Téma týdne

Analýza rizik a stárnoucí pracovní síla

01.12.2008 | ZDROJ: OIP pro Stredoceský kraj | AUTOR: Elbel Jaromír

Výsledkem velkého hospodárského a sociálního pokroku a pokroku oblasti lékarských ved, který Evropanum umoznuje zít déle v pohodlí a bezpecí, je stárnutí obyvatelstva, neboli zvysování podílu starsích osob. Tento fenomén prinásí mj. nutnost vytvorit prostredí vhodné pro aktivní zivot a vytvorit vhodné pracovní prostredí umoznující delsí zapojení stárnoucí populace do pracovního procesu.

KLÍCOVÁ SLOVA: stárnutí, starsí pracovníci, analýzy

Toto Téma týdne má ukázat návrhy v oblasti analýzy rizik tak, jak byly formulovány behem Tematického dne, který se konal v rámci plenárního zasedání SLIC ( poradního výboru EK vedoucích predstavitelu národních inspektorátu práce), behem slovinského predsednictví EU v první polovine letosního roku.

Úvod

Pod názvem „analýza rizik a stárnoucí pracovní síla“ probehla diskuse Tematického dne v rámci plenárního zasedání SLIC, Výboru vedoucích predstavitelu národních orgánu inspekce práce CS EU, dne 10.3.2008, ve slovinském Brdu. Krome vrcholných predstavitelu orgánu inspekce práce se Tematického dne úcastnili zástupci Mezinárodní organizace práce, Evropské Agentury pro BOZP v Bilbau, Eurofondu Dublin, zástupci zamestnavatelu a zamestnancu ze Slovinska a prednáseli i vedectí pracovníci Univerzity v Lublani. Protoze jsem mel moznost se Tematického dne úcastnit, rád bych se podelil o získané poznatky z prubehu jednání.

Východiska

Stárnutí obyvatelstva, to znamená zvysování podílu starsích osob je predevsím výsledkem znacného hospodárského a sociálního pokroku a pokroku v oblasti lékarské vedy, který Evropanum umoznuje zít déle a který v historii nemá obdoby.

Na druhé strane ale tato skutecnost prinásí jeden z nejvýznamnejsích problému, se kterým se bude nutno v prístích letech vyporádat. Prihlédneme-li k celkové globalizaci ekonomiky a k pozadavkum Lisabonské strategie pro rust, zamestnanost a udrzitelný rozvoj dospejeme k záveru, ze stárnutí obyvatelstva je problém, který muzeme zvládnout, vyuzijeme-li prílezitosti, které nám nabízí.

Stárnutí obyvatelstva jak v celé EU-27, tak v jednotlivých clenských státech je výsledkem ctyr základních, vzájemne se ovlivnujících trendu.

• nízký prumerný pocet detí na jednu zenu (cca 1,5, pritom k zajistení „obnovy“ populace je zapotrebí nejméne 2,1)
• celkový pokles plodnosti po poválecném baby-boomu
• zvýsení strední délky zivota (o 8 let od r. 1960)
• imigrace ze tretích zemí, s ruzným prístupem k otázce porodnosti (z dlouhodobého hlediska se nepredpokládá významný vliv na zvýsení porodnosti).

Vzhledem k temto trendum by se mela míra závislosti, tzn. pocet osob ve veku 65 let a více k poctu osob ve veku 15 az 64 let, do r. 2050 zdvojnásobit. To znamená, ze, na kazdého obcana starsího 65 let v roce 2050 by mely pripadnout pouze dve osoby v produktivním veku (nyní to jsou v prumeru ctyri).
Stárnutí populace prinásí i regionální a sociální dusledky (nabídka zbozí, základní verejné sluzby – zdravotnictví, skolství, dopravní sluzby) a zvysující se pocet osamelých starsích osob. Snizování populace v produktivním veku bude pro prístí desetiletí vykompenzováno nutným prizpusobením politiky zamestnanosti, postupne se bude prodluzovat vek odchodu do duchodu. To prinese pozadavky na zvýsení zamestnanosti jak muzu, tak hlavne zen.

Starsí pracovní síla a delsí aktivní zivot by nemely znamenat méne produktivní pracovní sílu. K poklesu fyzických a dusevních schopností dochází az ve velmi vysokém veku a tento pokles je progresivní. U jednotlivých osob se tento vek i velikost poklesu velmi lisí a muze být zmírnen vhodnými politikami v oblasti zdravotnictví, zamerenými na prevenci. (Pouhé dosazení fyzického veku nemuze být kritériem pro hodnocení.) Mimo to, tento pokles muze být kompenzován vhodnou úpravou organizace práce a efektivnejsím vyuzíváním informacních a komunikacních technologií. Na opak výhodou je  rozsah zkuseností a postupne se zvysující vzdelání. Nárust strední délky zivota musí být nutne spojen s dobrým zdravotním stavem bez telesné nezpusobilosti.

Pozadavky

Slozitost problematiky vyzaduje prijmout celkovou strategii a jak na celoevropské úrovni, tak národní i podnikové stanovit základní smery a cíle a k nim potrebné úkoly a opatrení.

Pri tom dopady stárnutí populace nesmí nést pouze mladsí obyvatelstvo, zejména z duvodu ohrození mezigeneracní solidarity. (Nejedná se pouze o oblast financní, ale i o ostatní dopady – napr velmi negativne muze být vnímáno rusení porodnic v nekterých zdravotnických zarízeních. Samo prodlouzení délky zivota není problémem. Je jím spíse neschopnost nedávných, prípadne soucasných politik (zamestnanosti) prizpusobit se novému demografickému rádu. Shora uvedené je výtahem ze „Sdelení Komise - Demografická Budoucnost Evropy – ucinme z problému výhodu“ ze dne 18. ríjna 2006. Nejedná se o teoretické úvahy. Mezi roky 1980 a 2005 poklesl pocet evropské populace mladsí 14 let z 24% na 16% a naopak ve stejném období vzrostl pocet starsích 65 let z 11% na 14,5%.

Návrhy resení

Predevsím musíme odpovedet na dve otázky.

1. Jaké je hlavní poselství citovaného dokumentu pro oblast, která je predmetem naseho  zájmu?
2. Máme zájem stav pouze akceptovat, nebo budeme situaci resit? Tedy máme zájem vyuzít pracovní potenciál stárnoucí populace?

Odpoved na první otázku je pomerne snadná - pripravit se na ocekávanou situaci a vytvorit lepsí, zdravejsí a bezpecnejsí pracovní prostredí (ve smyslu vsech  souvisejících aspektu). Je to ale nový pozadavek? cl. 1 Smernice 89/391/EHS, (tzv. Základní smernice), která byla transponovaná do vsech národních právních rádu EU-27 stanoví: “Predmetem této smernice je zavádení opatrení ke zlepsování bezpecnosti a ochrany zdraví zamestnancu pri práci. (k tomu obsahuje vseobecné zásady pro prevenci rizik)

Odpoved na druhou otázku by mela být zejména v kontextu Lisabonské strategie jeste snadnejsí - ano, chceme tuto sílu efektivne vyuzít. Potom musíme zpracovat základní odhad rizik, která zapojení stárnoucí populace do pracovního procesu prinásí. Výsledky by pak mely být promítnuty do príslusných politik, v nasem prípade na podnikové úrovni. Jsme schopni jednoznacne stanovit cílovou skupinu? Jsme schopni stanovit kritéria  „stárí“ u zamestnancu? Nemusíme provádet zádný rozsáhlý pruzkum a víme, ze toto neumíme. Potom musíme provádet analýzu rizik pro vsechny cílové skupiny bez ohledu na vek a zohlednovat základní faktory podle konkrétních podmínek pracoviste a dostupných lidských zdroju (vek, vzdelání, délku praxe v konkrétním pracovním zarazení, predchozí zatízení pracovním prostredím, znalosti a dovednosti, pohlaví, fyzické a dusevní schopnosti, atd.)V neposlední rade musíme zohlednit schopnost a ochotu prijímat zmeny (nekdy jsou to obavy) napr.:

• nové formy práce (cástecný úvazek, nepravidelnost pracovní doby, nocní práce, agenturní zamestnávání, teleworking, samozamestnávání)
• rizikovost, monotónnost práce, práce v neprirozené poloze atd.
• následky predchozích úrazu a nemocí (z povolání), celkový zdravotní stav.

Specifika

Konkrétne co je vhodné zohlednit v jednotlivých bodech:

Se stoupajícím vekem obvykle, vzhledem k predchozím, mnohdy negativním zkusenostem, klesá ochota prijímat zmeny, nekteré situace dokonce mohou být povazovány za neprijatelné (cástecné úvazky, teleworking, sezonní práce atd.)
Se vzrustajícím vekem muze docházet k castejsím a závaznejsím psychosociálním problémum. Prodluzuje se reakcní doba a zvysuje se dispozice k únave. Prípadné pracovní úrazy mohou být závaznejsí. Pri delsí expozici nebezpecným cinitelum behem celého pracovního zivota se muze projevit  vetsí náchylnost k rozvoji nemocí z povolání.
Na druhé strane vetsí zkusenost a úroven znalostí vzhledem k celozivotnímu ucení, muze výrazne prispet k usnadnení pracovních cinností. Délka praxe je významný cinitel, který muze ovlivnit úrazovost, prípadne pocet nemocí z povolání. Statistika CR ukazuje, ze bez ohledu na vek, témer polovina (44%) vsech pracovních úrazu je vykazována u zamestnancu behem prvních trech let zarazení na danou pracovní cinnost. Chceme-li se tedy vyhnout znacným ztrátám, musíme vzdy zajistit vysoce kvalitní skolení a zácvik.
Rozhodujícím faktorem pro analýzu rizik je pohlaví zamestnance. V závislosti na veku dochází k výrazným diferenciacím. U zen obvykle jeste získávají prioritu vazby na rodinu (zejména péce o vnoucata). Tento fenomén muze mít výrazný vliv pri rozhodování o prioritách u kazdého jednotlivce a tím o setrvání v pracovním pomeru za daných podmínek.
Monotonost a cinnost v neprirozené poloze zvysuje únavu, která se s vekem nutne dostaví dríve. Zároven se dríve mohou projevit poruchy pohybového ústrojí. Nutné fyziologické zmeny, které prinásí stárnutí mohou spolecne s  psychosociální zátezí predstavovat znacná rizika pro chod podniku (zdravotní nezpusobilost k práci).

Trh práce

Skladba „volné“ pracovní síly na trhu práce bude vsak znacne omezená. Bude proto nezbytné provést nutné a potrebné zmeny pracovního prostredí a prizpusobit je konkrétním zamestnancum. Mnohem vetsí pozornost bude nutno venovat skolení a zácviku zamestnancu jak pri jejich prijímání, tak pri jakýchkoliv zmenách na pracovisti.
Bude nutno, mnohdy znacne flexibilne, provést a prubezne provádet úpravu pracovních podmínek a predevsím více provázat pracovní a soukromý zivot, zejména starsích zamestnancu. Zahranicní zkusenosti ukazují, ze mnohdy je nezbytná ucelená rehabilitace (prubezne, nebo v pravidelných lhutách) jako soucást, nebo navazující na pracovní proces, která umozní trvalé aktivní zapojení starsích zamestnancu do pracovního procesu.

Záver

Cílem príspevku není odradit  potenciální zamestnavatele, ale priblízit oblasti které bude nutno resit pri príprave  vhodného pracovního prostredí pro starsí zamestnance tak, aby bylo mozno plne vyuzít jejich znalosti, schopnosti a dovednosti získané celozivotní zkuseností. Pres veskerou nárocnost, kterou  zamestnávání stárnoucí populace muze, nebo zdánlive prinásí je nutno konstatovat, ze cím dríve objeví podnikatelé tento zdroj kvalitní pracovní síly a naucí se jej vyuzívat, tím dríve zajistí trvalou konkurenceschopnost svých podniku.

Pouzitá literatura

1. Rada EU: Sdelení Komise – Demografická budoucnost Evropy – ucinme z problému   výhodu, Brusel 18.10.2006
2. MPSv CR: Národní program prípravy na stárnutí na období let 2008 az 2012, Praha 2008 ISBN 978- 80- 86878- 65- 2
Príspevky úcastníku diskuse Tematického dne 10.3.2008:
3. Borut Brezovar (Labour Inspectorate of the Republic of Slovenia)  - Risk Assessment and Ageing of Working Population
4. Jukka Takala (European Agency for Safety and Health at Work)  - Extending productive working life
5. Jean-Michelle Miller (Dublin Foundation) - Quality of work and employment for older workers
6.Mojca Krzan (Faculty of Medicine, University of Ljubljana, Slovenia) - Physiology of ageing
7. Bettina Splittgerber (Hessenian Ministry for Social Affairs, Germany) - Changing attitudes towards an ageing workforce
8. Elsbeth Huber (Unit of Occupational Medicine and Occupational Hygiene Division Labour Inspectorate, Austria) - Risk Assessment and activities of the labour inspectorate
9. Tomi Hussi (Finnish Institute of Occupational Health, Finland) - Attitudes toward ageing of population
10. Zdravko Bucar  (Revoz d.d. Concern, Slovenia) - Ageing of work population and measures - Example of good practise
11. Alenka Avbersek (Chamber of Commerce, Slovenia) Risk assessment and competitive position of Economy

TISKNOUT | POSLAT MAILEM