Téma týdne

Ridici referentských vozidel a zamestnavatel

31.05.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Jelikoz dotazu na téma ridicu "referentu" chodí do redakce BOZPinfo.cz stále dost a dost, rozhodli jsme se mu venovat samostatné Téma týdne.

KLÍCOVÁ SLOVA: ridici

Zamerujeme se zde predevsím na tyto otázky: Muze zamestnavatel vyzadovat po zamestnanci odpolední (vecerní) cestu pro potrebu firmy po odpracování standardních 8 hodin kancelárské práce? Muze v prípade odmítnutí zamestnance nejak postihnout? Je cas strávený rízením referentského vozidla mimo standardní pracovní dobu povazován za výkon práce? Lze za takovou dobu vyzadovat po zamestnavateli mzdu? Muze zamestnanec odmítnout cestu pres celou republiku, napr. v dobe snehové kalamity, kdyz jednání není nezbytné a je presvedcen, ze jde o zbytecný hazard se zdravím?

Pracovní cesta je v podstate zmena pracovní smlouvy (zmena místa výkonu práce) a tu zamestnavatel nemuze provést bez souhlasu zamestnance - to zakazuje Listina základních práv a svobod (povinnosti mohou být ukládány toliko na základe zákona a v jeho mezích). Proto také zákoník práce v § 42 stanoví, ze pracovní cestou se rozumí casove omezené vyslání zamestnance zamestnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zamestnavatel muze vyslat zamestnance na dobu nezbytné potreby na pracovní cestu jen na základe dohody s ním. Zamestnanec na pracovní ceste koná práci podle pokynu vedoucího zamestnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Starý zákoník práce k tomu dodával jeste, ze zamestnavatel muze vyslat zamestnance na dobu nezbytné potreby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouve. Proto také zamestnavatelé po r. 2001 casto se zamestnanci sjednávali v pracovní smlouve tzv. generální pardon, tedy moznost vysílání zamestnance na pracovní cestu. V tom prípade, kdyz zamestnanec zamestnavateli jednou takový souhlas predem dal, muze dnes jiz tezko argumentovat, ze na pracovní cestu jezdit nebude. Sjednání souhlasu s vysíláním na pracovní cestu v pracovní smlouve je vsak nepraktické, zamestnanci stárnou, mení se jejich zdravotní stav, jejich rodinný zivot a s tím souvisí s jejich zájem/nezájem o vysílání na pracovní cesty. Proto je v praxi lepsí, kdyz – tak jak to predpokládá dnes platný zákoník práce - se vysílání na pracovní cesty sjednává v jiných dohodách nez je pracovní smlouva a s kratsí dobou platnosti.

Z uvedeného tedy vyplývá, ze v prípade predchozího udelení souhlasu s vysíláním na pracovní cesty zamestnavateli jej lze odvolat jen velice obtízne, zase na základe zmeny tohoto ujednání. Pokud ale zamestnavatel písemný souhlas s vysíláním na pracovní cesty nemá, pak musí ctít dnes platný zákoník práce a muze zamestnance vyslat na pracovní cestu výhradne na základe dohody s ním. Zamestnavatel samozrejme nesmí zamestnance postihovat za to, ze napr. nechtejí jezdit na pracovní cesty, zákon jim to výslovne neukládá, ale je zase rada zamestnání, kde si zamestnavatel stanoví pozadavek pred prijetím na urcitou pozici, ze zamestnanec bude souhlasit s vysíláním na pracovní cesty.

Cas strávený rízením referentského vozidla není výkonem práce, to by zamestnanec musel mít se zamestnavatelem na rízení motorového vozidla sjednánu napr. dohodu o pracovní cinnosti. Rízení motorového vozidla je výkonem práce pouze pro zamestnance - ridice. Podle § 210 zákoníku práce platí, ze doba strávená na pracovní ceste nebo na ceste mimo pravidelné pracoviste jinak nez plnením pracovních úkolu, která spadá do pracovní doby, se povazuje za prekázku v práci na strane zamestnavatele, pri které se zamestnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestlize vsak zamestnanci v dusledku zpusobu odmenování mzda nebo plat usla, poskytne mu zamestnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výsi prumerného výdelku.

Z uvedeného tedy vyplývá, ze kdyz zamestnanec pojede 400 km po své pracovní dobe a není ridicem z povolání, pak se nejedná o výkon práce a za uvedenou dobu zádnou mzdu ani její náhradu neobdrzí.

Príklad -  smena zamestnance je od 7 hod. do 15,30 hodin a zamestnavatel zamestnance vysle v 5,00 hod. vlakem z Prahy do Ostravy, kde bude v 8,30 hodin. Od 9 hodin do 18 hodin tam bude zamestnanec vykonávat práci (bude se úcastnit jednání). V 18,30 hodin opet pojede vlakem do Prahy, kde bude o pulnoci. Doba od 5.00 do 7.00 hod. se nepocítá, to je volno zamestnance, ale doba od 7.00 hod. (zacátek smeny) do zacátku jednání je prekázkou na strane zamestnavatele. Pak následuje výkon práce, a 2 ½ hodiny práce prescas a cesta zpet, která je zase v dobe volna zamestnance.

Za dulezité povazuji ustanovení § 153 zákoníku práce - „Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výsi cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukoncení cesty, místo plnení pracovních úkolu, zpusob dopravy a ubytování, urcí predem písemne zamestnavatel; pritom prihlízí k oprávneným zájmum zamestnance.“ Zejména cást vety za stredníkem je velice dulezitá pro nekteré výse popisované situace (cesta o víkendu, v dobe snehové kalamity apod.), zamestnavatel musí prihlízet k oprávneným zájmum zamestnance a musí respektovat pripomínky ze strany zamestnance.

Krome toho jeste existuje § 106 odst. 2 zákoníku práce „Zamestnanec je oprávnen odmítnout výkon práce, o níz má duvodne za to, ze bezprostredne a závazným zpusobem ohrozuje jeho zivot nebo zdraví, poprípade zivot nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není mozné posuzovat jako nesplnení povinnosti zamestnance.“, kterého je také mozné v techto situacích vyuzít. Zejména pak u ridicu referentských vozidel, kterí mohou argumentovat tím, ze nejsou ridici z povolání a ze z duvodu BOZP odmítají jízdu v dobe napr. snehové kalamity, nebot nemají tolik zkuseností. Zamestnavatel je pak muze na pracovní cestu vyslat, ale musí zvolit jiný zpusob dopravy.

Nakonec by se dalo o pracovních cestách a o rízení referentských vozidel uvést jeste mnoho, ale zamestnavatel musí i v techto prípadech mít na pameti BOZP. Narídit zamestnanci, aby vyjel po skoncení smeny na dlouhou cestu, je hazard. Takový zamestnavatel zrejme neví nic o prevenci rizik a o tom, jak má organizovat práci a pracovní postupy ridicu referentských vozidel. V tomto prípade doporucuji obrátit se na odborne zpusobilou osobu v prevenci rizik (bezpecnostního technika), kterého dnes jiz kazdý zamestnavatel musí mít a upozornit ho na tyto skutecnosti.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM