Téma týdne

Teplota na pracovisti

08.09.2008 | ZDROJ: Bozpinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

I po prázdninách se casto setkáváme s dotazy, jak je právne resena ochrana zdraví zamestnance v teplých dnech, v kterých prípadech má zamestnavatel poskytovat zamestnancum ochranné nápoje a za jakých podmínek muze zamestnavatel pracovní dobu zamestnance zkrátit. Zastavme se proto nekolika poznámkami u této problematiky.

KLÍCOVÁ SLOVA: teplota, pracoviste

Otázku ochranných nápoju vsak dnes jiz resit nebudeme, k té jsme se jiz v minulosti na nasem serveru vyjadrovali nekolikrát. Jen pro úplnost pripomínáme úvodem, ze od 1.ledna letosního roku platí nove rekodifikované narízení vlády c. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pri práci (dále jen „narízení vlády c. 361/2007 Sb.“) (nahradilo narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci, ve znení pozdejsích predpisu), takze argumentace z minulé doby v nekterých prípadech tzv. presne „nesedí“.

Predne je treba si uvedomit, ze podle ustanovení § 2 zákona c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, ve znení pozdejsích predpisu platí mimo jiné, ze zamestnavatel je povinen zajistit, aby pracoviste byla prostorove a konstrukcne usporádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zamestnance z hlediska bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci odpovídaly bezpecnostním a hygienickým pozadavkum na pracovní prostredí a pracoviste, aby pracoviste byla osvetlena, pokud mozno denním svetlem, mela stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, vetrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. To je zákonný základ, zákonná povinnost zamestnavatele.

Na ni navazuje pak narízení vlády c. 361/2007 Sb. a zejména jeho ustanovení § 3 az § 6 a § 40 a príloha c. 1, kde jsou dalsí podrobnosti.  S problémem teploty na pracovisti vsak jeste bezprostredne souvisí rada dalsích otázek jako je napr. vetrání pracoviste nebo ochrana pracovního prostoru pred prímým vlivem slunecní radiace. Platí zásada, ze na pracovisti musí být k ochrane zdraví zamestnance zajistena dostatecná výmena vzduchu prirozeným nebo nuceným vetráním. Mnozství vymenovaného vzduchu se urcuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou nárocnost tak, aby byly, pokud je to mozné, pro zamestnance zajisteny vyhovující mikroklimatické podmínky jiz od pocátku smeny. Prímému vlivu slunecní radiace lze zabránit pouzitím zaluzií, rolet a závesu nebo je mozno instalovat na pracovisti ventilátor (stolní ci stropní). V teplých dnech není vhodné vetrat místnosti otevrenými okny pres den, kdyz tím se teplota místnosti jen zvysuje.

S vetráním a mikroklimatickými podmínkami pracoviste také bezprostredne souvisí otázka klimatizace pracovist. V letním období je treba, aby i klimatizace na pracovistích reagovala na vnejsí tepelné podmínky. Urcite není vhodné, aby klimatizace pri venkovních podmínkách kolem 30^o C udrzovala vnitrní teploty napr. na 20^o C, to je velký rozdíl, správne má být klimatizace nastavená tak, ze rozdíl mezi vnitrní a venkovní teplotou není vyssí nez 5-6^o C, vyssí teplotní rozdíl muze totiz zpusobit nachlazení.

 Podmínky ochrany zdraví pri práci s rizikovými faktory vznikajícími v dusledku nepríznivých mikroklimatických podmínek, tedy záteze teplem jsou upraveny v § 4 narízení vlády c. 361/20O7 Sb.  z hlediska krátkodobé a dlouhodobé únosnosti pro zamestnance. Tato problematika je pro laika pomerne dosti slozitá. Zátez teplem je urcena mnozstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostredí, kterými se rozumí teplota vzduchu, teplota okolních ploch, rychlost proudení a relativní vlhkost vzduchu. Dlouhodobe únosná tepelná zátez je limitovaná mnozstvím vody ztracené pri práci z organizmu potem a dýcháním. Krátkodobe únosná tepelná zátez je limitovaná mnozstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí prekrocit pro zamestnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m^-2. Této hodnote odpovídá vzestup teploty telesného jádra o 0,8 K, vzestup prumerné teploty kuze o 3,5 K a vzestup srdecní frekvence na nejvýse 150 min ^-1. Dlouhodobe únosná zátez teplem se vyjadruje jako krátkodobe únosná doba práce. Za neaklimatizovaného zamestnance  se povazuje zamestnanec vykonávající práci po dobu 3 týdnu a kratsí od nástupu na pracoviste. Za aklimatizovaného zamestnance se povazuje zamestnanec vykonávající práci po dobu 3 týdnu a dobu delsí od nástupu na takové pracoviste.

V budovách se zátez teplem hodnotí podle operativní teploty t_o nebo teploty kulového teplomeru t_g ve spojení s relativní vlhkostí vzduchu a rychlostí jeho proudení. Na venkovních a polovenkovních pracovistích se zátez teplem hodnotí podle teploty vzduchu v ºC a rychlosti jeho proudení. Mnozství tepla vytváreného organizmem zamestnance pri práci se hodnotí podle energetického výdeje spojeného s touto prací. Energetický výdej (M) se vyjadruje v brutto hodnotách, kterými jsou hodnoty zahrnující i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je 1 watt na 1 m² telesného povrchu muze nebo zeny. Energetický výdej se stanoví merením nebo orientacne pomocí srdecní frekvence. Pro orientacní urcení lze také pouzít tabelární metody nebo údaje uvedené pro nekteré druhy prací v tabulce c. 1 cásti A prílohy 1.  Zátez teplem se mimo jiné posuzuje i pri práci, pri níz  nechránená kuze zamestnance prichází do prímého styku s pevným materiálem. 

 V ustanovení § 5 jsou obsazeny zásady zjistování dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce. Dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce aklimatizovaného a neaklimatizovaného zamestnance v osmihodinové smene se pri dané zátezi teplem urcí podle ztráty vody postupem upraveným v cásti B prílohy c. 1 nebo odectením  z tabulek c. 1a az 2c cásti B prílohy c. 1. Výpocet záteze teplem podle ztráty tekutin se provede, je-li práce spojená s energetickým výdejem vyssím nez 105W/m² vykonávána v pracovním odevu, který omezuje odparování potu, nebo je vykonávaná v prostredí, v nemz je relativní vlhkost pracovního ovzdusí blízká 100%. Tyto tabulky v praxi pouzíváme, kdyz v horkých letních mesících zjistujeme, jak dlouho mohou zamestnanci pracovat za urcité teploty. 

V dalsím ustanovení, v ustanovení § 6 jsou stanoveny minimální opatrení k ochrane zdraví zamestnance pred úcinky záteze teplem a blizsí pozadavky na zpusob organizace práce. To se týká v praxi pracovist, kde nelze technickými prostredky odstranit tepelnou zátez z technologie. Na nich musí být zajisteno dodrzení hodnot dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce podle tabulek c. 1a az 2c cásti B prílohy c. 1. výslovne se zde stanoví, ze dodrzení hodnot dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce se zajistuje strídáním práce a odpocinku podle výpoctu upraveného v cásti B prílohy c. 1. Rezim práce a odpocinku musí být stanoven i v prípade, ze dlouhodobe únosná práce t_sm upravená v tabulkách c. 1a az 2c cásti A prílohy c. 1, je kratsí nez doba smeny. Pri práci v pracovní smene delsí nez osmihodinové se upraví dlouhodobe únosná doba práce tak, aby ztráta tekutin neprekrocila mnozství odpovídající ztráte tekutin v osmihodinové pracovní smene. Nakonec se zde odkazuje, ze dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce v zátezi teplem na pracovistích hlubinných dolu a stanovení rezimu práce a odpocinku na techto pracovistích upravuje cást C prílohy c. 1. 

Posuzování záteze teplem vzdy zahrnuje její dlouhodobost, která je vyjádrena osmihodinovou smenou a krátkodobost, kterou se rozumí prípustná doba trvání jednotlivého výkonu práce, která je jeste únosná pro zdraví zamestnance. Opatrení k ochrane zdraví jsou stejná jako ve zruseném narízení vlády, tedy strídání práce a odpocinku, jez lze vypocíst pomocí výpoctu, novinkou je pouze, ze výpocet musí být proveden i v prípade, ze doba smeny je kratsí nez je stanovený limit dlouhodobe únosné doby práce v tabulkách 1a az 2c cásti A prílohy c. 1.

V praxi si proto musíme nejprve zaradit zamestnance podle tabulky c. 1 prílohy c. 1 k narízení vlády c. 361/2007 Sb. do trídy (napr. administrativa I. trída, prodavaci II.b trída) a pak postupovat podle cásti B prílohy c. 1 hodnoty dlouhodobe únosné záteze teplem pro osmihodinovou smenu aklimatizovaného a neaklimatizovaného zamestnance a výpocet rezimu práce a odpocinku. Z techto tabulek vsak zjistíme, ze pracovní dobu lze zkrátit zamestnanci pracujícímu v administrative, tedy ve tríde I. az v prípade, kdyz by pracoval v teplote presahující 36^o C, coz nás asi nepotesí …..

Nakonec je treba pripomenout i § 40 narízení vlády c. 361/2007 Sb., které stanoví, ze na pracovisti, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracoviste vyzadujícího zvlástní tepelné podmínky a pracoviste, na nemz nelze technickými prostredky odstranit zátez teplem z technologie, musí být zajisteno dodrzování prípustných mikroklimatických podmínek v kalendárním roce upravených v príloze c. 1 k tomuto narízení, cásti A, tabulce c. 2, s výjimkou mimorádne teplého dne. Za mimorádne teplý den se povazuje den, kdy nejvyssí teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyssí nez 30 C. Minimální operativní teploty   t _omin v kalendárním roce upravené v príloze c. 1 k tomuto narízení, cásti A, tabulce c. 2 se nevztahují na práci vykonávanou na pracovisti, na nemz nelze odstranit chladovou zátez z technologických duvodu. Maximální operativní teploty t _omax v kalendárním roce upravené v príloze c. 1 k tomuto narízení, cásti A, tabulce c. 2 se nevztahují na práci vykonávanou na pracovisti, na nemz nelze odstranit tepelnou zátez z technologických duvodu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM