Téma týdne

Zkusenosti odborových organizací s výkonem kontroly nad stavem BOZP

31.03.2008 | ZDROJ: CMKOS | AUTOR: Kosina Miroslav

Právo kontroly nad dodrzováním pracovne-právních, právních a ostatních predpisu k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci obsahoval nás právní rád od roku 1921. Pohledu odborových organizací na problematiku kontrol BOZP je venováno celé Téma týdne.

KLÍCOVÁ SLOVA: kontroly bozp, odbory, cmkos

Úvodem je vhodné predeslat, ze právo kontroly nad dodrzováním pracovne-právních predpisu a právních a ostatních predpisu k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci obsahoval nás právní rád od roku 1921. Historicky nejstarsí ustanovení výslovne pojednávající o úcasti odboru na resení otázek v oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci je ustanovený § 139 odst. 2 zákona c. 1/1888 r. z., o úrazovém pojistení delníku, ve znení pozdejsím predpisu, platném ke dni 1.1. 1944, podle kterého „Clenové závodního výboru, poprípade závodní rady jsou povinny spolupusobiti na zábrane úrazu“.

Protoze právo kontroly odborových organizací bylo zpochybneno ústavní stízností ze strany nekterých poslancu a senátoru, povazuji za vhodné se vyjádrit i k této skutecnosti.

Ústavnost ci neústavnost právní úpravy odborové kontroly

Právní úprava odborové kontroly vychází z práv upravených zákonem c. 2/1993 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, o vyhlásení Listiny základních práv a svobod jako soucásti ústavního porádku Ceské republiky a závaznými mezinárodními úmluvami. Nemuze být tedy povazována za diskriminacní a v rozporu s clánkem 1 a clánkem 3 odst. 1 Listiny. Proto také po celou dobu úcinnosti nekdejsího zákoníku práce a zejména nyní v posledních 18 letech demokratického státu, nebyla ústavnost tohoto ustanovení zpochybnena orgány moci výkonné, soudní ani zákonodárné.

Z mezinárodních závazných dokumentu je v této souvislosti vhodné zejména upozornit na Úmluvu ILO c. 155, o bezpecnosti a zdraví pracovníku a o pracovním prostredí, kterou Ceská republika ratifikovala a prijala jako soucást naseho právního rádu – viz. vyhlásku MZV c. 20/1989 Sb. V této Úmluve se ve clánku 19 hovorí o spolupráci mezi zástupci zamestnancu a zamestnavatelem v otázkách BOZP a mj. se zde ríká: „pracovníci nebo jejich zástupci a popr. jejich reprezentativní organizace v podniku budou oprávneni podle vnitrostátních právních predpisu a zvyklostí presetrovat vsechny stránky bezpecnosti a ochrany zdraví související s jejich prací a zamestnavatel bude s nimi tyto veci projednávat; k tomu úcelu mohou být po vzájemné dohode pribráni odborní poradci nezamestnaní v podniku.“

Dále je dulezité upozornit na Smernici Rady c. 89/391/EHS ze dne 132. cervna 1989, o zavádení opatrení pro zlepsení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Podle jejího clánku 11 odst. 3: „Zástupci zamestnancu pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci mají právo pozádat zamestnavatele, aby prijal vhodné opatrení a predlozit mu k tomuto úcelu návrhy ke zmírnení rizik pro zamestnance nebo k odstranení zdroju nebezpecí“. A podle clánku 11 odst. 6 „Zamestnanci nebo jejich zástupci jsou oprávneni obracet se v souladu s vnitrostátními právními predpisy nebo zvyklostmi na orgány príslusné pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci, povazují-li zamestnavatelem prijatá opatrení a poskytnuté prostredky za nedostatecné pro zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci.“
 
Podle názoru Ceskomoravské konfederace odborových svazu se jedná v techto prípadech o situace, kdy komunitární legislativa ponechala resení konkrétní otázky, jak mají v prípadech zjistení rizik nebo zdroju nebezpecí postupovat zástupci zamestnancu vuci zamestnavateli, v kompetenci clenského státu. Ceskomoravská konfederace odborových svazu je toho názoru, ze ustanovení § 322 ZP predstavuje legitimní a ústavne konformní resení této problematiky vycházející z citovaného clánku Úmluvy ILO c. 155 a smernice Rady c. 89/391/EHS  - (Citace ze stanoviska CMKOS k návrhu na zrusení nekterých ustanovení zákona c. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Obecne k odborové kontrole

V dusledku absence motivujících právních institutu v oblasti BOZP vykonává odborová kontrola radu cinností, které nevykonává stát ani jiné instituce a subjekty. Napr. odborová kontrola predstavuje jedinou kontrolu odskodnování pracovních úrazu nemocí z povolání, prostrednictvím kolektivních smluv usiluje o duslednejsí zavádení závodní zdravotní sluzby ve smyslu Úmluvy ILO c. 161, provádí zatím v nejvetsím rozsahu v rámci republiky skolení zástupcu zamestnancu pro BOZP apod. Tyto cinnosti rozhodne nemohou odborové organizace hradit jen z clenských príspevku odboráru – to jiste nepozaduje zádná úmluva ILO ani zádný právní predpis ES. Tato skutecnost souvisí svým zpusobem s financním príspevkem sátu na odborovou kontrolu.

Z toho je zrejmé, ze financní príspevek státu pro CMKOS nepostacuje na cinnost príslusných specialistu BOZP. Odborové svazy, sdruzené v CMKOS musejí na tuto cinnost doplácet jen z clenských príspevku odboráru, nehlede na to, ze dokonce stát limituje v této své nedostatecné cástce nekteré výdaje odborárum, napr. ze státních prostredku lze hradit jen urcitou cást mzdy svazovým inspektorum, Podle posledního rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních vecí také jiz nelze hradit ani výdaje na semináre a skolení. Tuto velmi významnou aktivitu z hlediska prevence a udrzení úrovne BOZP odborové organizace hradí po dni 30. 6. 2007 pouze ze svých prostredku.

Zde se domnívám, ze toto rozhodnutí není ze strany Ministerstva práce a sociálních vecí krok správným smerem. Jít politikou „usetrit na vsem“, v tomto prípade na bezpecnosti a predevsím ochrane zdraví zamestnancu, je cestou zpet. Podle mého názoru se absence výchovy a vzdelávání v této oblasti muze projevit ve zvýseném poctu pracovních úrazu a nemocí z povolání.

Zamerení kontroly BOZP odborových organizací

Specialisté odborových svazu se venují metodické, koordinacní, poradenské, lektorské, konzultacní a kontrolní cinnosti. Specialisté se pravidelne zúcastnují objasnování prícin a okolností vzniku pracovních úrazu a nemocí z povolání, zejména smrtelných pracovních úrazu a nove vzniklých nemocí z povolání. Je treba si uvedomit, ze zamerení kontroly z pohledu odboru má predevsím preventivní charakter. Toto stále více vnímají zamestnavatelé, kterí tyto kontroly vítají, v nekterých prípadech je dokonce i vyzadují. Navíc mnozí z nich pochopili, ze odboroví specialisté jim provedou bezplatný audit stavu firmy z pohledu bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Nezastupitelnou úlohu odboru v oblasti BOZP pozitivne vnímají i samotné kontrolní orgány státu, které se o tom pravidelne zminují ve svých rocních hodnotících zprávách: Názor, ze tam, kde funguje odborová organizace, jsou podmínky v oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci pro zamestnance príznivejsí, je názorem velmi casto zminovaným a praxí overeným.

Spolupráce s ostatními zainteresovanými orgány

Ceskomoravská konfederace odborových svazu dlouhodobe spolupracuje se Státním úradem inspekce práce, Ceským bánským úradem, orgány hygienické sluzby, Státním zdravotním ústavem, Klinikou nemocí z povolání FN UK Hradec Králové, Výzkumným ústavem bezpecnosti práce a orgány státní správy. S nekterými subjekty je dokonce podepsána dohoda o spolupráci. Temito institucemi nebyla nikdy zpochybnena role odborových organizací dána jim zákonem k výkonu kontroly, spíse naopak. Tak jako se lékar nestává ihned po absolutoriu lékarské fakulty specialistou a odborníkem, tak se i specialista pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci nerodí ze dne na den. Kvalifikaci získává predevsím lety praxe a dalsím vzdeláváním. V oblasti vzdelávání zástupcu zamestnancu mají odborové organizace nezastupitelnou úlohu.

Zkusenosti z kontrol

Z hlediska poctu inspektoru, kterí provádí výkon kontroly, a kontrolovaných osob není Státní úrad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty práce reálne schopen zajistit dostatecný pocet kontrol u podnikatelských subjektu. Vedle toho je totiz potrebné si uvedomit, ze kontroly inspekce práce jsou v mnoha prípadech zamereny cílene do urcitých oblastí – napríklad do oblasti vyhrazených technických zarízení. Odborové organizace oproti tomu musí provádet kontrolu v oblasti BOZP daleko komplexneji a ve velké síri (hygiena práce, pracovne-lékarská péce, odskodnování pracovních úrazu a nemoci z povolání, plnení povinností zamestnavatele pri úcasti zamestnancu na resení otázek BOZP apod.) Podle nasich zkuseností a informací neprovádí orgány inspekce práce pri svých návstevách u zamestnavatelu dostatecnou poradenskou cinnost. Skutecné poradenství se provádí nikoliv v terénu, ale pouze v poradenských místech ve stanovených dnech a case.

Jak jiz bylo receno, odborové organizace v podstate delají v oblasti BOZP firmám bezplatný audit. Velmi dulezitá je dále skutecnost, ze odborové organizace pracují v oblasti BOZP na úrovni podniku (firmy) s nepopiratelnou výhodou. Tou je detailní znalost prostredí a schopnost zástupcu zamestnancu okamzite zasáhnout v prípade ohrození zivota a zdraví zamestnancu. Takovou okamzitou akceschopnost tezko mohou mít kontrolní orgány státu. Jestli jsou na pracovisti rizika ohrození zivota a zdraví, tak toto mohou vyhledat prevázne ti, kterí uvedenou práci vykonávají a zároven mohou jejich zástupce pozadovat po zamestnavateli, aby ucinil okamzitá príslusná opatrení k jejich odstranení. Celý systém prevence rizik by bez úcasti zamestnancu a jejich zástupcu byl pouze dokumentem o mnoha listech, slouzící pouze k uspokojování potreb státu a bez valného preventivního úcinku.

Trocha statistiky neuskodí

Níze je uvedeno strucné shrnutí nekterých cinností odboru za rok 2005.

Odborové organizace se prostrednictvím svých specialistu zúcastnily celkem 3 654 setrení pracovních úrazu a nemocí z povolání, z toho 74 setrení smrtelných pracovních úrazu a 84 setrení nove vzniklých nemocí z povolání.

Specialisté uskutecnili 3 164 návstev v príslusných základních organizacích a zjistili 18 716 závad u zamestnavatelu. Prispeli k príprave 58 kolektivních smluv vyssího stupne a príprave 862 podnikových kolektivních smluv. Dále vedli 418 jednání o práci prescas, 1 582 jednání o odskodnení pracovních úrazu a nemocí z povolání.

V oblasti výchovy k BOZP realizovali 573 odborných kurzu, semináru a dalsích vzdelávacích akcí, pri kterých bylo proskoleno 10 742 posluchacu. Odboroví specialisté resili 506 stízností ve veci BOZP, z toho 281 se týkalo bezpecnosti práce a 225 stízností v oblasti hygieny práce. Odborové organizace ve více nez 387 prípadech spolupracovali se vsemi zainteresovanými státními orgány, predevsím se Státním úradem inspekce práce, Ceským bánským úradem, orgány hygienické sluzby, Státním zdravotním ústavem a dalsími.

Specialisté publikovali 106 metodických odborných publikací, 9 prekladu odborných materiálu, prezentovali se pomocí odborných clánku v ruzných periodikách a aktivne se podíleli na realizaci poradenství BOZP na regionální a místní úrovni, napr. formou ruzných osvetových akcí, rozhlasových relací, apod. Rok 2006 byl z tohoto pohledu obdobný. Pocet provedených kontrol dosáhl císlovky 3 365 a pocet zjistených závad byl 14 200.

Zajímavým údajem je pocet zastupovaných pracujících, který je 1 509 361 zamestnancu. Hlavní nedostatky zjistené výkonem kontroly v oblasti BOZP jsou podobné tem, které zjistují téz kontrolní orgány státu. Zejména jsou to:

• chybející dokumentace zamestnavatele v oblasti rizik
• chybející, nebo nedostatecne provedené zarazení prací do príslusných kategorií
• chybející místne provozní bezpecnostní predpisy, místní a provozní rády
• chybející dokumentace o skolení zamestnancu v oblasti BOZP, osnovy skolení, prípadne provádení skolení spíse formálním zpusobem
• nezajistování závodní preventivní péce a nedostatecné vybavení pracovist prostredky pro poskytnutí první pomoci.
• neorganizování proverek BOZP, popr. jejich provádení bez dohody se zástupci zamestnancu
• nedodrzování provozní dokumentace stroju a zarízení a nedodrzování stanovených technologických postupu pri práci.
• proslé lhuty revizí výrobních a pracovních prostredku zarízení a neodstranování závad zjistených pri pravidelné revizi

V tomto výctu bychom mohli jeste dále pokracovat. Údaje za rok 2007 se budou teprve zpracovávat a jejich výcet bude uveden v Souhrnné zpráve CMKOS za rok 2007, která bude projednávána v Rade vlády pro BOZP.

Co ríct záverem, CMKOS má za to, ze v prípade ochrany zivota a zdraví zamestnancu v pracovním procesu je kontrola provádená odbory prímo u zamestnavatele nejrychlejsím a nejúcinnejsím nástrojem naplnení uvedeného ústavního práva. CMKOS soucasne zduraznuje, ze komunitární legislativa v oblasti BOZP klade zvýsené pozadavky na zajistení prevence rizik obecne. Duvodem toho jsou cca 110leté statistiky a zkusenosti úrazových pojistoven nekterých zemí Evropských spolecenství jasne ukazující, jaké náklady je treba vynakládat na navrácení poskozených osob pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zpet do pracovního procesu. Kdo jiný nez odbory, jako zástupci zamestnancu, které pusobí u zamestnavatele a jsou bezprostredne znalé vsech právních a ostatních predpisu dopadajících na cinnost zamestnavatele, by mel jménem zamestnancu navrhovat opatrení ke zmírnení rizik, a kdo by tak cinil v prípade, ze by zákoník práce predmetné ustanovení neobsahoval?

Odborová kontrolní cinnost není konkurencní ke „státní“ kontrole (nedisponuje sankcním oprávnením) – oblastní inspektoráty práce na druhé strane nemohou vykonávat takovou kontrolu soustavne, bezprostredne a v takovém rozsahu jako odborové organizace, které pusobí „zevnitr“ se zevrubnou znalostí situace na pracovistích zamestnavatele, coz je mimorádne naléhavé zejména v prípade bezprostredního ohrození zivota nebo zdraví zamestnance. Zejména tím napomáhá k naplnení ústavne zaruceného práva na ochranu zdraví pri práci (viz. cl. 29 a 31 Listiny).

TISKNOUT | POSLAT MAILEM