Téma týdne

Spokojenost v zamestnání a výkonnost

14.04.2008 | ZDROJ: VÚBP, v. v. i. | AUTOR: Svobodová Lenka

Spokojenost v zamestnání je klícovým faktorem nejen pro pracovní pohodu, ale i pro podávání kvalitního výkonu. Výkonnost cloveka, tj. schopnost plnit urcitý pracovní výkon, je u ruzných jedincu rozlisná a mení se i u téhoz jedince (napr. vlivem únavy, nemoci, zácviku, motivace aj.).

KLÍCOVÁ SLOVA: mobbing, bossing

Spokojenost v zamestnání je klícovým faktorem nejen pro pracovní pohodu, ale i pro podávání kvalitního výkonu. Zatímco výkon je výsledkem technicko-ekonomických a osobnostních predpokladu a týká se hodnocení práce, termín výkonnost zahrnuje spíse hodnocení pracovníka. Výkonnost cloveka, tj. schopnost plnit urcitý pracovní výkon, je u ruzných jedincu rozlisná a mení se i u téhoz jedince (napr. vlivem únavy, nemoci, zácviku, motivace aj.).

Na kvalitním výkonu se nepodílí pouze vedomosti a schopnosti pracovníka, ale významnou roli hraje také jeho motivace a pracovní postoje (postoj k práci samotné, k organizaci, k nadrízeným, k pracovní skupine, k mimopracovním podmínkám práce). Motivace je predpokladem jakékoliv aktivity cloveka a má dve slozky – vnitrní (potreby, postoje, zájmy, hodnoty, ideály, návyky) a vnejsí (odmeny, tresty, príkazy, prosby, nabídky, vzory). Pozitivní motivaci posiluje úspech, který podporuje pozitivní ocekávání i sebeduveru. Na druhé strane vsak muze vést k tomu, ze clovek zacne být se svým výkonem spokojen, prestane se snazit a jeho motivace se oslabí. Clovek se slabou motivací hure udrzuje pozornost, coz se samozrejme odrazí na výsledku práce. Prílis silná motivace vsak také není vhodná, protoze sebou prinásí vysokou míru psychického napetí a vede k zúzení pozornosti, címz dochází ke snízení výkonu. Presáhne-li motivace urcitou mez, výkon se paradoxne snízí. K optimálnímu výkonu je tedy nutná primerená motivace. Zároven vsak platí, ze pracovníka je mozné motivovat pouze do úrovne jeho schopností a vedomostí.

Pracovní motivace vyjadruje postoj cloveka k práci, jeho ochotu pracovat. Motivy mohou souviset s prací samou (napr. potreba cinnosti, výkonu, smyslu, touhy po moci) anebo mohou lezet mimo vlastní práci (napr. potreba penez, jistoty, sociálních kontaktu, sounálezitosti, uznání, potvrzení vlastní dulezitosti). Pro dobrou pracovní motivaci jsou na prvním míste dulezité pocity uspokojení z práce a nekonfliktní interpersonální vztahy. Tendence cloveka dosahovat urcitého výkonu (výkonová motivace) souvisí u nekterých osob s potrebou dosáhnout úspech, u jiných zase s potrebou vyhnout se neúspechu. Mýtem je souvislost vysoké pracovní motivace a skutecného úspechu v práci. Vzhledem k tomu, ze pracovní úspech závisí na mnoha dalsích podmínkách, mohou mít motivovaní, ale méne schopní pracovníci horsí výsledky nez pracovníci schopní, byt méne motivovaní.

Výkon je rovnez ovlivnován postojem cloveka k výsledku práce. Pokud ocekává neúspech, vzrustá pravdepodobnost opravdového selhání. Oproti tomu pracovníci, kterí mají jasné, zretelné a reálné cíle polozeny ponekud výse nez dosud dosahované výsledky práce, jsou casto výkonnejsí. Úroven snazení výrazne souvisí se sebevedomím cloveka a s jeho drívejsími zkusenostmi. Zvysuje se pri prozívání úspechu, pri prozívání neúspechu se naopak snizuje.

Kazdá cinnost, kterou clovek vykonává vyvolává príjemné nebo nepríjemné pocity, proto je motivace velmi úzce spojena s emocemi. Je-li nase práce úspesná, prozíváme radost a uspokojení. Pokud ne, prozíváme zklamání az depresi. Negativní emocní ladení brání podání kvalitního výkonu a ovlivnuje proces ucení. Emoce ovlivnují kvalitu výkonu – mohou jej jak aktivizovat, tak i tlumit. K aktivite mobilizují tzv. stenické emoce – jsou podnecující, posilující, dodávají chut a energii do cinnosti, posilují sebevedomí a radost ze zivota. Oproti tomu emoce astenické aktivitu snizují, vedou k utlumení, k neschopnosti jednat, zvysují nesamostatnost, závislost, neprubojnost.

Spokojenost v zamestnání a výkonnost pracovníka je také významne ovlivnována psychickou zátezí. Nejzávaznejsím faktorem, který pusobí na cloveka v pracovním systému, je stres. Cím více ho pribývá, tím více má negativní vliv na psychické procesy a snizuje výkon jedince (blokují se ucební procesy, vnímání, zvysuje se pocet chyb, zhorsuje se prizpusobivost, dochází ke zpomalení ci útlumu). Naopak v malých dávkách skodlivý není. Mírný stres muze na výkon pusobit pozitivne – vede k adaptaci, k získávání odolnosti, stimuluje vývoj, nutí organismus ke zlepsení výkonu – stává se predpokladem aktivního zivota. Primerená hladina stresu vede k zostrení pozornosti, soustredení a k zvýsení schopnosti dobre se rozhodnout, jakou strategii zvolit. Naopak prílis nízká úroven stresu muze vést k nedostatecné pozornosti, k odkládání rozhodování, stagnaci. Tento bod je vsak subjektivní a mení se i pro kazdého jedince podle jeho zdraví a dispozic. Nejcastejsími prícinami stresu jsou vnímání nebezpecí, pocity pretízení a jednotvárnosti, úkoly náhlé, nové nebo krátkodobe termínované, malá moznost rozhodování nebo naopak prílis vysoká zodpovednost. K pocitu zvýsené psychické záteze nejcasteji prispívají monotonie, casový tlak, vnucené pracovní tempo, vícesmenný pracovní rezim nebo práce v noci.

Na motivaci k výkonu se významnou merou podílejí i zájmy cloveka, které jsou velmi dulezitým faktorem podminující úspech v kazdém povolání. Nicméne pouhý zájem jeste není zárukou úspechu. Práce konaná se zájmem vsak vycerpává podstatne méne a není stresem, je-li vykonávána v pohode, s vedomím uzitecnosti a smyslu. Stresem se naopak stává, kdyz tyto charakteristiky postrádá, kdyz je vykonávána v casové tísni a s vynalozením nadmerného úsilí
 
Stejne jako stres hraje významnou roli v otázce výkonnosti i úzkost. Pro zdravého cloveka je mírnejsí úzkost ci strach faktorem, který zvysuje aktivitu a pracovní motivovanost. Zatímco pri strední hladine úzkosti je výkon optimální, pri nízké a vysoké je naopak výkon nizsí. Clovek bez úzkosti je sice klidný a emocne vyrovnaný, nicméne nemá v sobe ani výzvu k aktivite.

Dulezitou roli krome motivace, postoju k práci a stresu hrají vztahy mezi zamestnanci. Spokojenost v zamestnání je velmi závislá na kvalite pracovních vztahu. Sociálním klima urcují osobnostní rysy pracovníku, jejich zpusob komunikace, schopnost naslouchat, vcítit se do problému druhých apod. S narustajícím stresem, rostoucí konkurencí, neustálým tlakem na zvysování výkonu a snizování nákladu na pracovisti a snahou o dosahování maximální produktivity za kazdou cenu, vsak dochází ke zhorsování pracovních vztahu. Podporovaný individualismus danou situaci jen zhorsuje a výrazne ke vzniku neutesených pomeru na pracovisti prispívá. Ackoliv se agrese, násilí, konflikty a nejruznejsí neshody vyskytovaly na pracovisti vzdy, v soucasné dobe se objevují stále casteji, jsou stále brutálnejsí a se stále tezsími dusledky. Jedním ze závazných následku patologických vztahu je sikana v zamestnání. At uz ji provozuje nadrízený – bossing anebo kolegové mezi sebou – mobbing, prítomnost techto jevu na pracovisti nikdy nevestí nic dobrého. 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM