Téma týdne

Úrazovost ve strojírenském a chemickém prumyslu

29.09.2008 | ZDROJ: OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj | AUTOR: Zörner Ludek

Po léta bylo známo, ze v odborných odvetvích strojírenského a chemického prumyslu netkví hlavní prícina úrazu v rizicích vyplývajících z technologické specifikace. Prícinu úrazu zde vsak predstavovala predevsím manipulace s materiálem.

KLÍCOVÁ SLOVA: stroje, strojírenství, chemický prumysl, úrazovost

Ve strojírenských a chemických provozech se podle mého názoru rizika prenásejí do oblasti odbornosti obsluh a jejich prípravy na povolání. Velká vetsina zamestnancu zastává funkce ruzných „operátoru“ výroby bez dostatecných zkuseností, nemyslím znalostí. Jsou vyhledána rizika související s pracovními cinnostmi ve firme a vypracován jejich seznam, zamestnanec je s nimi seznámen, prípadne jeho znalosti jsou overeny. Presto zamestnancova nezkusenost v oboru muze být prícinou vzniku nebezpecí potenciální skody a následne i úrazu.

Po události se vse jeví zdánlive v porádku (ze strany zamestnavatele). Avsak ackoli zamestnanec vse absolvoval, zpusobil svou chybou závaznou skodu na majetku ci zdraví sobe nebo zamestnavateli, prípadne dalsím zamestnancum. Zbývá tedy vyhodnotit prícinu události jako spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko anebo pouzívání nebezpecných postupu nebo zpusobu práce vcetne jednání bez oprávnení, proti zákazu, prodlévání v ohrozeném prostoru. Jak jinak si vysvetlit napr. výbuch elektrické pece, kdyz mladík ani netusil, ze ho vlhké zelezo muze zpusobit? Dostatecne si neuvedomil nesprávné pouzití technologického postupu o predehrevu materiálu ci jeho obejití.

Vzhledem k nárustu zamestnanosti lze ríci, ze cetnost úrazu se naopak mírne snizuje, a to se týká i techto odvetví. Více nez 30 % úrazu se stane zamestnancum, kterí vykonávají konkrétní práci méne nez jeden rok. Nejohrozenejsí skupinou pracovníku jsou zamestnanci ve veku 18 az 24 let. Patrí sem zamestnanci zaskolení, rekvalifikovaní apod.

Na druhém míste nechvalného zebrícku pracovní úrazovosti stojí naopak lidé ve veku 50 az 55 let. Tito jiz mají své návyky a pokud má dojít k jejich zmene v jiném oboru, muze se to stát zdrojem problému. Skolení, zácviky a rekvalifikace jsou zamereny na souhrn potrebných pracovních a technologických postupu, méne jsou naopak zamereny na skolení bezpecnostních návyku, predevsím u zamestnancu rekvalifikovaných z jiných oboru, a na upozornení na primerene predvídatelné nesprávné pouzití, které vychází z návodu na obsluhu, provoz a údrzbu jednotlivých strojních ci výrobních zarízení. Nejen u techto zamestnancu je pak velmi dulezitá kontrola dodrzování vsech bezpecnostních predpisu a „návyku“.

Výrobce strojního zarízení musí dle platné legislativy zajistit posouzení rizik souvisejících se strojním zarízením, které chce uvést na trh nebo do provozu. Strojní zarízení pak má být projektováno a konstruováno s prihlédnutím k výsledkum procesu posouzení rizik takovým zpusobem, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, serizováno a udrzováno, aniz by byly osoby vystaveny neprimerenému riziku. Pritom je treba pocítat i s jakýmkoli duvodne predvídatelným nesprávným pouzitím zarízení.

Výrobce musí dnes pri posouzení rizika postupovat jiz podle CSN EN ISO 14121-1, kde jsou zvazovány závaznosti skody s prihlédnutím k závaznosti zranení, a to zranení lehkému i tezkému nebo smrti a rozsahu skody (úrazu) u jedné osoby nebo nekolika osob. Musí zhodnotit vystavení osob nebezpecím, výskytu nebezpecných událostí a v neposlední rade pod bodem 7.3.4 „Lidské faktory“ vzít v úvahu pasáze a) az f). V pasázi e) je zahrnuta i schopnost osob pracujících se zarízením uvedomit si rizika v dané situaci, coz závisí na jejich zácviku, zkusenosti a schopnosti. V poslední vete tohoto bodu 7.3.4 je uvedeno, ze musejí být také zvázena hlediska omezených schopností (napr. vlivem nezpusobilosti, veku).

Vek je dán zákonem. Nezpusobilost by mela být proverena u nekterých obzvláste nárocných cinností testem napr. motorických schopností, schopností rozhodování se v krizové situaci, schopnostem zabránit skode, úrazu. Znám firmy, které – aniz by se opíraly o doporucení nebo podmínku výrobce – tuto skutecnost zakomponovaly do svých dokumentu na základe svých vyhodnocení rizik a zkuseností.

Po vydání zákona o inspekci práce byly shledány následující závady prevázne v oblasti strojírenského a chemického prumyslu:

1. Nebyla systematicky hodnocena rizika poskození zdraví;
2. Nebyly stanoveny bezpecné pracovní postupy;
3. Chybely predepsané provozní dokumentace ke strojum;
4. Nebyly rádne oznaceny sdelovace a ovladace u stroju;
5. Nebyly overovány znalosti o BOZP;
6. Problémy se skladováním materiálu;
7. Nedostatky u elektrických zarízení v prostorách s nebezpecím výbuchu;
8. Zarízení a prostory obsahující nebezpecné látky nebyly oznaceny bezpecnostním znacením;
9. Zamestnavatelé nevyhledávali a neposuzovali rizika poskození zdraví;
10. Zamestnanci nemeli predepsanou zdravotní zpusobilost;
11. Zamestnavatelé neposkytovali osobní ochranné pracovní prostredky dle vlastního seznamu;
12. Ve výrobních objektech nebyly provádeny revize;
13. Chybely pruvodní dokumentace ke strojum;
14. Neprovádela se skolení zamestnancu;
15. Výrobní a administrativní budovy byly v nevyhovujícím stavu;
16. Nebyla zajistována pravidelná kontrola a údrzba stroju a technických zarízení.

Do dnesního dne se díky novým narízením vlády vyjasnily tehdy problematické otázky, co se zastaralým zarízením a jakým zpusobem ho uvést do provozu pri splnení vsech legislativních podmínek. Ke zvýsení bezpecnosti v chemických a strojírenských provozech – a nejen v nich – prispelo i narízení vlády c. 406/2004 Sb., o blizsích pozadavcích na zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci v prostredí s nebezpecím výbuchu. Zde je jasne stanoveno, jak postupovat pri povolení práce v provozech a zvlást v provozech s mozným nebezpecím výbuchu. Touto cástí se pak krome specialistu v oboru elektro zabývá i provozovatel zarízení, na jehoz vyhodnocení nejvíce zálezí. Predevsím u nových výrobních celku, jako je napr. výroba  alternativních paliv, si tyto projekty bez vyhodnocení podle NV c. 406/2004 Sb. asi jiz nedovedeme predstavit.

Zustává z vetsí cásti jeden problém, a tím je lidský faktor. Zálezí predevsím na bezpecnostních návycích. Bez nich a jejich soustavného sledování a kontroly nelze pracovní úrazy vyloucit.

Vzhledem k tomu, ze se stále casteji objevuje skutecnost, kdy pri zjistování prícin úrazu se v rámci setrení hlavním duvodem stává porusení bezpecnostních predpisu ze strany zamestnance (coz vetsinou sám doznává), musí být prvoradým cílem zamestnavatelu vysvetlit zamestnancum, jakým rizikum vystavují sebe a své okolí.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM