Téma týdne

Práce v horku

19.07.2004 | ZDROJ: SZÚ | AUTOR: Lajcíková Ariana

S nástupem léta se otázka práce v horku stává aktuální pro velký pocet zamestnancu. Nekterí se musí s horkem na pracovisti vyporádávat po celý rok. Podrobnejsí informace najdete v tematické príloze „Horko na pracovisti“ pripravené ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

KLÍCOVÁ SLOVA: horko, nápoje, kategorizace, mikroklima, hygiena práce

S nástupem léta se otázka práce v horku stává aktuální pro velký pocet zamestnancu. Nekterí se musí s horkem na pracovisti vyporádávat po celý rok. Je to na tech pracovistích, kde prícinou vysoké teploty pracovního prostredí je technologický proces, napr. v hutích, sklárnách, gumárnách aj. V léte zde pak spolupusobí vysoká lokální radiace (od zdroje) a vysoká zátez konvekcního tepla (vysoká teplota vzduchu). Teplota vnitrního prostredí se zvysuje v léte díky venkovním klimatickým podmínkám i tam, kde zdroj technologického tepla není. Zvlástním prípadem jsou práce a pracoviste ve venkovním prostredí, na kterých není vzdy úcinná moznost ochrany pred slunecním sáláním.

Práce pri vysokých teplotách klade zvýsené nároky predevsím na kardiovaskulární aparát a na termoregulacní mechanismy. Je proto treba na ochranu pracoviste pred nadmernou tepelnou zátezí myslet uz pri výstavbe. Jak bude situace uvnitr budovy vypadat závisí uz na typu stavby – budovy s lehkým obvodovým plástem se rychle prohrívají, ale také rychleji teplo ztrácejí. Prícinou je jejich malá tepelná jímavost. Dulezitá je i orientace budovy ke svetovým stranám. Svuj význam mají i stínící prvky na fasáde. U stojící budovy se proti nadmernému ohrevu vnitrního ovzdusí lze bránit ranním vyvetráním, uzavrením a ochranou oken, uzívají se zaluzie, rolety a závesy. Nejúcinnejsí ochranou jsou venkovní zaluzie, jejich stínící soucinitel je 0,1. Znamená to, ze odstíní az 90 % slunecního zárení, které by jinak vnitrní prostredí ohrívalo. V kancelárích dnes oblíbené vertikální zaluzie mají stínící soucinitel asi 0,7, odstíní tedy priblizne 30 % tepelné záteze z osálání. Je mozno vyuzít i speciální zasklení reflexními materiály (sklo, nalepovací fólie). Úcinne zasáhnout proti horku ve vnitrním prostredí lze chlazením vzduchu, príp. klimatizací. Tyto postupy vyzadují ovsem uz investicní náklady.

Cílem vsech opatrení je docílit u lidí pocitu tepelného komfortu. Ten je definován jako stav, kdy se subjektivne cítíme dobre a viditelne se nepotíme. Pocení je jedním z termoregulacních mechanismu, slouzí k odvodu tepla z organismu. Mírným pocením se tedy chladíme. Pocení ve velkých krupejích jiz k ochlazení organismu neslouzí, predstavuje pouze ztráty vody a solí.

K udrzení dobrého zdravotního stavu a plné produktivity práce je nezbytné ztracené tekutiny doplnovat. Ztráta tekutin se manifestuje jako pokles výkonnosti, vzestup únavy a rizika úrazovosti. Pokud se na ztrátách tekutin významnou merou podílí výkon práce, vzniká zamestnavateli povinnost poskytování ochranných nápoju. Tato povinnost je zakotvena v § 5 narízení vlády c. 523/2002 Sb., kterým se mení narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci.

Pripravila MUDr. Ariana Lajcíková, CSc. SZÚ Praha

Vázení ctenári, dalsí informace o problematice práce v horku naleznete v tematické príloze, kterou pro Vás pripravila redakce BOZPinfo ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Pokud resíte problém, který je s touto oblastí spojen, muzete nám zaslat svuj dotaz prostrednictvím elektronické posty (odkaz je v levé cásti okna v sekci "Otázky a odpovedi").

TISKNOUT | POSLAT MAILEM