Téma týdne

Pracovní úrazy u elektrických zarízení

12.09.2011 | ZDROJ: OIP pro Stredoceský kraj | AUTOR: Sobora Jan

Mezi technickými zarízeními mají elektrická zarízení zvlástní postavení. Tématem týdne jsou pracovní úrazy a jejich príciny na techto zarízeních.

KLÍCOVÁ SLOVA: elektrická zarízení, pracovní úrazy, rizika

Elektrina se vyuzívá zejména jako energie nebo medium pro informace a její vyuzívání je zcela bezné. Mezi technickými zarízeními mají elektrická zarízení zvlástní postavení. Vzhledem ke svému rozsírení a pouzívání dostávají elektrická zarízení charakter témer vseobecných technických zarízení. Zajistení pred úrazy, popr. skodami zpusobenými elektrinou, eliminace ci omezení nebezpecí, se prednostne provádí opatreními technického charakteru. Pri provozu, uzívání elektrických zarízení jsou vsak i situace, kdy tato opatrení pro bezpecnost obsluhy jsou poskozena, nebo je snízena jejich úcinnost, nebo jsou provádeny práce na zarízeních – montáze, opravy, údrzba, kdy nejsou opatrení pro normální osoby jeste dokoncena nebo jsou naopak odstranena pro potrebu vyhledávání závady.

Ze sledování na oblastním inspektorátu práce jsou za radu let k dispozici vcelku zajímavé, poucné i pro dalsí praxi vyuzitelné poznatky z posuzování záznamu o pracovních úrazech u elektrických zarízení, vcetne tzv. úrazu ostatních. Z celkového poctu hlásených pracovních úrazu, kde zdrojem byla elektrina, pochází od stredního a nízkého napetí (dále jen nn) cca 71 % pracovních úrazu, od elektriny oznacované statisticky jako vysoké napetí (dále jen vn) 29 % úrazu.
Témer tretina úrazu u vn se zdá být znacná, lze se vsak ze zkusenosti domnívat, ze mnozství „drobných“ událostí (malé dotyky nebo popáleniny) od bezné „uzivatelské“ elektriny nn (230/400 V)  není zaznamenáno, nebot subjektivne nezanechává zranení a následky, a tak postizení ani jejich okolí tyto události nehlásí. Dále zde hraje roli skutecnost, ze mnozství pracovníku (i v elektrotechnice) provádí cinnost jako jednotlivci, osoby samostatne výdelecne cinné (PFO), a informace o úrazech pri práci v souvislosti s elektrickými zarízeními, které jsou charakteru tzv. ostatních úrazu (s pracovní neschopností), se nedostávají.    

Následky úrazu:
                                ostatní       závazné      smrtelné
nn                              83 %          10 %             7 %
vn                              33 %          33 %           33 %

Tedy dve tretiny pracovních úrazu u vysokého napetí nebo na nem má závazné následky vcetne celozivotních (vnitrní zranení, tezké popáleniny, amputace údu), nebo koncí smrtí, ale takové následky se vyskytují i u nízkého napetí.

Podíl pracovních úrazu elektrickým proudem dle odvetví, charakteru cinnosti:
stavebne-montázní cinnosti                    27 %
zpracovatelský prumysl, výroba              22 %
výroba kovu a minerárních výrobku       10 %
stravování, ubytování (!)                           10 %

Odvetví stavebnictví je obecne z hlediska pracovní úrazovosti problémové. Dríve se téz uvádela oblast energetiky, nyní vsak v oficiální energetice ubylo pracovních úrazu elektrickým proudem. Rada cinností – montáze, údrzba oprav – je vsak prevádena na dodavatelské zajistování. Stoupl ponekud podíl úrazu v prumyslu, objevuje se ale i ve sfére obchodu, sluzeb.  

Príciny pracovních úrazu:
Jedná se o jeden z hlavních údaju zasluhujících více pozornosti. Podle zamestnavatelu jsou zdaleka nejcastejsí prícinou pracovních úrazu u elektrických zarízení:
- spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko                        63 %,
- pouzívání nebezpecných postupu nebo zpusobu práce      14 %,
- vadný nebo nepríznivý stav zdroje úrazu                                  12 %.

Mezi dalsí príciny patrí napr. nesprávná organizace práce nebo nepouzívání predepsaných OOPP, tyto vsak jsou uvádeny pouze výjimecne. V prvních dvou prípadech má vliv lidský faktor. Je treba si také uvedomit, ze takto príciny pracovních úrazu uvádí zamestnavatelé.

V minulosti zamestnavatelé jako prícinu nejcasteji uvádeli nedostatky osobních predpokladu k rádnému pracovnímu výkonu (smyslové nedostatky, ale predevsím okamzité psychofyziologické stavy) – 45 %, spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko bylo uvádeno do  výse 12 %. Poté (postupne od úcinnosti narízení vlády c. 494/2001 Sb.) doslo u zamestnavatelu k zásadní zmene v pouzívání hodnocení prícin. V oboru bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci se stále více zacalo hovorit  o vyhledávání a hodnocení rizik bezpecnosti práce a nejcastejsí prícina – osobní predpoklady – se podle „nabídky“ prícin ze záznamu o úrazu podle zamestnavatelu zacala „transformovat“ do príciny spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko. Bez blizsího zkoumání se vsak jiz nedá rozlisit, zda by podle zamestnavatele melo jít o spatné nebo nedostatecné „odhadování“ rizika ze strany provádejícího pracovníka nebo ze strany zamestnavatele ci jiného subjektu. Prícina „nepredvídatelné riziko práce nebo selhání lidského cinitele“ se pak v hodnocení prícin úrazu od zamestnavatelu jiz nevyskytuje.
Pritom se nedá vyloucit ani existence dalsích mozných skutecností, které se mohly spolupodílet na úrazovém deji, jako napr. nesprávná organizace práce, nedostatek potrebné kvalifikace, dovedností, stres apod., ale v podání zamestnavatelu se prícina zjednodusuje na jiz uvedené „obecné“ spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko. Svoji roli zde muze hrát i odbornost konkrétního zamestnavatele a schopnost se daným úrazem podrobneji zabývat (zde je mozná i úloha a úroven vlastních nebo smluvních odborných pracovníku v problematice BOZP).

Na rozdíl od drívejsího stavu by soucasné narízení vlády c. 201/2010 Sb., které opet pozaduje v záznamu o úrazu uvedení prijatých opatrení, mohlo zamestnavatele nutit zabývat se predmetným úrazem hloubeji. V prípade kontrol ci setrení prícin a okolností závazných nebo smrtelných úrazu provádených kontrolním orgánem, se jinak casto zjistují jiné nebo i dalsí príciny, které se spolupodílely i rozhodující merou ovlivnily rizikovou situaci a úrazový dej. 

Druhy zranení:
Tento prehled podává zajímavé výsledky, nejcasteji jde o:  
- popáleniny    41 %,
- elektrický sok   34 %,
- jiná zranení (zlomeniny, vykloubeniny apod.) se vyskytují jiz v mensí míre. 

Zejména v posledních letech nepatrí k nejcasteji uvádeným zranením (jak se casto lidé domnívají) prímý úraz elektrickým proudem, ale popáleniny. Jak bylo jiz ale dríve receno, lze se domnívat, ze mnozství malých príhod od bezného nízkého napetí není hláseno. Navíc popáleniny subjektivne spíse vyzadují lékarské osetrení. Je potreba si uvedomit, ze u elektriny i nízkého napetí, ale s vetsími príkony, má prípadný zkrat také vetsí nebezpecné úcinky, vetsinou práve s následnými popáleninami.

Vek pracovníku, délka zamestnání:

Z pohledu veku zamestnancu se ponekud vyssí pocet úrazu vyskytuje v urcitých desetiletých cyklech – do veku dvacetiletých (zacátek aktivního pracovního zivota), dále okolo 30, 40, 50 let. Muze to souviset i se zmenami cloveka v zodpovednosti a prístupu k zivotu, s pribývajícím vekem muze ubývat opatrnosti, která je nahrazována rutinou.

Zajímavejsí poznatky jsou v souvislosti s délkou zamestnání, které se týkají i starsích pracovníku (u nového zamestnavatele po zmene zamestnání). Do 1 roku délky zamestnání u konkrétního zamestnavatele (tedy vcetne zamestnancu do 20 let veku) dochází az k 27 % úrazu, do 3 let celkem k 43 % pracovních úrazu (!). Zde je zrejmá úloha potrebného zácviku u nového zamestnavatele, vcetne kvality práce nove zavádených útvaru pro „lidské zdroje“, organizace práce a vliv adaptace na nové pracovní prostredí a zarízení. Pri tlaku na úsporu pracovní síly mohou být omezovány moznosti zaskolování a praktického odborného vedení nove prijatých pracovníku vcetne pouzívání práce pod dohledem apod. 
 
Poznámka:

K nejcastejsí uvádené prícine pracovních úrazu se zdrojem elektrina -  tj. spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko – je mozné jeste doplnit následující:
Pri odborné práci na elektrických zarízeních, pri údrzbe a opravách, odstranování závad je vetsinou provádena práce jednotlivými osobami jako samostatná cinnost. Zde je vzdy podstatná úloha té konkrétní osoby, která vlastní cinnost provádí.

I mezinárodní elektrotechnické predpisy EN 50110-1, nyní ed.2 (prejaté jako CSN Obsluha a práce na elektrických zarízeních), doplnené TNI 343100 (komentár vydaný CNI), príp. podniková norma energetiky PNE 30000-6, rozlisují urcité druhy odborné zpusobilosti osob z hlediska potreby a schopností posuzování rizik bezpecnosti práce v elektrotechnice, resp. u elektrických zarízení.

V prvním prípade jde o osoby poucené (viz téz nase vyhl. c. 50/1978 Sb., uvádející jak osoby poucené, tak i tzv. osoby seznámené), prokazatelne proskolené, poucené, umoznující jim vyvarovat se nebezpecí, které elektrina muze vytvorit. Ve druhém prípade jsou tu osoby znalé (v nasich podmínkách osoby s odbornou zpusobilostí v elektrotechnice dle §§ 5,6-8,9 vyhl.c. 50/1978 Sb.), které jsou osobami s odpovídajícím vzdeláním, znalostmi a zkusenostmi, které jim umoznují vyvarovat se nebezpecí a pri bezných pracích si samy vyhodnotit rizika, která elektrina muze vytvorit.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM