarských sluzeb dopad na rozpocty tech zamestnavatelu, jejichz zamestnancum byly lékarské preventivní prohlídky hrazeny podle § 35 zákona c. 48/1997 Sb., ve znení pozdejsích predpisu - tzn. zamestnavatelum, jejichz zamestnanci vykonávají práce rizikové podle zákona c. 258/2000 Sb., a dále práce, u kterých jsou podle § 12 az 14 smernice c. 49/1967 Vest. MZ CSR, o posuzování zdravotní zpusobilosti k práci, ve znení pozdejsích predpisu, stanoveny preventivní periodické a mimorádné prohlídky, s výjimkou prohlídek ridicu z povolání. Vzhledem ke zmene financování techto cinností dojde ke snízení výdaju z verejného zdravotního pojistení.

S ohledem na stávající praxi, kdy z verejného zdravotního pojistení jsou zpravidla hrazeny pouze náklady za provedení lékarské prohlídky, ne jiz náklady za provedení dalsích z posudkových duvodu pozadovaných odborných vysetrení, které prevázne jiz v soucasnosti hradí zamestnavatelé, a soucasne i s ohledem na to, ze úhrada z verejného zdravotního pojistení je realizována pouze pokud jsou pracovnelékarské sluzby predmetem smlouvy mezi provozovatelem zdravotnického zarízení a príslusnou zdravotní pojistovnou, nepredpokládají se rozdíly zásadního významu.

Podrobné rozpracování pracovnelékarských prohlídek, vcetne zapracování príslusných smernic, bude predmetem provádecího predpisu, který bude obsahovat druhy, cetnost a obsah lékarských prohlídek nezbytných pro zjistení zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní zpusobilosti, rozsah odborných vysetrení, postup pri zajistení a provádení lékarských prohlídek, vcetne prípadu, kdy se provádejí. Dále bude obsahovat podmínky, za kterých lze vydat lékarský posudek, dobu a podmínky jeho platnosti vcetne podmínek, za kterých lze pozadovat nové posouzení zdravotní zpusobilosti, a dobu, po kterou lze lékarský posudek uplatnit.

Náklady na prohlídku k posuzování zdravotní zpusobilosti osob ucházejících se o práci hradí posuzovaná osoba, nedohodne-li se s potencionálním zamestnavatelem jinak nebo nestanoví-li jiný právní predpis jinak. Zde je ponechána moznost zamestnavatele náklady na prohlídku uchazeci uhradit. Napríklad podle § 15 odst. 5 zákona c. 361/2003 Sb., o sluzebním pomeru príslusníku bezpecnostních sboru, ve znení pozdejsích predpisu, hradí náklady spojené se zjistováním zdravotní zpusobilosti obcana bezpecnostní sbor.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM