Téma týdne

Spolehlivost lidského cinitele krizových manazeru krajských úradu

21.09.2009 | ZDROJ: VSB– TU Ostrava, FBI | AUTOR: Foldyna Libor

Vybrat vhodnou metodu - jak jsou lidé spolehliví - není jednoznacné. V etape definice problému je treba identifikovat kritické cinnosti a chyby. Vhodným metodickým postupem lze provést výber (seznam) a popis strucné vystizné charakteristiky pracovních pozic s prímou vazbou na konkrétní pracovní nasazení odvolatelných (neodvolatelných) zamestnancu krizového rízení.

KLÍCOVÁ SLOVA: bezpecnost, lidské chyby, rozhodnutí, expertní hodnocení

Bezpecnost

Bezpecnost je zálezitostí vsech úradu, vsech organizací i jednotlivých obcanu a informovanost je základním predpokladem pro jejich rozhodování. Clovek zpusobuje radu nezádoucích událostí, které se odehrávají ve svete kolem nás, at úmyslne ci neúmyslne. Je otázkou, zda bezné porusování bezpecnostních predpisu je úmyslné ci neúmyslné. Nikdy se nedosáhne absolutního vyloucení chyb, protoze podmínky v lidském systému, který zahrnuje také systémy vytvorené clovekem jsou znacne rozmanité a promenné. Zpravidla se jedná o jeho bezprostrední selhání, prípadne v dusledku pusobení skrytých faktoru, jez jsou výsledkem jednání lidí.

Soucasný stav problematiky

Za soucasného stavu se zamestnanci, kterí provádejí výkon správní cinnosti pri zajistení ochrany obyvatel v krizovém rízení, rídí zákonem c. 312/2002 Sb., o úrednících územních samosprávných celku a zmene nekterých zákonu, ve znení pozdejsích predpisu. Pro starosty obcí jsou organizována dalsí skolení pro doplnení znalostí z této oblasti. Jestlize bereme v úvahu stav, ze volby do samosprávních celku jsou organizovány kazdé ctyri roky, osoby rozhodující v krizových stábech obcí na tuto práci nejsou dostatecne odborne pripraveni. Zvláste nevhodným se mi jeví výber a príprava kolektivu krizového rízení ve státní správe,
kde dochází k casté fluktuaci zamestnancu, cástecne také zpusobenou výsledky voleb do samosprávy. Dále prispívá k castému pohybu zamestnancu soucasná globalizace sveta a na cinnost krizových stábu muze mít vliv i ruzný kulturní postoj zamestnance a to, ze doposud nenabyl úcinnost zákon c.218/2002 Sb. o sluzbe státních zamestnancu ve správních úradech (Sluzební zákon), který by pomohl stabilizovat zamestnance na techto postech.

Z mých osobních zkuseností clena krizového stábu Stálého operacního centra Armády Ceské republiky je krizové rízení realizováno podle stupne aktivity a vlastní rízení jednotek je provádeno vícestupnove, v rámci stávající organizacní struktury. Vlastní odezva na krizovou situaci rízenou v reálném case je provádena pomocí operacních stredisek. Celková délka procesu zustává na operacním dustojníkovi ve smene. Z tohoto duvodu se mi jeví i v ACR jako nedostatecné kritérium provádet výber pro osoby zarazené zvláste pro tyto funkce pouze psychotestem provádeným pred prijetím do sluzebního pomeru. Zamestnanci pracující v krizovém rízení se mohou vzdelávat ve specializovaných skolících strediscích, kde získávají zvlástní odbornou zpusobilost.

Teoretické základy hodnocení lidského cinitele

Základní teoretické zpusoby, které lze pri tomto výberu aplikovat jsou:

1. Bourdonuv skrtací test
2. Zácvik s pestováním návyku
3. Pozorování návyku chování
4. Sociální vazby
5. Assessment Centrum
6. Metoda (HRA) Analýza spolehlivosti lidského cinitele
7. Metoda (HFACS) Analýza lidského faktoru a klasifikacní systém

Matematické vyjádrení rizika

Muzeme teda vubec matematicky vyjádrit riziko? Jako príklad mozného zpusobu resení se nám nabízí armádní moznost hodnocení rizika, jez je spojené s nejistotou, která vzniká tak, kdyz clovek vnímá svou neschopnost znát výsledek s jistotou (jistota je stav, který nevyvolává jakékoliv pochybnosti). Matematicky lze riziko vyjádrit rovnicí

(Risk) R = Prob (NV) ∙ Loss (NV)

R - riziko,
Prob (NV) - pravdepodobnost nepríznivého výsledku,
Loss (NV) - vzniklá ztráta zaprícinená nepríznivým výsledkem.

Pravdepodobnost se pohybuje v intervalu od nuly do jedné [0;1], ztráta se normalizuje v intervalu [0;1], kde 0 znací, ze ke ztráte nedoslo, 1 znací maximální ztrátu. V techto  mezích se urcuje i riziko. Výsledkem etapy rízení rizika je rozhodnutí, tedy volba jedné z variant. K negativnímu jevu vsak vubec nemusí dojít. Rozhodování je subjektivní zálezitostí, k jehoz objektivizaci lze prispet ruznými metodami: napríklad vsestrannou analýzou, expertním hodnocením, kvalitou informací a podkladu atp. Obvykle se uvádí hodnota pravdepodobnosti úspechu pri rozhodování v podmínkách rizik 0,6, coz znamená prijatelné riziko neúspechu 0,4. Uvedené hodnoty platí v prípade, kdy jsou doprovázeny nízkými postihy. Existuje ale skupina manageru schopných pristoupit na tyto hodnoty i pri vysokých postizích. Získají se krivky dvou extrému, mezi nimiz probíhají osobní krivky bezných manageru, kterí jsou ochotni hazardovat, kdyz jde o málo, ale stávají se opatrnými (vyzadují pravdepodobnost úspechu znacne vyssí nez 0,6), jsou-li ztráty a postihy vysoké. Z obr. 1 rovnez vyplývá, ze bude-li se normovat postih v intervalu od nuly do jedné [0;1], samotné riziko se bude rovnez pohybovat v intervalu hodnot od nuly do jedné [0;1].

Obr. c. 1 Graf rozhodování v managementu rizika

Pri 100% nadeji na úspech a nulovém postihu je riziko nulové (hodnota 0). Pri nulové nadeji na úspech a vysokém postihu je riziko jisté (hodnota 1). Je-li riziko prijatelné a nikoli bezvýznamné a potenciál zisku znacný, následuje vypracování plánu preventivních opatrení za úcelem jeho redukce. Pro zbylá rizika, která nelze efektivne snízit, se zpracovávají havarijní plány. Efektivnost snízení rizika se vyjadruje rovnicí (2).

ESR - efektivnost snízení rizika,
R^_puvodní - riziko puvodní,
R_snízené - riziko snízené.

Získané informace ukazují, zda je cinnost pod kontrolu, ci není. Dále poukazují, které  faktory procesu jsou z hlediska spolehlivosti lidského cinitele problematické (napr. návrh procesu, návrh pracoviste, kompetentnost pracovníku, dokumentované postupy atd.) a co se dá udelat pro zlepsování spolehlivosti lidského cinitele v rámci této cinnosti. Expertní hodnocení predpokládá skupinu expertu, která dokáze odhadnout pravdepodobnost chyby na základe informací o charakteru a okolnostech cinnosti. Zádné kvantitativní techniky nejsou stoprocentne presné, jsou to vzdy pouze odhady, ale nekteré zdá se dávají pomerne dobré výsledky.

Literatura

Sebesta, M.: Management rizik. S-2183, VA Brno 2003, 63p.
Komárek, J.: Vojenský management II. S-1746/2, VA Brno 2001, 72p.
Letecko-lékarský výcvik podle standardu NATO STANAG 3114 „Aero-medical training of
flight personnel“. Praha 2001, 4.sv. WIEGMAN, DA. – SHAPPELL, SA. Human error
analysis of commercial aviation accidents: application of the Human Factors Analysis and
Classification System (HFACS). Aviat. Space Environ. Med., 2001, vol. 72, p. 1006–1016.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM