Téma týdne

Snízíme do roku 2012 pracovní úrazovost o 25 % a naplníme tak ambiciózní cíl stanovený EU?

04.05.2009 | ZDROJ: VÚBP, v. v. i. | AUTOR: Svobodová Lenka

Ekonomické i sociální ztráty zpusobené nedostatky v oblasti BOZP jsou znacné. Jen v dusledku pracovních úrazu a nemocí z povolání prichází nase spolecnost v posledních letech minimálne o 25 miliard korun rocne. Pritom musíme vzít v úvahu, ze dochází ke skodám a ztrátám nejen na lidském zdraví, ale i na majetku a na zivotním prostredí.

KLÍCOVÁ SLOVA: úrazovost, eu

O tom, ze se tento stav i dlouhodobý trend také odrází na produktivite ekonomiky, není zádných pochybností. Nenahraditelné ztráty na zivotech a poskození zdraví jsou pro nás vsechny varováním.

Graf - Cetnost pracovních úrazu s pracovní neschopností v CR za posledních deset let

Stav a úroven BOZP – prístupy podniku

Je zrejmé, ze stav a úroven bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci v konkrétním podniku odrází stav technického vybavení, vyspelost kultury práce managementu i zamestnancu, zpusob jejich prípravy a výchovy, úroven organizace a rízení apod.

V Ceské republice existuje mnozství podniku, zejména tech velmi úspesných, které budují dlouholetou tradici (image, goodwill, znacka) v dané sfére podnikání, které mají vysokou vnitrní podnikovou kulturu a které se aktivne hlásí k odpovednosti za vsechny aspekty svého podnikání i mají pozitivní prístup k celospolecenským potrebám. Tyto podniky také vyuzívají vsech dostupných marketingove konkurencních výhod vcetne vyzvedávání svého prístupu a péce o bezpecnost a ochranu zdraví pracovníku i o zivotní prostredí (bezpecná výroba, bezpecné výrobky, ekologická výroba…). Tím získávají mnohem vetsí prízen a sympatie, stávají se preferovanými jak zákazníky, tak i zamestnanci a investory. Temto podnikum a jejich manazerum je jasné, ze bezpecnost a ochrana zdraví pri práci nemá jen význam morálne humánní, ale zejména i ekonomický a ze se stává cím dál více existencne podminujícím faktorem úspesného podnikání.

Na druhé strane existují podniky, které na pocátku 21. století berou BOZP jen jako nutné zlo a snazí se prezít, aniz by plnily i ty nejzákladnejsí povinnosti. Dopady techto prístupu jsou evidentní.

Dusledky nízké úrovne BOZP

Pracovní úrazy, smrtelné úrazy (PÚ, SÚ), nemoci z povolání, invalidita, nemocnost predstavují zátez pro jedince, rodinu, podnik i celou spolecnost. Mohou znamenat ukoncení aktivní pracovní cinnosti (predcasné odchody do duchodu), zatízení zdravotního a sociálního systému (vyssí výdaje státního rozpoctu), snízení pracovní schopnosti, nezamestnanost, ohrození príjmu rodin, zvýsení objemu nevyuzitého casu a pokles produktivity práce, snízení konkurencní schopnosti podniku i celé ekonomiky.

V podnicích vede nízká úroven BOZP a nedostatecná prevence ke zvýsení pravdepodobnosti vzniku nehodových událostí (od skoronehod az po havárie), ke ztrátám na lidských zivotech, zdraví i majetku (poskození stroju, zarízení, materiálu, objektu, skody v okolí podniku apod.). Nemocnost, úrazovost znamená vetsí objem nevyuzitelného produktivního casu, snízení vyuzívání a efektivnosti investic a výrobních zarízení, zvýsení potreby vyssího poctu pracovníku, snízení celkové produktivity práce, vyssí nároky na organizaci a rízení pracovního procesu, ztrátu dobré povesti (image, goodwill), ohrození trzních pozic domácích i zahranicních, narusení vztahu se subdodavateli, s místní komunitou, problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníku, plýtvání znalostmi a dovednostmi stávajících pracovníku, snizování pracovní morálky, spory s odborovými organizacemi, pokuty od inspekcních orgánu, moznost uzavrení provozu a odnetí povolení k cinnosti. Odrází se v hospodarení podniku, ve vyssích nákladech a ztrátách z titulu placení náhrad, odskodnení (PÚ, SÚ, nemoci z povolání), príplatku za ztízené pracovní prostredí, vyssích sazeb pojistného, resení soudních sporu, sankcí a pokut apod. Dále pri zajistování výroby a sluzeb, v prípade vyssí absence zamestnancu, sahají podniky vesmes k prescasové práci. Stávající zamestnanci jsou tak vystaveni vyssímu pracovnímu zatízení. Vyssí intenzita práce a prodluzování práce se mohou v delsím casovém horizontu odrazit nejen v nárustu stresu, ale ve svém dusledku ve zhorsení zdravotního stavu zamestnancu a v neposlední rade i v jejich dalsí absenci pro nemoc a úraz. Podniku tak nezbývá nez zvysovat pocty zamestnancu, coz se muze odrazit i ve výkonu a ve snízení produktivity práce (viz následující schéma).

Dále je nutné si uvedomit, ze plné clenství v EU usnadnuje volný pohyb produkce a vyssí tlak ze strany potenciálních konkurentu na respektování rovných podmínek podnikání. V tomto smeru se jiz v minulosti objevovaly stíznosti na „vylepsování“ nákladové pozice ceských producentu z titulu nedodrzování ekologických pozadavku a obdobné signály se mohou uplatnit v prípade setrení nákladu na zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci – tzv. sociální dumping. V prípade, ze by se jednalo o ceského producenta s nedostatecným respektem ke standardum BOZP, který by díky tomu snadno konkuroval jinému podnikajícímu subjektu v EU v daném oboru, muze tento podat stíznost ci zaloby pro porusení platného práva, resp. nedostatecnou aplikaci spolecných standardu EU, popr. zamezit dodávkám z firem podezrelých z opomíjení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci.

V organizacích casto prevládá sklon k podcenování významu rizik spojených s bezpecností práce. Vetsina firem zabezpecuje nezbytné, casto jen základní pozadavky týkající se bezpecnosti práce a ochrany zdraví pri práci. Není treba zakrývat i tu skutecnost, ze v prípade sezónních výrob, kdy se do provozu „valí“ zakázky, je zájmem provozních manazeru vyrábet i za cenu, ze rada techto z jejich pohledu „podpurných“ pozadavku nebude zcela a dusledne dodrzena. Priznejme dále, ze management rady organizací má velice nízké povedomí o pozadavcích bezpecnosti práce.

Shrneme-li výse uvedené, vycházejí nám mozné dopady a dusledky nízké úrovne BOZP a selhání systému rízení BOZP:

• Pracovní úrazy, nemoci z povolání, invalidita, nemocnost predstavují zátez pro jedince, rodinu, podnik i celou spolecnost
• Zvýsení pravdepodobnosti vzniku nehodových událostí
• Vetsí objem nevyuzitelného produktivního casu
• Vyssí nároky na organizaci a rízení pracovního procesu
• Plýtvání casem stávajících pracovníku
• Snizování pracovní morálky
• Problémy se získáváním nových pracovníku
• Zvýsení potreby vyssího poctu pracovníku
• Spory s odborovými organizacemi
• Vyssí náklady a ztráty z titulu placení náhrad
• Ztráta dobré povesti
• Ohrození trzních pozic
• Narusení vztahu se subdodavateli
• Pokles celkové produktivity práce
• Snízení konkurencní schopnosti podniku
• Ukoncení aktivní pracovní cinnosti (predcasné odchody do duchodu)
• Snízení pracovní schopnosti, snízení uplatnení na trhu práce, nezamestnanost
• Ohrození príjmu rodin
• Zatízení zdravotního a sociálního systému

Dle dosavadních výsledku analýz presto existuje v cs. podnikatelské sfére reálný prostor a rezervy pro zavádení a zdokonalování systému rízení BOZP jako prevázne neinvesticního zdroje rustu výkonnosti a produktivity práce. Realizace vsak vyzaduje zmenu prístupu jak managementu, tak i samotných zamestnancu (napr. príplatky za rizikovou práci). K tomu muze napomoci nejen dusledné vynucování dodrzování zákonných povinností, sílící trzní tlak zejména zahranicní konkurence, ale i napríklad prosazení systému celozivotního vzdelávání v oblasti BOZP a úcinné osvety a propagace.

Nálezitá péce a zvysování úrovne BOZP vede k vyssí kulture práce, kulture bezpecnosti, kvalite pracovních míst, zvysování spokojenosti zamestnancu, zkvalitnování lidského kapitálu a lidských zdroju, snizování nemocnosti a úrazovosti (absence), ztrát a nákladu apod. (viz schéma):

Jaká je strategie a jaké jsou hlavní cíle EU?

Dne 21. 2. 2007 zverejnila Evropská komise novou strategii pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci na léta 2007-2012. V ní potvrdila, ze neustálé a stejnomerné snizování pracovních úrazu a nemocí z povolání zustává prvoradým cílem strategie Spolecenství v BOZP. V rámci sledovaného období by melo být dosazeno snízení výskytu pracovních úrazu v rámci EU-27 o 25 % na kazdých 100 000 pracovníku. Evropská komise zduraznuje, ze politika BOZP není pouze zálezitostí právních predpisu a narízení, ackoli ty jsou stezejní a musí být uplatnovány na úrovni pracovist. Má-li vsak být dosazeno meritelného zlepsení, pokud jde o pracovní podmínky a omezení pracovních úrazu a nemocí z povolání, je nezbytné je kombinovat s radou dalsích opatrení, jako je sociální dialog, správná praxe, zvysování povedomí, sociální odpovednost podniku, ekonomické pobídky a vzdelávání. Za úcelem dosazení cíle 25% snízení pracovních úrazu v rámci EU do roku 2012 Spolecenství vyzývá k prijetí opatrení aktéry na vsech úrovních – evropské, vnitrostátní i na úrovni pracovist. Klícovým konceptem a základním pilírem pro dosazení cílu strategie Spolecenství je rozvoj a uplatnování soudrzných národních strategií v clenských státech EU.
V rámci nové strategie je znacná cást pozornosti venována evropským malým a stredním podnikum, ve kterých dochází k 82% vsech pracovních úrazu a 90% smrtelných úrazu.

Na podporu snízení pracovní úrazovosti v EU o 25 % Spolecenství zejména navrhuje:

• Zajistit rádné uplatnování právních predpisu EU
• Podporovat MSP v provádení platných právních predpisu
• Prizpusobit právní rámec vývoji ve svete práce a zjednodusit ho, zejména s ohledem na MSP
• Napomáhat rozvoji a provádení národních strategií
• Podporovat zmeny v chování pracovníku i kladný prístup ke zdraví u jejich zamestnavatelu
• Dokoncit metody pro identifikaci a hodnocení nových potencionálních rizik
• Zlepsit monitorování dosazeného pokroku
• Podporit oblast bezpecnosti a ochrany zdraví na mezinárodní úrovni

Jaký je Vás názor? Máte moznost nám ho sdelit formou odpovedí na tyto dve otázky.

On-line formulár - Snízení úrazovosti o 25 %

Dekujeme za Vasi iniciativu, venovaný cas a zejména za kazdý Vás názor.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM