Téma týdne

Narízení vlády c. 201/2010 Sb. – Jak vyplnit záznam o úrazu

11.10.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Predposlední cást seriálu o zmenách, které s sebou nese narízení vlády 201/2010 Sb.. Dnes se formou otázek a odpovedí se podíváme na prílohu NV a vyplnování záznamu o úrazu.

KLÍCOVÁ SLOVA: legislativa, právní predpisy, narízení vlády

Vysvetlete, prosím, prílohu k narízení vlády – záznam o úrazu?

Jiz narízení vlády c. 494/2001 Sb. ulozilo zamestnavateli oznacit zdroje a príciny vzniku pracovního úrazu s cílem získání objektivních nezkreslených údaju pro potreby sledování dat o pracovních úrazech na národní i mezinárodní úrovni novým zpusobem. Proto se tak ciní v novém záznamu o úrazu.

Predne se hned pod nadpisem zaskrtne krízkem jeden za trí uvedených ctverecku – zda se jedná o úraz smrtelný, úraz s hospitalizací delsí nez 5 dnu nebo o úraz ostatní. Evidencní císlo záznamu zamestnavatel nevyplnuje, to vyplní orgán inspekce práce nebo oblastní bánský úrad. Zamestnavatel vyplní svoje evidencní císlo, které pouzívá pri statistickém výkaznictví.

O tom, ze záznam o úrazu musí být vyplnen citelne, nejlépe pocítacem nebo strojem snad není v praxi pochyby. To by melo po více jak 40 letech statistického výkaznictví pracovní úrazovosti v nasí republice samozrejmostí. Zádným obecne závazným právním predpisem (tj. zákoníkem práce ani narízením vlády c. 201/2010 Sb.) není závazne stanoveno, ze záznam o úrazu musí být vyplnen pouze strojem nebo ze musí být výhradne pouzito tiskopisu SEVT. Vzhledem k tomu, ze vzor záznamu o úrazu obsahuje samo narízení vlády c. 201/2010 Sb., pripoustí se, aby si zamestnavatel sám porídil jeho kopie, které bude pouzívat pro plnení své povinnosti nebo prevedl jeho obsah do pocítace, aby mohl jednotlivé kolonky vyplnovat na pocítaci. Prípadne aby vyuzil formuláre záznamu o pracovním úrazu k zasílaní on-line prímo príslusnému oblastnímu inspektorátu práce ci oblastnímu bánskému úradu a ostatním orgánum a institucím, vyjmenovaným v jednotlivých ustanovení narízení vlády. Nové narízení vlády umoznuje, aby záznam o úrazu a hlásení zmen k nemu bylo mozno vyhotovit v písemné forme i elektronicky. Cílem této právní úpravy je urychlit vyhotovení a snízit tak náklady s tím spojené. Narízení vlády výslovne stanoví, ze pro zasílání záznamu o úrazu lze pouzít tiskopis podle príloh c. 1 a c. 2 k tomuto narízení a ze Ministerstvo práce a sociálních vecí zverejní na svých webových stránkách vzor záznamu o úrazu, který bude mozno tisknout pro úcely listinné podoby záznamu i kopírovat pro úcely elektronické podoby záznamu.

Jak dlouho se má uchovávat záznam o úrazu?

Obecne závazné právní predpisy, ustanovení § 105 zákoníku práce ani narízení vlády c. 201/2010 Sb. tuto otázku výslovne neresí. Vzhledem k tomu, ze se jedná o doklad, který casto slouzí i jako podklad pro mzdové nároky zamestnance, lze dovodit, ze by mely být uchovávány jako ostatní úcetní doklady alespon po dobu peti let následujících po roce,           v nemz doslo k pracovnímu úrazu v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona c. 563/1991 Sb., o úcetnictví, ve znení pozdejsích predpisu. Následne by mely být ulozeny v podnikovém archivu v souladu se zákonem c. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znení pozdejsích predpisu, prípadne do konce roku následujícího po roce, v nemz pominul nárok zamestnance na náhradu skody. Na praxi zavedené jeste za úcinnosti vyhlásky c. 110/1975 Sb., ve znení pozdejsích predpisu a narízení vlády c. 494/2001 Sb. se tím nic nemení.             

Jak se má vyplnit oddíl A a B záznamu o úrazu?

Oddíl A a B záznamu o úrazu je oproti záznamu o úrazu podle narízení vlády c. 494/2001 Sb. prehozen. Nejprve se v oddílu A se vyplnují údaje o zamestnavateli, u kterého je postizený zamestnanec v pracovneprávním vztahu teprve následne se v oddílu B vyplnují B údaje o zamestnavateli, u kterého k úrazu doslo za podmínky, ze se tyto údaje vzájemne lisí.

Lisit se tyto údaje mohou v prípade, kdy je zamestnanec vyslán na pracovní cestu. Podle ustanovení § 40 odst. 2 zákoníku práce platí, ze vysílá-li zamestnavatel zamestnance na pracovní cestu k plnení svých úkolu do jiné organizacní slozky (k jinému zamestnavateli), muze poverit jiného vedoucího zamestnance (jiného zamestnavatele), aby zamestnanci dával pokyny k práci, poprípade jeho práci organizoval, rídil a kontroloval; v poverení je treba vymezit jeho rozsah. S poverením musí být zamestnanec seznámen. Vedoucí zamestnanci jiného zamestnavatele vsak nemohou cinit vuci zamestnanci jménem vysílajícího zamestnavatele právní úkony.

Druhým prípadem, kdy muze k pracovnímu úrazu dojít mimo pracoviste odpovedného zamestnavatele je prípad pridelení zamestnance podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Toto ustanovení omezuje moznost zamestnavatele pridelit zamestnance docasne k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobe jen na agenturní zamestnávání.

Podle ustanovení § 105 zákoníku práce príslusí objasnení prícin a okolností vzniku pracovního úrazu zásadne zamestnavateli, u nehoz k úrazu doslo. Zákon mu také ukládá dalsí povinnosti, mimo jiné bez zbytecného odkladu informovat zamestnavatele úrazem postizeného zamestnance, aby tento mohl ucinit dalsí relevantní kroky, zejména vyhotovit záznam o úrazu a ohlásit úraz príslusným orgánum a institucím

V tomto prípade vyplní zamestnavatel do oddílu A údaje o sobe a v oddílu B údaje o zamestnavateli, u kterého k pracovnímu úrazu doslo. V prípade, ze k úrazu dojde v prostorách zamestnavatele nebo na jiném míste, které není výslovne pracovistem jiného zamestnavatele (napr. v prípade, kdy k úrazu dojde na dálnici Praha-Brno pri sluzební ceste automobilem do Brna), vyplnuje zamestnavatel pouze oddíl A.

Název zamestnavatele a jeho sídla (adresa) se vyplnuje zásadne shodne s údaji obsazenými v zivnostenském nebo obchodním rejstríku zamestnavatele vcetne IC. Není snad treba zduraznovat, ze tento údaj musí souhlasit i s údaji uvedenými v pracovní smlouve nebo v dohode o práci konané mimo pracovní pomer.

Predmet podnikání (CZ-NACE) se uvádí podle clenení ekonomických cinností prevzatých z  klasifikace ekonomických cinností zpracované Ceským statistickým úradem. NACE je akronym pro statistickou klasifikaci ekonomických cinností, kterou pouzívá Evropská unie (resp. Evropská spolecenství) od roku 1970. NACE vytvárí rámec pro statistická data o cinnostech v mnoha ekonomických oblastech (napr. ve výrobe, zamestnanosti, národních úctech). Narízení Evropské komise, kterým byla ustanovena platnost NACE Rev. 2, vyslo v prosinci 2006. Obsahuje opatrení, kterým se upravuje zavedení NACE Rev. 2 a prechod od NACE Rev. 1.1 na NACE Rev. 2 v ruzných statistických oblastech. Obecne se NACE Rev. 2 pouzívá od 1. ledna 2008. Clenské státy a Komise se zavázaly, ze pouzívání NACE bude v Evropské unii povinné. To je uvedeno i v narízení, kterým se NACE zavádí. Vsechny statistiky v rámci Evropské unie, které se vztahují k ekonomickým cinnostem, musí být provádeny podle NACE nebo národních klasifikací z ní odvozených. Klasifikace ekonomických cinností CZ-NACE OKEC je uvedena na webové stránce CSÚ.

Místo, kde k úrazu doslo, musí být strucne a výstizne popsáno. Zde zálezí skutecne jen na konkrétní situaci. Muze to být napríklad lakovna, nebo v prípade úrazu u zákazníka prostory jeho firmy. Lisí-li se adresa místa úrazového deje od adresy druhého zamestnavatele je nutné doplnit i adresu místa, kde k pracovnímu úrazu doslo. Jak je vysvetleno v poznámce pod carou, uvede se typ pracoviste, pracovní plochy nebo lokality, kde byl úrazem postizený zamestnanec prítomen nebo pracoval tesne pred úrazem, a kde doslo k úrazu, napríklad prumyslová plocha, stavební plocha, zemedelská nebo lesní plocha, zdravotnické zarízení, terciální sféra – úrad.

Bod bodem 4 oddílu A se vyplnuje krízkem, zda bylo místo úrazu zároven místem pravidelného pracoviste ci nikoliv. Pojem pracoviste je zde treba vykládat zejména ve smyslu ustanovení § 34 zákoníku práce o místu výkonu práce sjednaném v pracovní smlouve. Není proto treba odlisovat konkrétní místo úrazu napr. v rámci jednoho závodu, zda k úrazu doslo prímo v dílne ci ve skladu. Kolonka NE se bude vyplnovat zásadne v prípade, kdy dojde k úrazu na pracovní ceste nebo u jiného zamestnavatele.

Jak se má vyplnit oddíl c záznamu o úrazu?

V tomto oddílu záznamu o úrazu se vyplnují údaje o postizeném zamestnanci. Jméno, príjmení, pohlaví, datum narození a státní príslusnost nebudou zajisté v praxi cinit problémy. Pohlaví postizeného zamestnance se oznacuje krízkem.

V bode 4 (druh práce) se vyplnuje zásadne druh práce podle Kategorií zamestnancu (KZAM) podle pracovní smlouvy nebo podle jmenovacího dekretu, volební aktu ci dohody o práci konané mimo pracovní pomer (tj. dohody o pracovní cinnosti nebo dohody o provedení práce), napr. elektrikár, sekretárka apod.

V bode 5 se uvádí cinnost, pri které k úrazu doslo. Z duvodu odstranení výkladových pochybností se v poznámce pod carou uvádí, ze se cinností rozumí hlavní typ práce s urcitou délkou trvání, kterou úrazem postizený zamestnanec vykonával v case, kdy k úrazu doslo, napríklad svarování plamenem. Nejedná se o konkrétní úkon, napríklad zapálení horáku pri svarování plamenem.

V bode 6 se vyplnuje délka trvání pracovneprávního vztahu u zamestnavatele v údaji poctu roku a mesícu. Vzhledem k tomu, ze se jedná o délku trvání pracovneprávního vztahu u soucasného zamestnavatele, vyplnuje se zásadne délka trvání posledního pracovneprávního vztahu u zamestnavatele, byt v posledních letech bylo mezi zamestnavatelem a zamestnancem sjednáno napr. pet na sebe navazujících pracovních pomeru na dobu urcitou.

Z bodu 7 jasne vyplývá, ze záznam o úrazu zamestnavatel vyplnuje jiz nejen za pracovní úrazy zamestnancu v pracovním pomeru (ustanovení § 33 zákoníku práce) nebo cinných  pro zamestnavatele na základe nekteré z dohod o práci konané mimo pracovní pomer, tj. bud na základe dohody o pracovní cinnosti (ustanovení § 76 zákoníku práce) nebo dohody o provedení práce (ustanovení § 75 zákoníku práce), ale i za osoby vykonávající cinnost nebo poskytující sluzby mimo pracovneprávní vztahy (ustanovení § 12 písm. a) az c) zákona o BOZP. Stejne tak za zamestnance agentury práce nebo zamestnance docasne pridelené k výkonu práce za  úcelem prohloubení kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby podle ustanovení § 38a zákona c. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné kvalifikace  zpusobilosti a specializované zpusobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékare, zubního lékare, farmaceuta a § 91a zákona c. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání zpusobilosti k výkonu nelékarských zdravotnických povolání a k výkonu cinností souvisejících s poskytováním zdravotní péce a o zmenen nekterých souvisejících zákonu (zákon o nelékarských zdravotnických povoláních). Tento údaj se oznací krízkem. Jde o specifické kategorie, jejichz dulezitost roste a jejichz úrazovost je treba sledovat samotne.

U pracovního pomeru se nerozlisuje blíze, jednalo-li se o pracovní pomer sjednaný na základe pracovní smlouvy nebo zalozený volbou ci jmenováním a nerozlisuje se ani, zda jde o pracovní pomer hlavní ci dalsí, dríve zvaný vedlejsí pracovní pomer ci soubezný pracovní pomer. Rozlisuje se vsak pracovní pomer zamestnancu zamestnavatele a zamestnancu agentury práce.

Novinkou tohoto bodu záznamu o úrazu je, ze z nej vyplývá, ze se záznam o úrazu musí vyhotovovat i u osob vyjmenovaných v § 12 zákona o BOZP, tj. zamestnavatele, který je fyzickou osobou a sám téz pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatne výdelecnou cinnost podle zvlástního právního predpisu, spolupracujícího manzela nebo díte výse uvedených osob, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, poprípade se na zhotovení stavby podílí.

V bode 8 se uvádí délka pracovní neschopnosti, pokud je známa. Tento údaj se uvádí v datech od-do a císelným poctem kalendárních dnu pracovní neschopnosti. Pravdive bude mozno vyplnit tento údaj pouze v prípade, kdy pracovní neschopnost bude krátká v rámci mesíce, ve kterém se úraz stal, nez zamestnavatel do pátého dne následujícího kalendárního mesíce zasle stanoveným orgánum a institucím záznam o úrazu.
 
Vypusten byl bod C 9 o tom, zda mel postizený kvalifikaci pro daný výkon práce. Praxe totiz ukázala, ze zamestnavatelé odpovídali vzdy kladne, i kdyz tomu tak nebylo. Tato otázka  se stala pravidelným predmetem setrení. Z toho duvodu povazují kontrolní orgány tento údaj za nadbytecný.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM