Téma týdne

Zákon o úrazovém pojistení zamestnancu

16.01.2012 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Hrubá Katerina

Úcastníci konference "Predpoklady funkcního úrazového pojistení zamestnancu v CR", která se konala 10.1. v Senátu, vyjádrili nesouhlas s novelou zákona o úrazovém pojistení zamestnancu c. 266/2006 Sb., jehoz úcinnost je plánována na 1.1.2013.

KLÍCOVÁ SLOVA: pracovní úrazy, pojistení, odskodnování

Zákon o úrazovém pojistení zamestnancu c. 266/2006 Sb. byl prijat v roce 2006 a dosud nenabyl úcinnosti. Nabytí úcinnosti se plánuje na 1. 1. 2013. Zásadní pripomínky k novele zákona, kterou Ministerstvo práce a sociálních vecí predlozilo vláde, vyslovila rada organizací. Stálý výbor pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci a Akademie práce a zdraví, o. s., ve spolupráci s dalsími organizacemi, usporádaly konferenci s názvem Predpoklady funkcního úrazového pojistení zamestnancu v CR.  Konala se 10.1.2012 v Hlavním sále Senátu pod zástitou místopredsedy Senátu Parlamentu CR Zdenka Skromacha.

Konference zaznamenala vysokou úcast. Své názory prezentovali odborníci z Ministerstva práce a sociálních vecí, Ceskomoravské konfederace odborových svazu, Konfederace zamestnavatelských a podnikatelských svazu, Sdruzení podnikatelu a zivnostníku, Rady Komory BOZP a PO, Hospodárské komory, Ceské pojistovny, Výboru pro sociální politiku Poslanecké snemovny PCR, Výzkumného ústavu bezpecnosti práce, v.v.i., Státního zdravotního ústavu, Kliniky rehabilitacního lékarství 1. LF UK a VFN; odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik a dalsí.

Cílem konference bylo vést debatu, která dospela k tomuto záveru: Vetsina úcastníku návrh této novely nepodporila, a to predevsím z duvodu, ze nepredstavuje legislativne technickou úpravu tohoto nového sociálního systému, ale výrazne mení charakter úrazového pojistení. A to zpusobem, který zbaví úrazové pojistení nástroju, které jsou v této oblasti tradicní a efektivne napomáhají predcházení vzniku, popr. snizování poctu pracovních úrazu a nemocí z povolání, motivují zamestnavatele k vetsí péci o BOZP a vytvárejí podmínky pro rychlý návrat zamestnancu do práce (prevence, rehabilitace, diferencované sazby pojistného, bonus-malus apod.).

V diskusi zaznely rovnez názory pozadující zachování soucasného systému odskodnování pracovních úrazu a nemocí z povolání zalozeného na zákonné odpovednosti zamestnavatele.

Z jednání konference jednoznacne vyznel pozadavek odlozit, s ohledem na zásadní výhrady odborné verejnosti k pripravované novele, úcinnost zákona c. 266/2006 Sb., o úrazovém pojistení zamestnancu, a znovu v odborné diskuzi posoudit vecná resení doporucovaná na konferenci a pripravit moderní  právní úpravu umoznující naplnit cíle ochrany zamestnancu i zamestnavatelu v prípade pracovních úrazu a nemocí z povolání, se stanovením úcinných nástroju k motivaci v oblasti prevence a rehabilitace, pri zajistení transparentnosti celého systému.

Výsledek konference bude predlozen ministrovi práce a sociálních vecí Jaromíru Drábkovi.

Soucasný stav

V soucasné dobe je rozsah odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vymezen § 365 zákona c. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znení pozdejsích predpisu. Podle uvedeného ustanovení se odpovednost zamestnavatele pri pracovních úrazech a nemocech z povolání rídí ustanovením § 205d zákona c. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve  znení pozdejsích predpisu. Zamestnavatelé zamestnávající alespon jednoho zamestnance jsou pro prípad své odpovednosti za skodu zpusobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojistení u Ceské pojistovny, a. s., pokud s ní meli sjednáno pojistení odpovednosti za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání k 31. 12. 1992, ostatní zamestnavatelé jsou ze zákona pojisteni u Kooperativy pojistovny, a. s., Vienna Insurance Group. Zamestnavatel má na základe této právní úpravy právo, aby za neho príslusná pojistovna nahradila skodu, která vznikla zamestnanci pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zamestnavatel odpovídá podle zákoníku práce.

Prípadná majetková újma vzniklá provozováním pojistení je pojistovnám kryta ze státního rozpoctu a naopak prebytek je v následujícím roce odváden do státního rozpoctu. Správní náklady pojistoven jsou stanoveny právním predpisem jako procenta z vybraného pojistného (29,5 % v období 1993 – 2003, 13,5 % v období 2004 – 2011 a 9 % od 2012). Výse pojistného se pohybuje v rozmezí 0,28 – 5,04 % podle klasifikace ekonomických cinností (dríve OKEC, nyní CZ–NACE). Jirí Král, vrchní reditel Sekce sociálne pojistných systému MPSV, který je zastáncem novely zákona o úrazovém pojistení, uvedl: „Monopolní provádení dvema pojistovnami není v souladu s pravidly EU o hospodárské soutezi. Financování systému je prubezné, nejsou vytváreny technické rezervy; naopak znacné prebytky (cca 30 % príjmu) jsou odvádeny do státního rozpoctu. Soucasný systém neumoznuje vyuzívat cást vybraného pojistného k prevenci a rehabilitaci. Systém nemotivuje zamestnance k návratu do práce, ani zamestnavatele k odstranování rizik.“

Pripravovaná zmena a pripomínky k návrhu zákona

Schválením zákona o úrazovém pojistení byl opusten systém odskodnování pracovních úrazu a nemocí z povolání a koncepce náhrad za ztrátu na výdelku, kdy se vycházelo z principu náhrady skutecné skody. Byl zaveden dávkový systém, obdobne jako je tomu v sociálním pojistení.

Hlavní duvody nesouhlasu s celkovou koncepcí zákona jsou následující:

• Úrazové pojistení má být z podstaty veci i svého cíle pojistením odpovednostním, nikoliv pojistením sociálním.
• Pojisten musí být zamestnavatel, který za skodu na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání odpovídá, nikoliv zamestnanec.
• Stávající návrh novely z. c. 266/2006 Sb. je prevázne zameren pouze na dosazení úspor financních prostredku, a to zejména na úkor zamestnancu, kterí utrpí pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání, prípadne pozustalých u smrtelných pracovních úrazu.
• Nedostatecná ochrana zamestnavatele. Zamestnanec, který utrpí úraz a je mu priznána úrazová dávka, se muze u soudu v obcanskoprávním rízení zalobou proti zamestnavateli dále domáhat náhrady újmy podle obcanského zákoníku, která podle názoru zamestnance vznikla tím, ze úrazová dávka plne nepokrývá ztrátu na výdelku. Zamestnavatelé by tak byli dále financne zatízeni. Jelikoz dávky podle zákona nekryjí skodu, lze spory ocekávat.
• Podstatne nerovnomernejsí postavení zamestnancu vuci orgánu státní správy (Ceská správa sociálního zabezpecení – CSSZ) nez vuci zamestnavateli (soucasný stav), u nehoz mohou zájmy zamestnancu úcinne obhajovat a prosazovat odbory nebo zástupci zamestnancu pro BOZP.
• Nebezpecí vzniku korupcního potenciálu vzhledem k závislosti výse dávek na individuálním rozhodnutí úredníku CSSZ a posudkových lékaru.
• Dalsí administrativní povinnosti pro zamestnavatele spojené napr. s prihlasováním zamestnancu do systému úrazového pojistení a s odhlasováním z tohoto systému.
• Zrusení tzv. motivacních prvku (systému zvýsení pojistného a slev z pojistného a prirázky k pojistnému). Jsou navrzeny pouze sankcní opatrení. Tím se snizuje motivace zamestnavatelu snizovat úrazovost a pecovat o BOZP.
• Navrhovaná právní úprava ve spojení se zavedením jednoho inkasního místa je motivována pouze snahou o posílení príjmu státního rozpoctu, bez moznosti kontroly adresného vyuzití vybraných prostredku. Úrad není schopen provádet cílenou a plosnou kontrolu vyuzívání techto príspevku a realizovat príslusná nápravná opatrení. Cílem úrazového pojistení, resp. získaných prostredku, by vedle náhrady skody mela být snaha o návrat postizeného zamestnance do práce. Cím mensí bude príjem pojistného, tím méne penez zbude na podpurné programy snizování úrazovosti a nemocí z povolání vcetne prevence a poúrazové rehabilitace postizených zamestnancu.
• Nesouhlas se zavedením jednotné sazby pojistného na úrazové pojistení ve výsi 0,4 % pro vsechny zamestnavatele. Absolutní solidarita pri výberu pojistného je povazována za demotivující opatrení, které nevytvorí ekonomický tlak na zamestnavatele jako jeden z nástroju BOZP. Podmínky práce v jednotlivých oborech jsou natolik rozdílné, ze pro nekteré zamestnavatele budou príspevky neprimerene a neoprávnene vysoké.
• Predlozený materiál zavádí platby formou dalsí dane a zamestnavatel, který pecuje o BOZP má být zatízen stejnou platbou jako ten, co se o BOZP nestará.
• Nesouhlas se zrusením Rady úrazového pojistení. Tím by se odstranil jediný kontrolní mechanismus a vse by bylo ponecháno v pusobnosti státu; zamestnavatelé i odbory by tak ztráceli jakýkoliv vliv v této oblasti.
• Vzniknou rizika z prevodu agendy úrazového pojistení, které v soucasné dobe bez vázných poruch funguje, na CSSZ, která nemá potrebné zkusenosti a ani personální a materiálové zajistení.
• Navrhovaná právní úprava je nekoncepcní, nefunkcní, nemotivacní a v zásade je namírena i proti zamestnancum samým. Navrhuje se proto znovu odlození úcinnosti zákona a zpracování nové koncepce úrazového pojistení.

Nase redakce bude problematiku zákona o úrazovém pojistení nadále sledovat. Záznam z konference muzete shlédnout zde.

Zdroj:

• Predkládací zpráva návrhu zákona, kterým se mení zákon c. 266/2006 Sb., o úrazovém pojistení zamestnancu, ve znení pozdejsích predpisu
• Konference „Predpoklady funkcního úrazového pojistení zamestnancu v CR“, která se konala 10.1.2012 v Senátu

TISKNOUT | POSLAT MAILEM