Téma týdne

Nejcastejsí príciny selhání lidského cinitele pri údrzbe elektrického zarízení

04.07.2011 | ZDROJ: Konference BOZP 2011 | AUTOR: Pastuszek Martin

Tento clánek je zameren na nejcastejsí príciny incidentu pri provádení údrzby elektrických zarízení distribucní soustavy na území Ceské republiky. Mezi distribucní soustavu radíme i systémy merící, ochranné, rídící, zabezpecovací, informacní a telekomunikacní techniky.

KLÍCOVÁ SLOVA: elektrická zarízení, lidský faktor

Cást I.

Distribucní soustava (DS) je vzájemne propojený soubor vedení a zarízení 110 kv, s výjimkou vybraných vedení a zarízení 110 kv, která jsou soucástí prenosové soustavy, a vedení a zarízení o napetí 0,4/0,23 kv, 3 kv, 5 kv, 6 kv, 10 kv, 22 kv a 35 kv slouzící k zajistení distribuce elektriny na vymezeném území Ceské republiky. Mezi distribucní soustavu radíme i systémy merící, ochranné, rídící, zabezpecovací, informacní a telekomunikacní techniky.

Údrzba jako základní prvek technické prevence

Údrzba elektrických zarízení distribucní soustavy patrí k základním prvkum technické prevence k zajistení bezpecnosti a spolehlivosti provozu. Údrzbou elektrického zarízení jsou vsechny druhy oprav, cistení, odstranování závad a poruch elektrického zarízení vcetne merení a zkousek jejich funkcního stavu provádených v rámci údrzby.

Obecne platí, ze základní povinností zamestnavatele v souvislosti s údrzbou zarízení jsou obsazeny v právních a ostatních predpisech k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci (Zákoník práce, Zákon 309/2006, narízení vlády 101/2005, narízení vlády 378/2001, CSN331500, pravidelná kontrola a údrzba energetického zarízení rízena „Rádem preventivní údrzby" apod). V této souvislosti je zamestnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zarízení, dopravní prostredky a náradí byly pravidelne a rádne udrzovány, kontrolovány a revidovány. Stejne tak zamestnavatel zajistí stanovení termínu, lhut a rozsah kontrol, zkousek, revizí, termínu údrzby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviste, vcetne urcení osoby zajistujících jejich provádení.

Provádení údrzby zarízení je spojeno vetsinou o neobvyklou práci, nerutinními úkoly a casto se provádí za nestandardních pracovních podmínek. Úkony spojené s údrzbou zarízení predstavují z hlediska míry rizika práci vysoce rizikovou. Pri provádení údrzby dochází casto ke kumulaci rizikových faktoru na jednom pracovisti, jakými jsou fyzikální a chemické rizikové faktory, extrémní mikroklimatické podmínky, ergonomická rizika, fyzická zátez, psychická zátez a dalsí rizika (riziko pádu z výsky, zasazení cástmi zarízení apod.).

Cinnosti spojené s údrzbou zarízení lze rozdelit na údrzbu:

• preventivní (proaktivní) - kombinace vsech technických a administrativních cinností zamerených na udrzení provozuschopného a bezpecného stavu elektrického zarízení provádených v souladu se stanoveným plánem,
• nápravnou (reaktivní) - jedná se o nepredpokládané, náhlé opravy a odstranování drobných závad pri poruchách behem provozu elektrického zarízení.

Príciny incidentu pri údrzbe elektrického zarízení

Rada incidentu na zarízení DS je spojena s údrzbou elektrického zarízení. Mezi nejcastejsí prípady patrí úraz, jehoz zdrojem je elektrina a dále úrazy zpusobené pádem z výsky.

Dle statistik úradu Eurostat zemí EU je dokladováno, ze v odvetví dodávky elektriny, plynu a vody souviselo v roce 2006 s operacemi údrzby 50 % úrazu ve Finsku a Belgii, 34 % ve Spanelsku a 23 % v Itálii.

Z hlediska dlouhodobé statistiky údrzba elektrických zarízení distribucní soustavy predstavuje priblizne 47 % incidentu z celkového poctu. Kritické cinnosti, pri kterých vzniká zvýsený pocet incidentu (absolutní pocet prípadu) je pri údrzbe na zarízení vysokého napetí, zejména na venkovních vedeních. Znacne vysoká je úrazovost v souvislosti s výmenou, ci montází nových prvku merení a zbytek tvorí práce na zarízení nízkého napetí. Korigujeme-li vsak mnozství incidentu pomocí váhového kritéria zohlednujícího mnozství prací provádených na daných zarízeních, je zrejmé, ze nejkritictejsí je opravdu práce na zarízení vysokého napetí a následne práce na zarízení nízkého napetí. Podstatnejsí statistická závislost byla zjistena u doby vzniku incidentu behem pracovní smeny. V dobe pred polední prestávkou, po ní a dále pred koncem smeny se zvysuje riziko úrazu a to zrejme vlivem mensí soustredenosti pracovníka na práci, snahu o urychlení práce, coz vede také k podcenování rizika pri práci na zarízeních.

Nejkritictejsím místem pracovního procesu je bezesporu pouzívání pracovních pomucek, osobních ochranných pracovních prostredku a nedostatecná organizace práce. U úrazu klasifikovaných jako smrtelné nebyly pracovní pomucky pouzity ani v jednom prípade.

Daleko bezpecnejsí se ve vazbe na zpusob provádení cinností na zarízení jeví práce provádená formou PPN (práce pod napetím), kde k incidentum prakticky nedochází.

Zajímavým poznatkem pro hodnocení ukazatelu úrazovosti jsou cinnosti pri kalamitních stavech (záplavy, povodne, silný vítr apod.), kde v extrémních, nestandardních podmínkách pro výkon práce incidenty prakticky nevznikají. Jde o krizové a stresove nárocné operace s durazem nejen na organizaci práce (kolektivní odpovednost), ale zejména na vyhodnocení rizik a chování jednotlivcu. Nárocnost na soustredenost, vnímání velikosti rizika a dulezitost správného a rychlého rozhodnutí cástecne vylucuje selhání lidského cinitele. Je otázkou, zda pri vypjatých situacích jsou reakce a volby postupu práce kazdého cloveka natolik ovlivneny starostí o ochranu vlastního zdraví a ostatních osob.

Je pravda, ze kdyz clovek umí, zná a chce, tak situace, které vzniknou v míste a case resí s urcitou odpovedností, citlivostí a „zdravým selským" rozumem. Lze ríci, ze krizové situace neresí zcela automaticky. Tyto poznatky vyplývají z analýz vzniklých mimorádných událostí spojených s cinnostmi na zarízeních distribucní soustavy.

Nelze pracovníkovi konajícímu údrzbu automaticky nastavit postup jednotlivých pracovních operací, lze vsak ovlivnit jeho chování „vypestováním" urcitých zásad a standardu, které se stanou základní potrebou jeho kazdodenních cinností pri výkonu práce. Nemalou roli zde sehrává rízení údrzbárských cinností. Tyto aspekty jsou pro bezpecnost práce velmi dulezité. Výber pracovníku, kterí svým prístupem, znalostmi a vystupováním jsou opravdovou autoritou týmu není jednoduché vychovat. To vyzaduje systematický prístup, který je zalozen na kulture a loajální platforme organizace. Je to dlouhodobý a cílený proces, který vyzaduje i výchovu techto pracovníku také v oblasti týmové práce. Ne kazdý jedinec, treba i odborník ve svém oboru, je vhodný pro rízení pracovní skupiny.

Kazdý clovek vnímá a prijímá nebezpecí a s tím spojené riziko jinak. V rade prípadu se nezachová stejne, zálezí na celé rade faktoru. Jedná se o:

• subjektivní faktory (zdravotní stav, aktuální psychický stav, sociální zázemí, znalosti, zkusenosti, výkonová kapacita - neuropsychická stabilita, pozornost, psychomotorika, unavitelnost apod., osobnostní vlastnosti a sociabilita),
• technické faktory (pracovní prostredí - fyzické podmínky, dosazitelnost apod., pracovní prostredky - pouzívané nástroje, ochranné pomucky apod., technologické procesy - uzívaná technologie práce, zpusob komunikace apod., zpusob a prubeh práce - dodrzování pracovních postupu, klimatické podmínky),
• sociálne-ekonomické faktory (organizace práce a styl rízení, hodnocení a odmenování pracovního výkonu, sociálne-psychologická atmosféra na pracovisti).

Soucasné sociálne-psychologické výzkumy v oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci vedou k poznatku, ze dodrzování BOZP v organizacích a firmách je ovlivneno predevsím tím, jak zamestnanec vnímá a hodnotí následující oblasti:

• jaké postoje k bezpecnosti práce má celá organizace ci firma;
• jaké úcinky (v oblasti personálního rozvoje, zvýsení socioprofesního statusu apod.) muze mít pro nej dodrzování bezpecnostních predpisu;
• jaký status v organizaci ci firme mají specialisté BOZP;
• jaká je úroven rizikovosti pracovního místa a srovnání s jinými,  obdobnými v organizaci;
• jak hodnotí dulezitost a efektivnost prípravy a výcviku k bezpecnému chování;
• jaký je vztah mezi dodrzováním bezpecnostních predpisu a produkcí, resp. odmenou za práci.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

 

SEZNAM KAPITOL

• Cást I.
• Cást II.