Téma týdne

Bezpecnost pri práci na plochých a sikmých strechách

11.05.2009 | ZDROJ: | AUTOR: Klas Mojmír

Provádení montázních a údrzbových cinností, napríklad odklízení nadmerného mnozství snehu na plochých i sikmých strechách, je vzdy spojeno se znacným rizikem pádu. Proto jsme se rozhodli této problematice venovat celé Téma týdne.

KLÍCOVÁ SLOVA: strechy, práce ve výskách

Základní rizika vzniku úrazu pádem jsou tri:

• prepadnutí pres hranu strechy,
• propadnutí strechou,
• propadnutí otvorem ve strese (napr. nechránený svetlík).

Riziko vzniku úrazu není pouze pri výstavbe objektu, ale také pri zajistování provozu stavby. Predevsím v zimním období je riziko uklouznutí a následného pádu velmi vysoké. Zajistit pak napríklad vhodnou vysokozdviznou plosinu, ke které by byl pracovník kotven, je casto problematické. Pritom treba obsluha klimatizacních jednotek si vyzaduje pravidelnou prítomnost na strese.

Vsem temto moznostem lze pomerne snadno predejít pouzitím vhodných systému zabezpecení ochrany osob proti pádu. Nejcastejsím duvodem, proc nejsou tyto systémy osazovány, je úspora penez na míste, kde to není prílis vhodné. Pritom u nových staveb lze tento problém vyresit vyuzitím vhodných bezpecnostních prvku pouzitelných pri provádení stavebních prací a následne ponechat tyto kotvicí systémy pro údrzbu a dalsí práce na strese.

Základní problém spocívá v malé znalosti povinností jak projekcními kanceláremi, tak i zadavatelem stavby a jejím provozovatelem. Bohuzel i zde je spatná prehlednost príslusných právních norem obecným problémem naseho právního rádu. Svoji roli dostatecne neplní ani profesní komory, které by mohly svým clenum poskytovat dostatek potrebných informací o právních predpisech i na úseku bezpecnosti práce na strechách.

Vetsina stavebních firem je sice obeznámena s bezpecnostními predpisy pri provádení stavebních prací, ale protoze nemají casto zádnou návaznost na provozovatele stavby, nezabývají se mozností pouzít takové bezpecnostní prvky, které by na stavbe zustaly i po skoncení jejich práce. V projektové dokumentaci pak chybí i to nejzákladnejsí zpracování návrhu bezpecnostních prvku pro provoz stavby.

Je pochopitelné, ze ve velkém mnozství predpisu se projektanti orientují jen stezí, ale nelze jim to mít za zlé. Proto jako optimální je mozné videt postup, kdy firmy, které na nasem trhu nabízejí tyto systémy, poskytnou zpracovatelum projektových dokumentací, prípadne i vlastníkum jiz existujících objektu odborné poradenství nebo i vypracování projektu bezpecnostních prvku na danou stavbu.

Zpusoby resení bezpecnosti na strechách

Vhodné systémy zabezpecení osob proti pádu lze rozdelit do dvou základních skupin.

1. Prenosné kotvicí prostredky. Jejich nevýhodou je, ze pro vlastní údrzbové práce na strechách nezustávají a ze tedy slouzí pouze firme, která provádí konkrétní cinnost pri výstavbe. Pro údrzbu je nutné resit zabezpecení osob následne, coz zvysuje náklady.
2. Trvalé kotvicí systémy. Po dokoncení stavby zustávají na strese a jsou k dispozici pri kontrole a údrzbe napr. vzduchotechniky ci klimatizace nebo pro bezné opravy, údrzbu, prípadne pri odklízení nadmerného mnozství snehu. Jakékoliv dodatecné osazování na jiz hotových strechách je slozité vzhledem k zajistení potrebné vodotesnosti v míste osazení kotevních prvku.

Ze vsech systému lze volit dva základní, prípadne jejich kombinaci. Jsou to:

• jednotlivé kotvicí body – jejich nevýhodou je pomerne vysoká cetnost techto bodu a moznost pádu pri uchycování se k dalsímu kotevnímu bodu;
• lanové systémy – umoznují snízit pocet kotevních bodu a tím i poctu prostupu, vylucují riziko chyby pri uchycování se k dalsímu jednotlivému bodu. Navíc mohou být provedeny i jako prubezné, které v oduvodnených prípadech poskytují vysoký pracovní komfort;
• kombinace techto dvou systému – vhodné resení i tam, kde se predpokládá velká síre pohybu osob; na techto místech se uplatní lanový systém. Tam, kde práce probíhají v relativne malém prostoru, lze pouzít jednotlivé kotevní body. Ty je mozné osadit i na vhodné konstrukce, napr. na vzduchotechniku.

Nejcastejsí chyby v plánování, resp. projektování bezpecnostních prvku

• Nesprávná vzdálenost k nejvzdálenejsímu místu predpokládaného pohybu osob, a tím moznost zvolení nesprávné délky lana osobního úvazu a velké výsky volného pádu. Výska volného pádu nemá presahovat 2,0 m

• Nerespektování ploch, které brání volné výsce pádu, jako jsou napríklad nizsí stríska, níze lezící balkon a dalsí.

• Nepocítá se s místem výlezu na strechy. Pracovník pak nemá v odpovídající vzdálenosti od zebríku nebo plosiny moznost uchycení lana a musí prekonat urcitou vzdálenost, aniz by byl jisten.
• V okolí míst mozného propadu otvory ve strese, zejména v blízkosti svetlíku, nejsou osazeny kotvicí prvky. Pri cistení nebo oprave svetlíku muze pracovník snadno propadnout otvorem.
• Klimatizacní jednotky umístené na strechách vyzadují castou prítomnost poverené osoby. Bývají vsak mnohdy umísteny v blízkosti hrany prepadu, ovsem není zajisten bezpecný prístup z místa výlezu na strechu ani bezpecný pohyb v okolí techto jednotek.
• Sikmé strechy casto nejsou z hlediska bezpecnosti pohybu na nich reseny vubec. Pri tom kotevní hák, který umozní jak poutání, tak bezpecné polození zebríku je financne málo nárocným resením.
• U provozovatele (správce, údrzby) budovy není ulozen osobní úvaz s potrebnými soucástmi tak, aby mel moznost je pouzít kazdý, kdo je poverený vstupem na strechu.

Záverem lze konstatovat, ze nedostatecné resení bezpecnosti práce na strechách patrí k velkým problémum naseho stavebnictví a provozu budov. Pády ze strech mají témer vzdy vázné následky. Proto poverení oprávnené firmy zpracováním technického resení a také osazení bezpecnostních prvku je rozhodne správnou volbou.

Autor je atestovaným technikem v oboru stresních kotvících bezpecnostních prvku

TISKNOUT | POSLAT MAILEM